Irácký nejvyšší soud vydal v pondělí rozhodnutí, podle nějž se žádná irácká oblast ani provincie nemohou od Iráku odtrhnout. Soudní výnos souvisí se zářijovým referendem, ve kterém se Kurdové vyslovili pro nezávislost. Bagdád ovšem výsledky neuznal, podle vlády byl plebiscit neústavní.
Irácký soud: Není tu ústavní cesta, která by umožnila Kurdům odtrhnout se od zbytku země
Soud chtěl podle svého mluvčího pondělním výrokem zabránit dalším chybným výkladům ústavy a stvrdit nedělitelnost Iráku.
Premiér Hajdar Abádí prohlásil už v létě, kdy Kurdové oznámili, že připravují referendum, že se ani jeden z ústavních článků nezmiňuje o referendu nebo nezávislosti a že plebiscit bude mít negativní důsledky.
Kurdové ale argumentovali tím, že irácká vláda dlouhodobě ústavu porušuje, která tak prý pozbyla platnosti. Bagdád podle nich dlouho neplnil několik článků včetně článku 140, který se týká vyjasnění budoucího statusu ropného Kirkúku, dělení příjmů z ropy, platby žoldu kurdských milicionářů a nároku kurdských autonomních provincií na podíl z příjmů z ropy.
Území obývané Kurdy
Prezident autonomního Kurdistánu Masúd Barzání, který se o vypsání referenda zasadil, obvinil Abádího vládu z toho, že provozuje „tutéž kulturu“ genocidy jako bývalé irácké vlády. „Je to irácká vláda, kdo deset let neplní článek 140. V Kurdistánu ubývá iráckých diplomatických institucí, krátí se jeho podíl na příjmech, Kurdové jsou izolováni a nuceni odcházet,“ řekl Barzání.
Irácké vedení ovšem snahy o samostatnost odmítá: „Kurdistán se nemůže stát nezávislým státem z pohledu práva ani ústavy. Kurdové rozhodli o svém osudu, když hlasovali pro tuto ústavu a rozhodli, že Irák bude federativní stát,“ sdělil v minulosti Abádího předchůdce Núrí Málikí. Podobný názor zastává i Abádí.