IS zůstává v Kobani, džihádisté míří na Blízký východ na lodích

Kobani - Radikálové z Evropy a dalších světadílů se snaží dostat na Blízký východ na výletních lodích, varoval Interpol s tím, že kontroly na letištích, kterým se džihádisté chtějí vyhnout, by měly být rozšířeny i na tyto plavby. Píše o tom server BBC News. V Sýrii se mezitím dál bojuje o město Kobani. Kurdské posily sice pomohly uvolnit město z obklíčení Islámského státu (IS), radikálové jsou ale stále uvnitř města. USA do Iráku vyšlou dalších 1500 vojenských poradců. Přímých bojů s IS se ale nezúčastní.

Budoucí bojovníci míří hlavně do Iráku a Sýrie. Na lodi se snaží dostat většinou do Turecka a odtamtud překročit hranici. Turecké úřady uvedly, že v uplynulých měsících deportovaly stovky podezřelých zahraničních džihádistů, které zadržely na letištích či autobusových zastávkách. 

Odcházející šéf Interpolu Ronald Noble nyní apeloval na země, aby kontrolovaly na letišti všechny pasažéry, ale také osoby využívající lodní dopravu. Šéf sekce boje proti terorismu Pierre St. Hilaire agentuře AP sdělil, že bojovníci se snaží vyhnout odhalení – proto využívají výletní lodě. Jde prý o záležitost posledních asi tří měsíců.

Pravidelné zastávky v přístavech v blízkovýchodním regionu umožňují budoucím bojovníkům vystoupit bez povšimnutí. Jejich další cestu do Sýrie nebo Iráku bezpečnostní agentury nesledují. „Existují důkazy, že jednotlivci, zejména z Evropy, cestují většinou do (tureckého pobřežního města) Izmit a na další místa, aby se zapojili do tohoto typu činnosti (podpora islamistů),“ podotkl Hilaire.

Společnost Cruise Lines International Association už uvedla, že zkoumá seznamy cestujících a zavádí systémy pro identifikaci cestujících. 

Podle nejnovější zprávy OSN se vydalo od června bojovat na straně Islámského státu a dalších radikálních islamistických skupin asi 15 tisíc lidí z celkem 80 zemí.

Situace uvnitř Kobani se nemění 

Do bojů o Kobani na hranicích Sýrie a Turecka se minulý týden připojily kurdské posily z Iráku. Přivezly s sebou těžké zbraně, díky nimž se podařilo zastavit postup IS v okolí města a dobýt zpět některé vesnice. Fronta uvnitř města se ale podle agentury Reuters příliš nezměnila - IS je stále ve východní části, zatímco západní část drží syrští Kurdové. 

„Možná se podařilo dobýt, ale pak znovu ztratit jednu dvě ulice. IS se ve městě drží a Kurdové říkají, že potřebují více těžkých zbraní, aby jejich linii prolomili. Je také třeba lépe koordinovat postup Kurdů a koaličních letadel,“ prohlásil Ramí Abdar Rahmán ze syrské exilové opozice. 

IS zavádí ve školách nové osnovy v souladu s islámem

Radikálové z IS ovládají části Sýrie včetně většiny území východní provincie Dajr az-Zaur, kde zavřeli školy a připravují změnu osnov v souladu s islámem. Učitelé prý budou muset projít měsíčním náboženským kurzem. IS navíc připravuje nové osnovy, které nahradí ty současné, jež IS považuje za odpadlické. „Oznámili, že se bude vyučovat jen náboženství a něco málo z matematiky. Vycházejí z toho, že veškeré vědění náleží stvořiteli, takže by se neměla učit třeba ani násobilka,“ sdělil jeden z členů exilové opozice agentuře Reuters.
  
Na několika místech lidé proti novému pořádku protestovali. Záznam se dostal na internet. Učitelky například s sebou vzaly malé děti, které volaly: „Chceme školu“. Protesty ale nebyly účinné, jelikož většina obyvatel se prý bojí projevit nesouhlas s IS. Jeho členové své kritiky vězní, přibíjejí na kříže a stínají. V Dajr az-Zauru takto skončilo několik set lidí.

  • Islámský stát v současné době ovládá asi třetinu iráckého území a část severní Sýrie. Celkem v této oblasti žije šest milionů lidí.
  • Z ropy má podle odhadů denní příjem milion dolarů, z vybírání výkupného za rukojmí si přišel možná na 45 milionů dolarů (skoro miliarda korun).
  • USA sice už dva měsíce pomáhají letecky v boji proti IS, citelně jim ale chybí spojenecké pozemní jednotky. Výcvik syrské sekulární opozice, která by mohla tento úkol splnit v Sýrii, ještě nezačal. Pentagon se snaží přimět iráckou vládu, aby vyzbrojila sunnitské kmeny a zapojila je do bojů.

Podle mluvčího Bílého domu Joshe Earnesta prezident Barack Obama dnes schválil vyslání dalších 1500 vojáků do Iráku. Ti se prý nezúčastní přímých bojů, nýbrž budou radit a cvičit příslušníky irácké armády i kurdských milic. Působit by měli v Bagdádu a v kurdské metropoli Irbílu na severovýchodě země. V současné době v Iráku působí asi 1400 amerických vojenských poradců. Prezident prý požádá Kongres o schválení 1,6 miliardy dolarů (asi 35,7 miliardy korun) na finanční pokrytí této akce. Celkem prý chce na boj s IS 5,6 miliardy dolarů (124,7 miliard korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zabili jsme šéfa íránské bezpečnostní rady, tvrdí izraelský ministr obrany

Šéf íránské bezpečnostní rady Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl podle Reuters v úterý izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Některá izraelská média o něco dříve informovala, že se Larídžání stal terčem útoku, ale nebylo jasné, zda byl v jeho důsledku zraněn či zahynul. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir později uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil.
10:47Aktualizovánopřed 8 mminutami

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 14 mminutami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden člověk zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE). Přístav Fudžajra v SAE musel kvůli íránským útokům přerušit nakládání ropy. Izrael oznámil, že se mu podařilo zabít vysoké představitele íránského režimu.
04:30Aktualizovánopřed 39 mminutami

Ukrajinci „potopili“ v rámci cvičení fregatu NATO

Mezinárodnímu týmu pod ukrajinským vedením se povedlo najít slabá místa v obraně námořních sil NATO. Tým, který představoval nepřítele, „potopil“ nejméně jednu spojeneckou fregatu Aliance během cvičení NATO REPMUS/Dynamic Messenger 2025 loni v září v Portugalsku.
před 1 hhodinou

Exprezidenti USA popřeli tvrzení Trumpa, že jeden z nich podpořil válku s Íránem

Všichni čtyři žijící exprezidenti Spojených států popřeli tvrzení současného šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, že jeden z nich soukromě vyjádřil souhlas s jeho válkou s Íránem. Informovala o tom stanice CNN a další média s odvoláním na poradce a blízké osoby někdejších prezidentů Joea Bidena, Baracka Obamy, George Bushe mladšího a Billa Clintona.
před 1 hhodinou

Velké moldavské město skončilo kvůli znečištění po ruském útoku bez vody

Palivo uniklé do řeky Dněstr po ruském útoku na vodní elektrárnu na jihu Ukrajiny zamořilo vodovodní systémy v sousedním Moldavsku. V Baltsi, třetím největším městě země, byly dodávky vody zcela přerušeny, uvedla v úterý agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady.
před 1 hhodinou

Moskva ovládá Bělorusko i bez války, říká disident Bjaljacki

Bělorusko připomíná jednu velkou věznici a sousední Rusko zemi ovládá i bez války, řekl v Událostech, komentářích běloruský disident Ales Bjaljacki. Nositel Nobelovy ceny za mír podotkl, že Moskva nechce obnovit Sovětský svaz, nýbrž jemu předcházející Ruskou říši. Bjaljacki, který po propuštění z běloruského vězení žije v Norsku, dodal, že skutečně svobodný bude, až se bude moci do vlasti vrátit. Pořád moderovala Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý vrátily k růstu, na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek suroviny z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent krátce po 8:00 SEČ vykazovala růst o téměř čtyři procenta a nacházela se v blízkosti 104 dolarů (přes 2200 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala přes čtyři procenta a pohybovala se poblíž 97,50 dolaru (asi 2075 korun) za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
09:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...