Indická a čínská armáda se střetly ve sporné oblasti Himálaje. Zemřelo dvacet vojáků

Při pondělním incidentu na sporné hranici s Čínou zemřelo dvacet indických vojáků. S odvoláním na indickou armádu o tom informovala agentura Reuters. Předchozí zprávy agentury hovořily o dvanácti mrtvých. Indický ministr zahraničí si ohledně konfliktu volal se svým čínským protějškem a shodli se na diplomatickém řešení.

Indická armáda v úterý v prohlášení uvedla, že 17 vojáků podlehlo zraněním utrpěným při pondělním pohraničním incidentu. Tři oběti Dillí potvrdilo již dříve. Ztráty měli podle indických představitelů i Číňané.

Napětí na hranici Indie a Číny trvá už několik týdnů, do pondělka si ale nevyžádalo žádné mrtvé ani zraněné. Pondělní střet se odehrál v hornaté oblasti Ladákhu. Vysocí vojenští představitelé obou zemí nyní jednají o tom, jak situaci uklidnit.

První oběti sporu od roku 1975

Podle agentury AP se jedná o první takovou konfrontaci na hranici mezi Čínou a Indií od roku 1975, která si mezi vojáky vyžádala oběti. Zmíněné asijské jaderné mocnosti spolu sdílejí 3500 kilometrů dlouhou hranici v oblasti Himálaje a vedou vleklý územní spor, který v roce 1962 přerostl v krátkou válku.

Čína podle agentury AFP obvinila Indii ze zodpovědnosti za incident. „Dne 15. června indičtí vojáci několikrát hrubě porušili bilaterální dohody a překročili dvakrát hranici, přičemž provokovali a napadli čínské vojáky, což vyústilo ve fyzický střet,“ řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien. O mrtvých na čínské straně neměl mluvčí čínské diplomacie informace. Indičtí představitelé podle agentury Reuters naopak uvedli, že vina je na čínské straně.

Indičtí vojáci ve sporné oblasti Ladákhu
Zdroj: Reuters

Štipl: Problém je nevytyčená hranice

„Čína může odvracet pozornost od svých vnitřních problémů. Covid v současných měsících tvrdě zasahuje Indii, která na tento konflikt kvůli covidu nebyla vůbec připravena,“ vysvětlil indolog Zdeněk Štipl z Karlovy Univerzity. Eskalace konfliktu ho překvapila.

Čína obvinila Indii z toho, že za poslední střet nese plnou zodpovědnost, ale podle Štipla kvůli složitému kontextu nelze říct, kdo nese vinu. „Linie kontroly je velmi vágně vytyčená, Indie dokončují stavbu silnice, která se k linii blíží. To Čína samozřejmě může považovat za ohrožení svých zájmů v oblasti,“ uvedl. Oba dva státy v té oblasti podle něj shromažďují několik tisíc vojáků.

Nahrávám video

Házení kamenů a pěstní souboje

Již počátkem května čínští vojáci podle indické strany překročili hranici v oblasti Ladákhu, na třech místech tam postavili stany a strážní stanoviště a ignorovali výzvy k odchodu. Následně prý došlo i na házení kamenů a pěstní souboje. Obě země od té doby shromáždily v pohraniční oblasti tisíce svých mužů, obrněné vozy a dělostřelectvo.

„Zaútočili (čínští vojáci) s kovovými tyčemi, velící důstojník byl těžce zraněn a padl. Když se to stalo, oblast zaplavilo množství dalších vojáků a zaútočili kameny,“ sdělil Reuters indický zdroj obeznámený s incidentem.

Ladákh byl v minulosti součástí indického státu Džammú a Kašmír, od loňského roku je samostatným svazovým teritoriem.  

Indie a Čína chtějí incident ve sporné oblasti řešit diplomaticky

Indický ministr zahraničí Subrahmanjam Džajšankar telefonicky jednal se svým čínským protějškem Wangem I o konfliktu ve sporné části Himálaje, kde při pondělních střetech zemřelo 20 indických vojáků. Shodli se, že „žádná ze stran nepřijme žádné kroky, které by situaci vyhrotily, a naopak zajistí mír a klid“, uvedli v prohlášení, které citovala agentura Reuters.

Wang I v telefonátu s indickým šéfem diplomacie žádal, aby Indie tvrdě potrestala ty, kdo jsou za smrtící střet zodpovědní. Varoval Dillí, aby nepodceňovalo čínské odhodlání hájit to, co Čína pokládá za své svrchované území. Džajšankar v prohlášení po rozhovoru s Wangem I uvedl, že vysvětlil indickou pozici, a dodal, že Dillí se cítí zavázáno k jednání o snížení napětí.

Zatímco Džajšankar zdůraznil řešení cestou diplomacie, indické sdělovací prostředky volí podstatně bojovnější tón. Indičtí komentátoři volají po ostré reakci na pohraniční střet s čínskými vojáky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 1 hhodinou

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 2 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 3 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 8 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 8 hhodinami
Načítání...