Spojené státy znepokojila zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), podle které Írán značně zrychlil proces obohacování uranu. Od současných šedesáti procent obohacení je přitom technicky už jen malý krok k dosažení zbrojní kvality devadesátiprocentní ryzosti. Blízkovýchodní země má v současnosti tolik radioaktivního materiálu, že by po dalším odstředění vystačil na tvorbu tří jaderných bomb.
Zpráva MAAE uvádí, že Írán zvýšil svou produkci vysoce obohaceného uranu, čímž zvrátil předchozí snížení produkce z poloviny roku 2023. Inspektoři podle agentury od konce listopadu zpozorovali až trojnásobné zrychlení výroby v íránských podzemních zařízeních Natanz a Fordo.
Teherán už v září odmítl prodloužit akreditaci celé třetině pracovníků MAAE. „Samozřejmě, že v práci pokračujeme. Íránci se ale zaměřili na inspektory, kteří měli velké zkušenosti právě v oblasti obohacování,“ řekl generální ředitel agentury Rafael Grossi.
Podle něho je MAAE i tak schopna přesně určit množství zásob íránského uranu. Teherán kromě toho obohacování uranu na šedesát procent sám potvrdil. „Neudělali jsme nic nového. Vykonáváme stále stejné činnosti v souladu s pravidly,“ prohlásil íránský představitel pro jadernou energii Mohammad Eslami.
Jednání s Íránem ustrnula
Pravidla dohody z roku 2015 se stálými členy Rady bezpečnosti, Německem a Evropskou unií dovolovala Íránu obohacovat uran pouze pro lékařské účely, tedy na necelá čtyři procenta. Tehdy se výměnou za omezení jaderných ambicí zmírnily protiíránské ekonomické sankce.
Od dohody ale před pěti lety odstoupil tehdejší americký prezident Donald Trump. Teherán toho nyní využívá, přestože i nadále tvrdí, že jaderné zbraně nevyvíjí. „Stojí za to připomenout, že od mezinárodní smlouvy odstoupily Spojené státy a ne Írán,“ podotkl Amir Saíd Iravání, který je stálým zástupcem Íránu v OSN.
Jednání s Íránem o ústupu od snah získat jaderné zbraně nyní stagnují. Postoj a atomové ambice islámské teokracie přitom budí obavy nejen celého blízkovýchodního regionu, ale i západních zemí.
