V Íránu se konají prezidentské volby. O druhý mandát se uchází nynější prezident, pragmaticky zaměřený Hasan Rouhání, který zemi otevřel Západu. Jeho nejsilnějším soupeřem je Ebráhím Raísí, konzervativní klerik a chráněnec nejvyššího duchovního vůdce země ajatolláha Alího Chameneího. Na bezpečnost dohlíží po celé zemi na 350 tisíc členů ozbrojených složek.
Podle záběrů iránské státní televize se před volebními místnostmi v řadě měst tvořily dlouhé fronty. Konec hlasování je plánován na 15:30 našeho času, ale kvůli vysoké volební účasti může být hlasování, stejně jako v předchozích volbách, o pár hodin prodlouženo.
„Každý by měl volit v těchto důležitých volbách. Osud země je v rukou lidu,“ vyzval opět Íránce nejvyšší duchovní vůdce země ajatolláh Alí Chameneí. Očekává se, že volební účast dosáhne asi sedmdesáti procent. V předchozích volbách v roce 2013 přišlo téměř 73 procent voličů.
Rouhání má obavy ze zásahů do voleb
Jeden z hlavních favoritů voleb současný prezident Hasan Rouhání po odhlasování vyzval ke klidu. Apeloval mimo jiné na íránské revoluční gardy, které podle tiskových agentur podporují jeho největšího volebního soupeře, konzervativního klerika Ebráhíma Raísího, aby do voleb nezasahovaly.
Podezření, že revoluční gardy pomohly zfalšovat výsledky voleb v roce 2009, vedla tehdy k několikaměsíčním nepokojům v zemi. Proti nim vláda tehdejšího prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda tvrdě zasáhla, desítky lidí zemřely a stovky byly zatčeny.
Rouhání, který stojí v čele země od srpna 2013, slíbil další liberalizaci společnosti a otevírání se Západu. To nastartoval dohodou z roku 2015, která vyvázala Írán z mnohaletých mezinárodních sankcí výměnou za zpomalení jaderného programu. USA nicméně za nového prezidenta Donalda Trumpa uvalily letos nové sankce na několik jednotlivců a společností v Íránu.
Raísí cílí na chudé
Íránci ale zatím přínosy otevírání se Západu příliš nepocítili. Rouhánímu se totiž nepodařilo nastartovat ekonomiku a vytvořit větší množství nových pracovních míst. Právě na tom založil svou předvolební kritiku jeho hlavní soupeř Raísí, který cílí na chudé voliče slibem milionů pracovních míst. Podle expertů jsou tyto sliby sice nereálné, hlasy mu ale přinesou.
Bývalý generální prokurátor a předtím náměstek ministra spravedlnosti Raísí je oponenty kritizován i za svou černou minulost. Jako zástupce prokurátora se totiž podílel na masových popravách politických vězňů v roce 1988.
Raísí je blízkým spojencem ajatolláha Alího Chameneího, který je nejvýše postavenou osobností v zemi. Hlavou Íránu je sice prezident, jenž má relativně rozsáhlou výkonnou moc, poslední slovo v řadě oblastí, včetně schvalování prezidenta, má ale nejvyšší duchovní vůdce. Tím je od roku 1989 na doživotí Chameneí, pod něhož spadají například i ozbrojené síly země. Íránská média spekulují, že právě Raísí by mohl v této funkci Chameneího (77) jednou nahradit.
Čeká se těsnější výsledek
Do souboje o prezidentský úřad se v Íránu přihlásilo původně na 1600 Íránců, včetně téměř 140 žen. Z nich dvanáctičlenná Rada dohlížitelů vybrala jen šest mužů - tři umírněné politiky a tři konzervativce. Dva z nich tento týden odstoupili - teheránský starosta Mohammad Bákir Kalíbaf, který podpořil Raísího, a první viceprezident Ešák Jahangírí, který vyzval k volbě Rouháního.
Očekává se, že letošní výsledek voleb bude těsnější, než jaký byl před čtyřmi lety. Tehdy Rouhání získal už v prvním kole více než trojnásobek hlasů oproti kandidátovi, jenž skončil na druhém místě.
Íránského prezidenta na další čtyři roky bude volit na 55 milionů Íránců, z toho asi 2,5 milionu jich žije v zahraničí. Íránská ústava umožňuje vykonávat prezidentský úřad maximálně dvakrát po sobě. Od roku 1981 byl každý z prezidentů země vždy znovu zvolen na druhé volební období. Pokud nezíská žádný ze čtyř kandidátů přes 50 procent hlasů, utkají se dva nejúspěšnější 26. května ve druhém kole.
