Damašek - Demonstranti žádali v březnu 2011 po režimu prezidenta Bašára Asada ekonomické a demokratické reformy v rámci arabského jara. Nedočkali se. Místo toho vláda protesty krvavě potlačila a konflikt přerostl v regulérní občanskou válku. Ta si vyžádala přes 140 tisíc mrtvých a miliony lidí žijících jako uprchlíci ve vlastní zemi nebo v sousedních státech. Dětský fond OSN (UNICEF) uvedl, že válka zasáhla do života 5,5 milionu dětí. Zničeny byly tisíce škol a nemocnic. V Sýrii už dávno nejde o boj mezi povstalci a vládními silami - v zemi posilují islamisté. A diplomatické řešení konfliktu se zdá být v nedohlednu. Zatím jediný úspěch mezinárodního společenství představuje dohoda o likvidaci chemických zbraní.
Syřané se před třemi lety inspirovali děním v Tunisku a jiných zemích Blízkého východu. Požadovali hlavně demokratizaci země, které vládne od 60. let minulého století režim strany Baas - nyní v čele s Bašárem Asadem. Ten sice nechal téměř po padesáti letech zrušit na jaře 2011 výjimečný stav, protesty ale pokračovaly. A tak nechal zasáhnout armádu. Regulérní válkou se revoluce stala v únoru 2012, když začalo bombardování města Homs. Asadovi pomáhá hlavně Rusko a Írán, povstalcům zase Spojené státy, Saúdská Arábie či Katar. V současné chvíli ovládají různé opoziční síly velké části severu země, vláda má ovšem v rukou strategická místa.
- Třetí výročí syrského konfliktu si připomenou lidé ze Syrské svobodné komunity v Česku ve 14 hodin v Praze na Václavském náměstí u sochy sv. Václava.
V hlavní roli chemické zbraně
Válku poznamenala řada masakrů. Mezi největší z nich patří ten, který se odehrál ve městě Húlá na západě země v květnu 2012. Vyžádal si 100 obětí. O dva měsíce později zemřelo 150 lidí během násilností ve vesnici Trímsá v provincii Hamá. Nejznámější útok, u něhož bylo prokázáno použití chemických zbraní, se odehrál v srpnu loňského roku v oblasti Ghúta jihovýchodně od Damašku (více zde). Vyžádal si stovky až tisíce mrtvých. Dosud se z použití chemie obviňují navzájem povstalci i syrský režim. Mezinárodní vyšetřovatelé došli pouze k závěru, že chemické zbraně pocházely ze skladů syrské armády (čtěte víc).
Západní státy v čele se Spojenými státy kvůli tomuto útoku hrozily loni v srpnu syrské vládě intervencí. Proti se ale postavili Asadovi spojenci Rusko, Čína a Írán. Nakonec byla se Sýrií uzavřena dohoda o likvidaci „chemie“. Řešení prošlo hlavně proto, že navrhovatelem bylo Rusko. Zbraně by měly být zničeny do konce června, země je ale hluboko za určeným harmonogramem (více zde). Rusko přesto tvrdí, že není třeba harmonogram upravovat a zbraně se podaří odvézt ze země do 13. dubna.
Kdo je kdo v boji o Sýrii
Exilovým představitelem protiasadovského režimu je Syrská opoziční koalice. Uznala ji řada států, včetně České republiky. Přímo v Sýrii působí jako hlavní povstalecké uskupení Syrská svobodná armáda. Mezi povstaleckými skupinami ale probíhají tvrdé vnitřní boje. Některé oblasti Sýrie již zcela ovládli radikálové napojení na teroristickou síť al-Káida. Jedná se především o sever země (BBC mapuje rozložení sil).
Jedno z nejradikálnějších islamistických uskupení představuje Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL), o něco mírnější pak fronta An-Nusra. Obě skupiny sice spojuje boj proti vládě syrského prezidenta Bašára Asada, ale An-Nusra nesouhlasí s radikalismem ISIL. „Boje mezi opozičními frakcemi, které zachvátily sever Sýrie, obrátily situaci naruby. Jsou zprávy o stovkách popravených, ať to jsou zdravotníci, novináři, aktivisté. To způsobilo obrovské přesuny obyvatel a nejistotu,“ prohlásil Marek Štys, vedoucí humanitárních programů Člověka v tísni.
K radikálům se nejčastěji připojují zahraniční bojovníci. Evropská unie odhaduje, že v Sýrii nyní bojuje přibližně 1 200 občanů unijních zemí. Po boku syrských vládních jednotek zase bojují ozbrojenci z šíitského radikálního hnutí Hizballáh.
První ani druhá konference v Ženevě řešení nepřinesly
První konference z Ženevy v roce 2012 hovořila o vzniku přechodné vlády v Sýrii. Ženeva 2 se konala letos v lednu. Syrská opozice i zástupci vlády prezidenta Asada spolu ve Švýcarsku jednali osm dní. Diskutovali třeba o přerušení bojů kvůli tomu, aby humanitární organizace získaly přístup do určitých oblastí. V obleženém Homsu se už dostaly k tisícům civilistů potraviny a jiná pomoc. Stovky jich byly evakuovány.
O žádném východisku z krize se ale v souvislosti s Ženevou 2 hovořit nedá (o závěrech více zde). Opozice žádala Asadův pád, prezident přitom naznačuje, že bude v příštích prezidentských volbách opět kandidovat. Konat se mají už za pár měsíců. Asadovi zástupci navíc nechtěli v Ženevě o prozatimní vládě slyšet. Své protivníky opět označovali za teroristy. Druhé kolo rozhovorů ukončil v polovině února sám mezinárodní vyjednavač OSN Lachdar Brahímí. Omluvil se Syřanům za to, že se opět žádné řešení nenašlo.
Mučení civilistů: Děti nejsou výjimkou
Podle organizace Human Rights Watch (HRW) svět nedělá dost pro zastavení násilností v Sýrii. Postoje Ruska a Číny podle ní zablokovaly Radu bezpečnosti OSN, což znemožňuje vyšetření válečných zločinů. Ty zřejmě páchají obě bojující strany. „Násilnosti vůči civilistům nejsou vedlejším produktem války, je to způsob boje, který syrská vláda zvolila,“ řekl předseda HRW Kenneth Roth. Vyšetřovatelé OSN v nové zprávě, která byla zveřejněna začátkem února, zase obviňují syrské vládní síly, že zadržují děti za účelem boje s opozicí. Podle zprávy „(syrské) vládní síly a přidružené milice bezohledně používají zbraně a vojenskou taktiku, jež způsobují smrt nebo zmrzačení bezpočtu dětí“. V textu se také uvádí, že vládní síly svévolně zadržovaly, mučily a zneužívaly děti obviněné z údajného spojení s opozicí (čtěte víc).
Čtyři sta tisíc - tolik Syřanů se dočkalo pomoci od Člověka v tísni
V Sýrii působí humanitární organizace jako Červený půlměsíc či Člověk v tísni. Ten pomáhá obyvatelům země zasažené občanskou válkou od jara 2012. Dosud se organizaci podařilo doručit přímou pomoc pro 400 tisíc lidí. Soustředí se především na okamžitou potravinovou, materiální a zdravotnickou pomoc a se stálými kancelářemi a týmy v provinciích Aleppo a Idlíb patří k největším poskytovatelům pomoci přímo uvnitř země. „Strádajícím rodinám poskytujeme především jídlo a materiální pomoc, jako jsou deky, matrace nebo oblečení. Lidé také dostávají finanční prostředky, aby si mohli koupit, co sami nejvíce potřebují,“ říká koordinátorka syrských programů Člověka v tísni Jitka Škovránková.
Organizace považuje za diplomatický průlom schválení rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která 22. února vyzvala všechny strany konfliktu k okamžitému poskytnutí přístupu pro humanitární pomoc.
Místnímu týmu se stále daří doručovat potravinovou pomoc do Aleppa, nadále také podporuje aleppské školy. Boje a soustavné ostřelování Aleppa ale pomoc v posledních týdnech značně komplikuje. „V minulosti jsme například v Aleppu a Idlíbu podporovali celkem 25 škol, vzhledem k bezpečnostní situaci jich nyní můžeme podporovat jen 12,“ říká Jitka Škovránková s tím, že tým nyní zjišťuje potřeby ve venkovských oblastech provincie Aleppo a registruje nové žáky. A začátkem ledna se dokonce tři místní pracovníci Člověka v tísni stali oběťmi, když je zasáhl granát (čtěte víc).
Hrozivá bilance syrské války
Podle posledních údajů v zemi během konfliktu zemřelo již 140 tisíc lidí, z toho na 50 tisíc civilistů. Zraněno bylo na půl milionu lidí. V Sýrii je údajně kolem čtyř či pěti milionů vnitřních běženců a přes 2,5 milionu dalších Syřanů odešlo ze země (nejvíce, asi milion, do Libanonu), což se označuje za nejhorší uprchlickou katastrofu od situace po genocidě ve Rwandě v roce 1994. OSN již déle než rok charakterizuje humanitární situaci v zemi jako katastrofickou. Zničeno bylo údajně na „40 procent všech nemocnic a 20 procent dalších funguje omezeně“.
Podle UNICEF dosud v bojích mezi vládními vojáky prezidenta Bašára Asada a povstalci přišlo o život více než 10 tisíc dětí. Mnoho dětí taky utrpělo zranění nebo ztratilo rodiče či učitele. Zničeny byly jejich domovy i školy. Více než polovina ze dvou milionů syrských uprchlíků v okolních zemích - okolo 1,2 milionu - jsou děti. Polovina z nich je mladší pěti let. Kvůli bojům se pak uvnitř Sýrie ocitly bez domova další tři miliony dětí.
Podle odhadů se dosud asi o 45 procent propadla ekonomika země, pětkrát se zvýšila nezaměstnanost a na šestinu své předválečné hodnoty klesla měna. Válka též zastavila těžbu a vývoz ropy a zničila velkou část průmyslových kapacit a infrastruktury Sýrie.
Jak by vypadal syrský konflikt, kdyby se odehrál v Česku?
- Násilnou smrtí by zemřel stejný počet lidí, jako žije v Plzni.
- Zraněných by bylo tolik, jako mají Brno a Ostrava obyvatel dohromady.
- Každý druhý Čech by byl závislý na humanitární pomoci.
- Každý třetí obyvatel České republiky by musel opustit domov.
- Každý desátý Čech by uprchl před boji na Slovensko, do Rakouska, Německa nebo Polska.
- Chleba by stál 300 korun.
- Každá druhá nemocnice v Česku by byla zničená nebo nefunkční.
- Kvůli válce by polovina českých dětí přestala chodit do školy.
- Každý den byste museli vystačit s polovinou pitné vody.
- Dva roky by nešla elektřina.
POMÁHEJTE: Konto sbírky SOS Sýrie 92329232/0300
DMS ve tvaru DMS SYRIE na číslo 87777
Zdroj: Člověk v tísni
