Moskva – Kreml se zatím nechce vyjadřovat, zda prezident Vladimir Putin dorazí v lednu do Prahy na oslavy 70. výročí osvobození Osvětimi. Šéfa Kremlu pozval Miloš Zeman. „Putin by toho mohl využít, aby ukázal ruské veřejnosti, že se nebojí se svými partnery scházet,“ prohlásil zpravodaj ČT Miroslav Karas. Jisté je, že ruský prezident nedostane kvůli ukrajinské krizi pozvánku do Polska. A trpělivost s Putinem už došla také německé kancléřce. Z Hradu odešly pozvánky státníkům před šesti týdny.
Kreml pozvánku obdržel, na dotazy ČT ohledně přijetí ale tiskový odbor neodpověděl. Prý je předčasné hovořit o tom, jak bude reagovat a v jakém formátu by se případná ruská účast konala. „Je těžké předvídat, jak může Putin reagovat, příští rok bude v souvislosti se 70. výročím konce války hodně oslav. Ruský prezident si bude patrně vybírat, kam pojede, podle účasti partnerů, zahraničních kolegů a jiných prezidentů,“ poznamenal Karas s tím, že je otázka, zda se některým kontaktům bude Putin vyhýbat.
O akci se začalo jednat ještě před ruskou anexí Krymu
„Začalo to na jaře letošního roku, shodou okolností ještě před ruskou agresí na Krymu. Na premiéra ČR se obrátili představitelé Evropského židovského kongresu, že by rádi uspořádali čtvrté pokračování této výroční akce v České republice. Jednání vyvrcholila přijetím usnesení vlády začátkem července. Uložila ministerstvu zahraničí, kultury a úřadu vlády tuto akci uspořádat,“ popsal počátky plánování pražských oslav 70. výročí osvobození Osvětimi náměstek ministerstva zahraničí Rudolf Jindrák.
Pozvánky nejsou nic nového, posílaly se před šesti týdny
„Tato akce se připravuje od března tohoto roku, a pokud mám dobré informace, tak se pozvánky posílaly před šesti týdny,“ uvedl pro ČT bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). „Organizátoři, to znamená Evropský židovský kongres, požádali hlavu českého státu, aby poslala pozvánky,“ dodává Svoboda. Podle něj je v pořádku, že pozvánku dostal i ruský prezident: „Holocaust je vážné téma a neměli bychom kádrovat.“
Kvůli konfliktu na Ukrajině jsou vztahy mezi Moskvou a Západem nejhorší od studené války. I z toho důvodu je podle některých politiků Putinova návštěva minimálně choulostivá. Jeho pozvání do Prahy kritizuje nejen pravicová opozice, ale i někteří členové vládní koalice. Český premiér s tím problém nemá.
- Zemanova pozvánka na lednové oslavy odešla i do Bílého domu, britskému premiérovi nebo prezidentům Francie a Ukrajiny.
Překvapení neskrývají novináři, které ČT oslovila v Bruselu. „Je to velmi kontroverzní a vysílá to naprosto špatný signál v době, kdy Putin není zvaný na zasedání G8, na jaderný summit v Haagu na počátku letošního roku. Nekonají se už ani summity EU-Rusko. V době, kdy EU přijala sankce vůči Rusku, které vojensky výrazně posiluje na Ukrajině, to podle mě vysílá naprosto špatný signál, pozvat ruského prezident do členské země EU v srdci Evropy,“ konstatoval Rikard Jozwiak, švédský zpravodaj RFE/RL v Bruselu.
Nicolas Gros-Verheyde, editor webu Bruxelles2 a bruselský zpravodaj francouzského listu Ouest-France
„Řekněme, že je to trochu překvapující. Včera na zasedání ministrů zahraničí EU dostala šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová mandát, aby vedla dialog mezi Ruskem a Ukrajinou. Takže jestli jde o to, abychom měli dialog mezi Ruskem a Ukrajinou, tak je to zajímavé, protože nám chybí dialog o míru. Francouzský prezident Hollande v Deauville při oslavách vylodění v Normandii v roce 1944 pozval Porošenka a Putina, aby mezi nimi vznikl dialog. Pokud je takový cíl v Praze, je to zajímavé. Podle toho, co víme, ale o takový záměr nejde.“
Polsko má jasno, Putin má s návštěvami utrum
Varšava má s Ruskem historicky špatné zkušenosti a krizi na Ukrajině dost prožívá. Putin tak pozvánku očekávat nemůže. Před deseti lety se v rámci 60. výročí do Polska podíval. „Poláci chystají na konec ledna velké oslavy osvobození koncentračního tábora Osvětim. S účastí ruského prezidenta Putina ale nepočítají. Kvůli dění na Ukrajině a napjatým vzájemným vztahům,“ podotkl zpravodaj ČT Josef Pazderka.
Merkelové došla trpělivost
Putin se naposled zúčastnil summitu G20 v Brisbane. Kvůli Ukrajině zůstal stranou, Austrálii předčasně opustil. Německou kancléřku Angelu Merkelovou po jednání se šéfem Kremlu ovládly emoce. „Rusko porušuje územní celistvost a suverenitu Ukrajiny. Po hrůzách dvou světových válek a po konci studené války ohrožuje celé mírové uspořádání Evropy,“ konstatovala kancléřka.
Prý nepřipustí, aby se Německo proměnilo v druhou NDR. Jinými slovy: nenechá Rusko, aby vodilo na drátku německou politiku, a aby německé obchodní zájmy v Rusku postavily zeď mezi Berlín a zbytek Evropy. Merkelové teď tleská většina komentátorů. Německá diplomacie podle nich už měla s Moskvou andělskou trpělivost.
Putin mezitím na dnešním setkání se svými stoupenci obvinil Spojené státy, že se
snaží podmanit si Rusko. Prý se jim to ale nikdy nepodaří. Kyjev a Západ vyčítají Moskvě jednak anexi ukrajinského Krymu, jednak vojenskou podporu poskytovanou proruským separatistům na východě Ukrajiny. Kvůli tomu také Spojené státy a Evropská unie přijaly vůči Rusku sankce, které způsobují ruské ekonomice značné ztráty.
