HRW: Vzestup demagogů v čele s Trumpem ohrožuje lidská práva

Vzestup populistických vůdců ve Spojených státech a v Evropě představuje nebezpečí pro snahy chránit základní lidská práva, čehož využívají autoritářští vůdci zemí jako Rusko či Turecko. Ve své zprávě varuje před těmito trendy lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW). Zvolení Trumpa prezidentem po jeho kampani podněcující nesnášenlivost spolu s rostoucím vlivem stran, jež odmítají univerzální práva, může podle HRW ohrozit poválečný systém ochrany lidských práv.

„Trump a někteří politici v Evropě se snaží dostat k moci výzvami k rasismu, xenofobii, misogynii a nativismu. Všichni (tito politici) požadují, aby veřejnost připustila porušování lidských práv jako nutný předpoklad zajištění pracovních míst, odvrácení kulturních změn či prevence teroristických útoků. Ve skutečnosti je ignorování lidských práv nejpřímější cestou k tyranii,“ uvedl v úvodu ke zprávě výkonný ředitel HRW Kenneth Roth.



Trump ve volební kampani mluvil o zákazu vstupu muslimů na území USA či deportacích ilegálních imigrantů. Mnozí příslušníci obou těchto skupin jsou přitom ve svých zemích ohrožováni válkami, hladem či pronásledováni režimem.

Nejviditelnějším evropským příkladem úspěchu populismu je podle Rotha vítězství zastánců brexitu v Británii, jejichž ústředním argumentem byla potřeba zastavit migraci v zájmu zaměstnanosti a bezpečí Britů.



Populisté podle něho rovněž přispívají k tomu, že veřejnost přehlíží rizika, která představuje vláda silné ruky. Jako současné příklady mohou sloužit Rusko, Turecko či Filipíny, jejichž vůdci nahrazují vládu práva svou vlastní autoritou, která má zaručovat bezpečnost a prosperitu.

Populisty a demagogy by měli podle Rotha zastavit voliči, kteří musejí rozlišit laciné sliby jednoduchých řešení od politiky založené na pravdě a hodnotách spjatých s demokracií.

V Rusku prezident Vladimir Putin reagoval na nespokojenost veřejnosti v roce 2011 represemi, včetně drakonických omezení svobodného projevu a shromažďování, zavedl bezprecedentní sankce kvůli snahám disentu o projevy na internetu, činnost nezávislých skupin je omezována, připomíná HRW.

Čínský vůdce Si Ťin-pching zase kvůli obavám ze zpomalení ekonomického růstu přistoupil k nejrozsáhlejším zásahům proti opozičním silám od dob Náměstí nebeského klidu, dodává organizace.

  • Téměř sedmisetstránková zpráva, která je již 27. vydáním výročního textu organizace, mimo jiné podrobně hodnotí i situaci v řadě problematických zemí jako je Sýrie, Irák, Severní Korea či mnohé africké státy.

Syrský prezident Bašár Asad, který se opírá o Rusko, Írán a Hizballáh, spáchal válečné zločiny, když nechal své síly útočit na civilisty. HRW také připomíná útoky Islámského státu (IS) vůči nevinným civilistům po celém světě.

Více než pět milionů Syřanů prchajících před konfliktem čelí nástrahám, když se snaží dostat do bezpečí. Jordánsko, Turecko a Libanon jich ubytovaly miliony, ale nyní v podstatě uzavírají hranice, kritizuje státy HRW, jež se opřela i do Evropské unie. Ta se nedokázala dohodnout na spravedlivém přerozdělení běženců a zajištění bezpečné cesty do Evropy pro tyto osoby.

USA si loni přebraly jen 12 tisíc syrských uprchlíků a Trump navíc pohrozil ukončením programu, konstatuje organizace.

Tu znepokojila i situace v řadě afrických zemích, kde jejich lídři zcela odstranili limity nebo prodloužili své mandáty, případně využili násilí k potlačení protestů proti nekalým volbám či porušení pravidel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 42 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 47 mminutami

Prezident Pavel je na návštěvě Ukrajiny

Prezident Petr Pavel dorazil na návštěvu Ukrajiny. Program zahájil ve Lvově na západě napadené země. Sešel se už s předsedou tamní vojenské správy. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
14:17Aktualizovánopřed 54 mminutami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty v Minneapolisu se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 1 hhodinou

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 5 hhodinami
Načítání...