Irové rozhodují o Lisabonské smlouvě, účast je zatím nízká

Dublin - Irové dnes v referendu hlasují o Lisabonské smlouvě. O budoucnosti půlmiliardové Evropy tak rozhodnou tři miliony irských voličů. Jejich země totiž jako jediná v EU nechává své občany o reformě evropských institucí hlasovat přímo. Síly příznivců i odpůrců dokumentu jsou vyrovnané. Volební místnosti se dnes otevřely jen na jeden den, volit se může do 22 hodin místního času. Výsledky se začnou sčítat v pátek ráno a irský verdikt o dalším směřování EU by měl být znám v pátek navečer.

Volební účast bude pro výsledek referenda klíčová. Vyšší účast znamená podle zpravodaje ČT Martina Řezníčka vyšší šance, že Lisabonská smlouva bude přijata, účast pod 40 procent naopak nahrává spíše odpůrcům smlouvy. Podle večerních zpráv televize RTÉ byla pozdě odpoledne účast zhruba 20 procent v celostátním měřítku a kolem 30 procent v Dublinu.

Irové rozhodují v referendu, protože se Lisabonskou smlouvou mění jejich ústava, a to vyžaduje lidové hlasování. Irsko už v roce 2001 jednu evropskou reformní smlouvu odmítlo. O rok později tuto upravenou smlouvu z Nice přijalo. Nyní se zdá, že v unii není mnoho chuti po případném irském odmítnutí sjednávat další smlouvu.

Náhradní „plán B“ unie nemá

Podle bruselské zpravodajky ČT Barbory Šámalové nemá EU žádný náhradní plán v případě neúspěchu irského referenda. Je málo pravděpodobné, že by se referendum opakovalo. Další variantou je, že by zbytek unie pokračoval v ratifikaci a Irsko by se pokusilo vyjednat výjimky v bodech, s nimiž má největší problémy. Zároveň se také může stát, že Lisabonská smlouva skončí v koši, unie bude fungovat dál podle současných pravidel a reformy se odloži na neurčito.

Výsledek referenda je nejistý 

Přestože smlouvu podporují vládní strany i opozice, výsledek referenda je nejistý. Irský premiér Brian Cowen se svěřil se svými obavami, když prohlásil: „Kolem referenda panují zmatky, někteří se snaží vyvolat zdání, že jsou ve smlouvě věci, které ale vůbec neobsahuje. Já chci ukázat, že Irsku přináší jasný zisk.“

Vůdce labouristů Eamon Gilmore se ale protikampaně Sinn Fein a ostatních malých extremistických stran nebojí: „Irové rozumí složitým dokumentům, je tu tradice referend. Lidé zkoumají, co jim předkládáme, zajímají se o to.“

„Jestli to prohrajeme, budu příští týden muset do parlamentu s pytlem na hlavě,“ povzdechl si během pochůzky mezi voliči jeden z irských poslanců Evropského parlamentu. Evropská unie sleduje hlasování částečně s napětím, částečně s podrážděním, které dal najevo tento týden francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner, když řekl, že Irové budou první, kdo na případné odmítnutí Lisabonské smlouvy doplatí.

V Irsku si také všimli, že Francie a Německo tento týden prohlásily, že odpoví na výsledek referenda společně. To se považuje za signál, že v případě odmítnutí Irskem se pokusí obnovit plán na „dvourychlostní“ unii složenou ze skupiny, která usiluje o integraci, a skupiny, která ji prohlubovat nechce.

Odpůrci Lisabonské smlouvy, mezi nimiž je jako jediná parlamentní strana Sinn Féin a jinak hlavně malé levicové skupiny, varují před ztrátou suverenity, ohrožením práv pracujících a ohrožením irské neutrality.

V letošní kampani hraje roli mnoho motivů, například vnitropolitické problémy, rychle rostoucí nezaměstnanost a dále také jistá míra nacionalismu. Irové si totiž zvykli na svou pozici evropského chudáčka, který dostává.

Teď se jejich pozice změnila, a to se některým z nich nelíbí. „Je tu také trochu nevrlosti,“ soudí komentátor Fintan O'Toole a dodává: „I když to v Irsku nikdo veřejně neřekne, solidarita v rámci EU vypadá poněkud jinak, když irský daňový poplatník buduje silnice v Estonsku, než vypadala, když německý daňový poplatník stavěl silnice v okrese Mayo.“

Sčítat se začne až v pátek

Podle O'Tooleho se dnes v hlavách irského voliče sváří dvě stejně silné myšlenky. Jedna je fanfarónská touha udělat dlouhý nos na evropský politický establishment. Druhá je obava, že pokud už podruhé zkomplikují unii život, ztratí Irové postavení, které nyní mají. Kterou z obou možností si Irové vyberou, by mělo být známo v pátek večer. Řezníček připomněl, že nebudou žádné odhady výsledků po uzavření volebních místností ve 23:00 našeho času, hlasy se začnou počítat až v pátek ráno.

Francouzský státní tajemník Jean-Pierre Jouyet dnes v Paříži vyslovil přesvědčení, že i kdyby Irové řekli smlouvě „ne“, bude proces ratifikace v dalších zemích pokračovat. I Velká Británie dnes potvrdila, že bude pokračovat v parlamentním schvalování Lisabonské smlouvy i v případě, že by ji Irové v referendu zamítli. Lisabonskou smlouvu už schválila Dolní sněmovna, na řadě je Sněmovna lordů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 59 mminutami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 1 hhodinou

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 3 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 6 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...