Írán zčtyřnásobil produkci nízko obohaceného uranu. Podle agentury AP to uvedly polooficiální íránské agentury Tasním a Fars s odvoláním na íránského činitele. Íránský prezident Hasan Rouhání navíc chce rozšíření válečných výkonných pravomocí, aby země mohla lépe čelit ekonomické válce. Šéf Bílého domu Donald Trump znovu pohrozil Teheránu použitím „veliké síly“, pokud by se pokusil ohrozit americké zájmy na Blízkém východě.
Íránský prezident žádá širší válečné pravomoci, Trump hrozí použitím „veliké síly“
Spojené státy loni odstoupily od mezinárodní jaderné dohody s Íránem a následně zavedly proti islámské republice nové sankce. Írán začátkem května oznámil, že přestal plnit některé části jaderné dohody – nebude limitovat produkci těžké vody a nízko obohaceného uranu.
Írán podle agentur Tasním a Fars stále produkuje uran obohacený na 3,67 procenta, tedy v limitu stanovaném dohodou, zčtyřnásobil však jeho produkci. To podle AP může znamenat, že překročí povolené zásoby. Írán oznámil, že o svém kroku informoval Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE). Ta zatím nejnovější vývoj nekomentovala.
Íránský prezident žádá zvláštní opatření. Rouhání na pondělním setkání s duchovními podle IRNA připomněl situaci z 80. let, kdy Írán vedl válku s Irákem a kdy byly zavedeny rozšířené válečné výkonné pravomoci. Díky nim bylo možné obejít ostatní složky mocenského aparátu a rozhodovat s ohledem na válku a ekonomiku.
Rouhání podle agentury řekl, že Teherán takové pravomoci potřebuje i nyní, blíže je ale nespecifikoval. Přiznal, že Írán má velké problémy v bankovnictví a v obchodování s ropou, avšak je jednotný v tom, že je třeba americkým sankcím odolat.
Šéf Bílého domu zdůrazňuje, že si konflikt nepřeje, v neděli ale pohrozil Íránu zničením. „Pokud něco udělají, budou čelit veliké síle,“ zdůraznil Trump. Zároveň však dodal, že Spojené státy nyní nemají informace o tom, že by Teherán něco chystal.
Americký prezident Írán označil za stát, který je vůči Washingtonu „nepřátelský“, a za jedničku mezi těmi, kdo vyvolávají terorismus. Až budou připraveni, je Trump nicméně ochoten s Íránci vést i jednání.
V uplynulých týdnech se napětí mezi Íránem a Spojenými státy vyostřilo. Sankce, které Washington zavedl proti Teheránu, se mimo jiné týkají energetického sektoru. EU se naopak snaží mezinárodní dohodu s Teheránem zachovat.
Americká válečná flotila jako prostředek odstrašení
Začátkem měsíce Spojené státy kvůli neupřesněné íránské hrozbě poslaly jako varování do oblasti Blízkého východu letadlovou loď USS Abraham Lincoln s doprovodnými plavidly a také bombardéry B-52. Teherán pak 8. května oznámil, že hodlá přestat plnit část závazků, jež dohoda obsahuje.
Koncem minulého týdne uspořádaly Spojené státy v Arabském moři vojenské cvičení, do kterého byla zapojena úderná skupina s letadlovou lodí.
Bývalý americký ministr obrany James Mattis k současné americko-íránské krizi řekl, že Spojené státy byl měly víc hovořit a méně se angažovat vojensky. Podle listu The National také doporučil Íránu, aby změnil své chování. Jednostranné akce ale podle něj nejsou tou správnou cestou pro řešení problému. Bývalý ministr doporučil armádě, aby hrála o čas a dopřála prostor diplomatům.