Hotspoty: Zlepšila se kontrola uprchlíků, chybí však zázemí pro děti

Systém hotspotů, záchytných center, které Evropská unie zavedla v Itálii a v Řecku kvůli přílivu nelegálních migrantů, výrazně zlepšil registraci, identifikaci i bezpečnostní kontroly běženců. Vyplývá to ze zprávy Evropského účetního dvora. Ta však zároveň upozorňuje, že systém má nedostatky – tisíce migrantů uvízly na řeckých ostrovech, přičemž mnozí z nich jsou děti bez doprovodu.

„Na konci roku 2016 stále chyběla odpovídající zařízení pro ubytování a následné posouzení nezletilých migrantů bez doprovodu podle mezinárodních standardů. A to jak v hotspotech, tak na dalších úrovních příjmu běženců,“ uvedl Hans Gustav Wessberg, jeden ze dvou auditorů odpovědných za zprávu.

Zodpovědnost za kontrolu hranic a azylové řízení mají primárně členské státy EU. Unie zavedla systém hotspotů, aby pomohla Řecku a Itálii zvládnout velký nárůst příchozích nelegálních migrantů během let 2015 a 2016. Má poskytovat podporu, pokud jde o identifikaci, registraci a sejmutí otisků prstů při příjezdu a předání uprchlíků k dalším procedurám.

Řecko – státní příslušnosti přicházejících migrantů – 2016
Zdroj: Frontex

Přestože zřizování hotspotů trvalo déle, než se původně plánovalo, vedl systém ke zvýšení kapacity obou zemí pro příjem běženců, zlepšil registrační procedury a posílil koordinaci mezi účastníky procesu, tvrdí auditoři. I přes výraznou podporu EU ale podle nich existují nedostatky, pokud jde o příjem (v případě Itálie) nebo ubytování (v případě Řecka) přicházejících migrantů.

Systém hotspotů dále předpokládá předání běženců k azylovému řízení v jednotlivých státech, přesídlení do jiného unijního státu nebo návratu do země původu. Tyto postupy jsou ale často pomalé či jsou zdržovány, upozorňují auditoři.

Itálie – státní příslušnosti přicházejících migrantů – 2016
Zdroj: Frontex

Od března nemohou nově příchozí migranti v Řecku odjet na pevninu, ale musejí řešit své žádosti o azyl přímo v hotspotech. Relokace a návraty také nefungují, jak by měly. Výsledkem je, že příchozích běženců je v hotspotech víc, než kolik jich odtamtud odchází, a hotspoty jsou tudíž výrazně přeplněné.

V Itálii, kde migranti dostávají lepší informace o přesídlování, bylo pro tento krok vytipováno víc lidí. Podle auditorů je teď hlavním problémem nedostatek vůle ostatních členských států k přijetí těchto běženců. K září 2016 přijaly ostatní členské země jen 3809 přesídlených migrantů, zatímco celkově se jich zavázaly přijmout 34 953.

Za největší problém v obou zemích považují auditoři nedostatky v ubytování a příjmu nezletilých běženců bez doprovodu, jejichž počet je ke konci loňského září odhadován na 2500 v Řecku a víc než dvacet tisíc v Itálii. Auditoři proto doporučují, aby v hotspotech působili úředníci zabývající se ochranou dětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Minuta ticha i vlajky na půl žerdi. Austrálie uctila památku obětí střelby

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.
12:00Aktualizovánopřed 24 mminutami

Asi 130 tisíc odběratelů zůstalo v San Franciscu kvůli výpadku bez proudu

Americké San Francisco zasáhl v sobotu na několik hodin výpadek elektřiny, který se dotknul zhruba 130 tisíc odběratelů. Úřady v tomto kalifornském městě vyzvaly obyvatele, aby zůstali doma, informuje agentura AFP. Do tmy se ponořila část pobřeží, kde sídlí velké technologické firmy a kde žije více než 800 tisíc lidí.
10:41Aktualizovánopřed 43 mminutami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Podle Kremlu ale třístranná jednání nejsou na stole. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
02:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit.
před 7 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 16 hhodinami
Načítání...