Teherán - Novým íránským prezidentem bude proreformní duchovní Hasan Rúhání. Jeho páteční volební vítězství oznámilo íránské ministerstvo vnitra. Rúhání obdržel těsnou nadpoloviční většinu hlasů. Rúhání vedl už podle předběžného sčítání hlasů, na druhém místě byl před zveřejněním výsledků se značným odstupem starosta Teheránu Mohammad Báker Kálíbáf. Podle konečných výsledků má Ruhání 50,68 procenta hlasů. Svůj úspěch Ruhání označil za „vítězství umírněnosti nad extremismem“. USA pochválily „odvahu íránského lidu“ za to, že šel volit „navzdory cenzuře a zastrašujícímu prostředí“.
Írán: Rozhodlo už první kolo, prezidentem bude Hasan Rúhání
Podle konečných výsledků má 64letý Rúhání 50,68 procenta, tedy přes 18 milionů hlasů. Volební účast dosáhla 72 procent z celkového počtu zhruba 50 milionů voličů. V předchozích volbách v roce 2009 hlasovalo 85 procent voličů. Jde o drtivé vítězství, protože ho dosáhl hned v prvním kole proti pěti jiným, vesměs konzervativním protikandidátům.
Na druhém místě skončil se značným odstupem starosta Teheránu Mohammad Báker Kálíbáf s necelými 17 procenty, tedy se zhruba šesti miliony hlasů. Ten už uznal porážku a blahopřál úspěšnému soupeři. Do ulic íránských měst se vyrojily nadšené davy, které skandovaly jméno neúspěšného proreformního kandidáta v předchozích volbách Míra Hosejna Músávího, u něhož panuje přesvědčení, že mu vítězství nad nyní odcházejícím Mahmúdem Ahmadínežádem
úřady neprávem neuznaly.
GALERIE
Prezidentské volby v Íránu autor: Ebrahim Noroozi, zdroj: ČTK/AP
Podle shodného názoru mezinárodních odborníků i íránské exilové opozice prezidentské ale volby nic nezmění na zahraniční politice Teheránu, ani na jeho postoji v jaderném sporu se Západem. Podle deníku Le Monde je totiž skutečná moc nadále v rukou vůdce ajatolláha Alího Chameneího, který je v zemi nejvyšší autoritou a který měl zásadní vliv na schvalování kandidátů na prezidenta; ti, kteří mu nevyhovovali, byli prostě vyškrtnuti ze seznamu.
Proto také Chameneí mohl podle agentury Reuters ještě před vyhlášením výsledků prostřednictvím Twitteru prohlásit, že „hlasování pro kteréhokoli z kandidátů je hlasováním pro islámskou republiku a projevem důvěry v tento systém“.
1 minuta
Prezidentem Íránu bude Hasan Rúhání
Diplomaté arabských zemí reagovali na výsledky voleb velmi opatrně s nadějí, že se jim bude s Ruháním dobře spolupracovat. Britské ministerstvo zahraničí jej vyzvalo, aby nasměroval Írán na „novou cestu“. Francouzská diplomacie oznámila, že očekávání světa zejména ohledně přístupu ke kontroverznímu jadernému programu jsou vysoká. Syrští povstalci ho vyzvali, aby přehodnotil podporu režimu Bašára Asada.
Izrael naopak důležitost události zpochybnil připomínkou, že íránský prezident nemá možnost mluvit do jaderného programu, protože o něm doposud vždy rozhodoval Chameneí.
Americký Bílý dům v první reakci uvedl, že USA jsou připraveny jednat s novou íránsku vládou s cílem dosáhnout diplomatického řešení otázky kontroverzního jaderného programu Íránu. Také dodal, že Washington respektuje volbu íránského lidu a doufá, že íránské vedení „se bude řídit přáním lidu a bude přijímat odpovědná rozhodnutí, která povedou k lepším zítřkům“.
Hasan Rouhání
Podle agentury AP velká vlna podpory Rúhánímu zvrátila vývoj volebního klání, které se zdálo být pevně v rukou vládnoucích konzervativních duchovních. Podle zpravodaje Českého rozhlasu Břetislava Turečka jsou tyto volby porážkou Džalílího, který byl považován za jasného favorita.
- „Původně se předpokládalo, že volby jsou předem rozhodnuté. Nikoho by nenapadlo, že by vítězem první kola se stal liberál Rúhání a už vůbec, že bude na vážkách, že by ty volby mohl vyhrát už v prvním kole,“ komentoval Tureček průběžné výsledky pro ČT24.
V průběhu voleb nebyly hlášeny žádné stížnosti ani incidenty. Nicméně agentura AFP připomíná upozornění zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva v Íránu Ahmada Šahída, který ještě před pátečním hlasováním prohlásil, že kvůli politickému ovzduší v zemi nelze volby označit za svobodné a spravedlivé.
Ke zvolení hned v prvním kole potřebuje některý z kandidátů získat nadpoloviční většinu hlasů. Nástupce dosluhujícího prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda vybírali íránští voliči ze šesti kandidátů.
Ilustrační foto
Hasan Rúhání (64) byl jediný duchovní mezi kandidáty. Je považován za proreformního, ale současně má blízko k vládnoucímu kléru. Bývalý hlavní vyjednávač v rozhovorech o jaderném programu v roce 2004 schválil dočasné pozastavení procesu obohacování uranu a zasazuje se o zlepšení vztahů se západními mocnostmi.
Rúhání byl hlasitým kritikem Američany podporovaného autokratického režimu šáha Rezy Pahlavího. Tehdy na sebe upoutal pozornost Rúholláha Chomejního, který byl vůdcem revoluce, jež v roce 1979 šáha svrhla. Po revoluci Rúhání vystřídal řadu funkcí ve státní správě a dvacet let byl poslancem. V 80. letech se sblížil s bývalým prezidentem Akbarem Hášemím Rafsandžáním, kterému dělal v letech jeho úřadování (1989-1997) bezpečnostního poradce. Rafsandžání v současných volbách rovněž kandidoval, ale z kandidátky byl kvůli vysokému věku vyřazen.
V letech 1989 až 2005 byl Rúhání předsedou vlivné Nejvyšší rady národní bezpečnosti a dělal bezpečnostního poradce Sejjeda Mohammada Chátamího, který vystřídal ve funkci prezidenta Rafsandžáního. V letech 2003 až 2005 pak byl hlavním íránským vyjednávačem v oblasti jaderných programů. V této funkci se vyslovoval pro kompromis s EU a Íránci tehdy souhlasili s pozastavením aktivit souvisejících s obohacováním uranu.
Poté, co se prezidentem stal Mahmúd Ahmadínežád, Rúhání na funkci rezignoval. Vystřídal ho ultrakonzervativec Alí Larídžání a jaderný program byl obnoven. O dva roky později v rozhovoru, který zveřejnil íránský deník Džamedžam, Rúhání kritizoval vládní zahraniční politiku. Tehdy řekl, že Ahmadínežád vládne pomocí dopisů a sloganů a nedokáže využít pro Írán příznivou mezinárodní situaci. Potíže, které měla tehdy americká armáda v Iráku a Afghánistánu, označil za „zlatou“ příležitost pro Írán. Ahmadínežádovi se podle Rúháního nepodařilo postavit hospodářství na nohy, i když měl za osm let svého vládnutí k dispozici příjmy z ropy v hodnotě přes 700 miliard dolarů.