Hongkong: Jedna událost jedna země, ne tak v médiích

Hongkong – Blokované weby, cílená cenzura, „výpadky“ záběrů z demonstrací. Celý svět sleduje boj mladých lidí z Hongkongu za plně demokratické volby, stejnou možnost ale většina z miliardy Číňanů nemá. O to více situaci pocítí lidé, kteří se vyhledáváním informací živí. Jak rozdílné může být zpravodajství o téže akci v Hongkongu a o kus dál na pevninské Číně, popsala zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Naprostá kontrola informací – realita, která v Číně funguje už od založení lidové republiky. I když mladá generace novinářů dává najevo, že se nechce s roky fungující praxí plně smířit, proti nim stojí těžká váha v podobě stranického úřadu propagandy. Není přitom divu, že v uplynulých měsících řada protestů proti absolutní moci v čínských médiích proběhla právě v Hongkongu, bohatém přístavu se zvláštním statusem a privilegii.

Právě tamní média se totiž těší na čínské poměry liberálnímu prostředí. Důkazem je i sledování nejnovějšího demokratizačního hnutí – tedy snahy hongkongských studentů o svobodné volby bez vládních zásahů. „Hongkongské televize informují otevřeně, dokonce přenášejí demonstrace živě, a to i ve chvíli, kdy tady bouchaly bomby se slzným plynem a situace byla opravdu dramatická,“ hlásí zpravodajka ČT s odkazem na zatím nejvyhrocenější noc z neděle na pondělí.

Během nedělního zásahu policie použila obušky, pepřový sprej nebo slzný plyn. Zablokovala přístup k areálu vlády, demonstranti pak na mnoha místech stavěli barikády a zásahovým jednotkám vzdorovali. Hovoří se asi o 40 zraněných. Šlo o nejtěžší pouliční střety od roku 1997. V posledních hodinách je ale situace klidnější. Lidé se v centru Hongkongu znovu sešli ve větším počtu – výbuchy, obušky a slzný plyn ale prozatím vystřídal smířlivý zpěv.

Média v centrální Číně ale přinášejí zcela jiný obrázek - respektive spíš žádný. Ušetřen nezůstal internet ani televizní vysílání včetně zahraničního. „Cenzoři jedou na plné obrátky. Blokují všechna hesla na internetu, byť i vzdáleně spojená s událostmi v Hongkongu. Cenzorují také zpravodajství západních televizí,“ dodává Šámalová.  

„Při zprávách CNN a BBC z Hongkongu se pokaždé objeví na obrazovce jen černá barva.“

Demonstranti se obávají, že by hongkongské úřady mohly také přistoupit k vypnutí sítě pro mobilní telefony. Protestující se tak spoléhají na aplikaci Firechat, která chytrým telefonům umožňuje komunikovat i bez signálu a připojení k internetu. Jen v neděli si ji stáhlo na 100 tisíc uživatelů z Hongkongu.

Peking považuje protesty za nelegální a vyjádřil podporu místní vládě. Podle studentů je ale pouliční shromáždění poslední možností, jak přimět vládu dodržet to, co slíbila Hongkongu po přechodu pod čínskou správu - tedy svobodné volby šéfa města v roce 2017. Podle změněných pravidel totiž kabinet může nově schválit hongkongské kandidáty podle svého uvážení.

Celé hnutí s názvem Occupy Central původně zorganizovali renomovaní hongkongští právníci a akademici. Potřebnou energii pak dodali studenti, kteří postupně převzali hlavní iniciativu. Zda se na protestní vlně sveze také širší čínská opozice i v jiných částech země, je ale podle Šámalové nepravděpodobné. „Peking se toho sice bojí, ale je to málo pravděpodobné. Vláda má situaci na pevnině pevně pod kontrolou,“ uvádí zpravodajka.

Čínská státní média dnes ale přece jenom protesty komentovala. Podle agentury Nová Čína akce Occupy Central zasáhla vážně ekonomiku a běžný život v Hongkongu, kde tak prý všechna odvětví nabádají k obnovení pořádku. „V Hongkongu se vede velká diskuse o tom, nakolik je okupace pro přístav škodlivá, ve smyslu jeho pověsti jako centra světového byznysu. I studenti o tom uvažují. Nás se ptají, co si o tom jako ciznici myslíme. Zároveň si ale dávají velmi záležet, aby se protesty nevymkly kontrole a nedošlo k žádnému násilí,“ uvádí novinářka k chování mladých domonstrantů.

„Chovají se naprosto ukázněně, až zdvořile. Je skoro jisté, že pokud policie použije hrubou sílu, organizátoři je vyzvou, aby vyklidili pozice a neriskovali životy. Udělali to ostatně i v neděli, ale studenti neodešli.“

Někteří z protestujících se podle agentury Reuters obávají, že policie by se mohla pokusit před středečním čínským státním svátkem - výročím založení komunistické strany - násilně vyklidit ulice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mezinárodní porota Benátského bienále podala demisi, píší média

Mezinárodní porota bienále v Benátkách podala demisi. Vedení přehlídky nezveřejnilo důvody tohoto kroku, který pravděpodobně souvisí s kritizovanou přítomností ruské národní expozice, uvádějí italská média. O udělení cen, Zlatých lvů, tak letos rozhodnou návštěvníci přehlídky.
před 20 mminutami

Talankinův Oscar se ztratil, když s ním režiséra v USA nepustili do letadla

Ruský režisér Pavel Talankin postrádá svou sošku Oscara poté, co mu s ní ostraha newyorského letiště Johna F. Kennedyho zakázala vstoupit na palubu letadla. Cenu, kterou získal za česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi kritizující ideologickou indoktrinaci ruských školáků, musel Talankin odbavit k přepravě mimo kabinu. Po příletu do Německa se už ale Oscar nenašel, píše stanice BBC.
před 21 mminutami

Rusko vyslalo v dubnu proti Ukrajině rekordní počet dronů

Rusko v dubnu proti Ukrajině vyslalo téměř šest tisíc dronů s dlouhým doletem, což je nejvyšší počet za více než čtyři roky trvající plnohodnotnou ruskou invazi, píše AFP. Moskva zároveň v noci na pátek zaútočila na Oděskou oblast, která byla cílem dronových náletů i během předchozích nocí. Dle úřadů pět lidí v Oděse utrpělo zranění. Počtvrté během několika týdnů zaútočily ukrajinské drony na přístav Tuapse v jihoruském Krasnodarském kraji.
08:50Aktualizovánopřed 55 mminutami

VideoNová technika i orientace na AI. Bundeswehr chystá rozmach

Americký prezident Donald Trump znovu zvažuje stažení vojáků USA z Německa. Těch je nyní zhruba 39 tisíc, bezmála polovina jejich celkového počtu v Evropě. Většina ve vojenském areálu Ramstein, což je největší americká letecká základna na kontinentu. Na pozadí americké kritiky evropské části NATO – i kvůli postoji k válce v Íránu – se Bundeswehr snaží navýšit obranné kapacity pro případ válečného konfliktu s Ruskem. Armáda hodlá pořídit novou techniku a přeorientovat se na moderní technologie – včetně umělé inteligence. Převážně tajná první vojenská strategie moderního Německa načrtává cestu, jak se má z tamního vojska stát do roku 2039 nejsilnější konvenční armáda Evropy.
před 1 hhodinou

Útočník, který v Londýně pobodal dva Židy, byl obviněn z pokusů o vraždu

Útočník, který ve středu v severozápadní části Londýna pobodal dva Židy, si vyslechl obvinění ze dvou pokusů o vraždu. Informovala o tom agentura Reuters. Policie původně útok označovala jako teroristický. BBC uvedla, že muž byl zároveň obviněn z dalšího pokusu o vraždu během jiného incidentu, který se dříve ve středu stal v jižní části britské metropole.
před 2 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 3 hhodinami

Americké úřady zveřejnily záběry z útoku na galavečeři s Trumpem

Americké úřady zveřejnily záběry bezpečnostních kamer zachycující údajného útočníka, jak minulý víkend prochází detektorem kovů na bezpečnostním stanovišti ve washingtonském hotelu Hilton při galavečeři s korespondenty Bílého domu a míří zbraní na agenty Tajné služby USA. Washingtonská federální prokurátorka Jeanine Pirrová video sdílela na síti X s tím, že záběry jasně ukazují, jak útočník střílí na příslušníka tajné služby. Současně odmítla spekulace o přátelské palbě.
před 4 hhodinami

Kandidátů na Nobelovu cenu za mír je 287, spekuluje se o papeži i Trumpovi

Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to píše Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.
před 10 hhodinami
Načítání...