Hongkong se bouří proti novému zákonu z pekingské dílny. Norma chce bránit „separatistickým aktivitám“

Hongkongští aktivisté vyzvali k protestům proti záměru Pekingu zavést v Hongkongu nový zákon o národní bezpečnosti. Ten byl představen na zasedání čínského parlamentu a má zabránit „podvratné činnosti a separatistickým aktivitám“. Prodemokratičtí aktivisté se obávají, že norma by mohla ve městě omezit svobodu. Záměr Číny kritizují i USA a Velká Británie, podle nichž by zákon omezil autonomii provincie a popřel by princip jedna země, dva systémy, který městu zaručuje oproti pevninské Číně určité svobody.

„Peking se snaží umlčet pomocí strachu a síly kritické hlasy z Hongkongu,“ napsal na Twitteru jeden z nejvýznamnějších představitelů prodemokratického hnutí Joshua Wong. Na páteční večer plánuje protestní akci. Protest plánovaný na páteční poledne se nakonec nekonal, zájemce mohla podle agentur odradit mimo jiné přítomnost pořádkových sil na hongkongských ulicích.

2 minuty
Události: Čínský sjezd
Zdroj: ČT24

Nový zákon by měl podle návrhu umožnit potlačování teroristických a separatistických aktivit, podvratné činnosti i zahraničního vměšování. Dále uvádí, že by měla být zachována svrchovaná soudní pravomoc centrální čínské vlády a vysoká autonomie Hongkongu. Kdykoliv to bude potřeba, bezpečnostní orgány centrální vlády budou moci ustanovit v Hongkongu úřady, které budou dohlížet na národní bezpečnost.

Evropská unie v deklaraci přijaté všemi 27 členskými státy Čínu vyzvala, aby respektovala autonomii. „EU má silný zájem na tom, aby se stabilita a prosperita Hongkongu odvíjela od principu jedna země, dva systémy,“ uvedl v prohlášení šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Pokud budou USA omezovat Čínu, Peking je připraven k odvetě

Americký prezident Donald Trump varoval, že pokud Peking od záměru prosadit bezpečnostní zákon neupustí, reakce Washingtonu bude „velmi důrazná“. Čínské ministerstvo zahraničí reagovalo prohlášením, že Peking usiluje o dialog s Washingtonem, ale je připraven podniknout odvetné kroky, pokud se USA budou snažit Čínu omezovat.

Podle šéfa americké diplomacie Mikea Pompea je čínský návrh svévolný a jeho prosazení by mohlo mít dopad na to, jak USA k poloautonomní provincii přistupují. Hongkong má pozici jednoho ze světových finančních center také díky tomu, že mu americký Kongres připsal zvláštní status, jež mu garantuje zvláštní pravidla například v mezinárodním obchodu.

Británie očekává, že bude Peking respektovat práva a svobody Hongkongu a že Čína zajistí jeho autonomii, řekl mluvčí britského premiéra Borise Johnsona. „Spojené království je odhodláno udržet autonomii Hongkongu a respektování modelu jedna země, dva systémy,“ prohlásil.

Akcie kvůli zvažovanému ustanovení prudce oslabily

Oznámení o bezpečnostním zákonu vyvolalo mezi investory obavy z dalších nepokojů. Hlavní index hongkongské akciové burzy Hang Seng odepsal 4,96 procenta a uzavřel na 23 075,78 bodu. Zaznamenal tak nejvýraznější propad od roku 2015 a zároveň klesl na nejnižší hodnotu za sedm týdnů.

Bývalá britská kolonie Hongkong se vrátila pod čínskou správu v roce 1997. V současné době je provincie spravována podle principu jedna země, dva systémy, což má zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady. Kritici ale tvrdí, že Peking tyto svobody postupně omezuje.

V červnu minulého roku propukly v Hongkongu protesty původně proti návrhu zákona, který měl umožňovat vydávání lidí podezřelých z trestných činů do pevninské Číny. Postupně ale aktivisté rozšířili své požadavky na obecnější demokratické reformy a demonstrace pokračovaly mnoho měsíců.

V lednu je zbrzdilo nařízení o zachovávání odstupu přijaté kvůli epidemii covidu-19, akce se však v menším rozsahu opět konají. Při demonstracích 10. května proti vládě hongkongské správkyně Carrie Lamové a proti centrální vládě v Pekingu zadržela hongkongská policie 230 účastníků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54AktualizovánoPrávě teď

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 46 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 55 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 1 hhodinou

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
před 1 hhodinou

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 3 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...