Honba za jízdenkami v Budapešti: Rakušané stavěli vlaky přeplněné uprchlíky

Stovky migrantů směly dnes v Budapešti nastoupit do vlaků mířících do Rakouska a Německa. Přinejmenším dvě z těchto souprav ale uvízly na hranici, neboť Rakušané se dožadovali vystoupení osob bez potřebných dokladů. Podle očitého svědka citovaného agenturou Reuters ale odpoledne nakonec rakousko-maďarskou hranici překročily čtyři vlaky na cestě z Budapešti do Vídně, jeden z nich vpodvečer dorazil do bavorského města Rosenheim. Stovky uprchlíků vystoupily z vlaků i ve Vídni.

Orbánova vláda už dříve požádala Německo, aby objasnilo právní situaci týkající se pohybu imigrantů uvnitř EU. Německé úřady v poslední době zaujaly tolerantnější postoj vůči běžencům ze Sýrie. Spiegel Online napsal, že Berlín přestává vracet syrské uprchlíky do zemí, v nichž vstoupili na půdu EU. Místo toho úřady rozhodují rovnou o udělení azylu. V Maďarsku to způsobilo problémy.

Německá vláda ale v pondělí popřela, že by byly vypravovány „zvláštní vlaky“ přepravující azylanty z Maďarska do Německa. „Ne, žádné zvláštní vlaky nejsou,“ sdělil na Twitteru mluvčí kancléřky Angely Merkelové Steffen Seibert. „Lidé, kteří přijedou do Maďarska, se musejí zaregistrovat a žádat o azyl tam,“ napsal.

Uprchlíci na nádraží v Maďarsku
Zdroj: Laszlo Balogh/Reuters
  • Unijní předpisy ukládají, že lidé ze zemí mimo EU smějí členské státy pouštět do dalších zemí EU jen tehdy, když tyto osoby mají platné pasy i víza země, do které míří.
  • Nový postoj Berlína podle maďarského ministra zahraničí Pétera Giróa-Szásze vyvolal v migrantech naději a situace je nyní nejasná.

Tisíce uprchlíků se mezitím na nádraží v Budapešti tísní u mezinárodních pokladen ve snaze koupit si jízdenku do vlaků mířících do Rakouska a Německa. Stalo se tak poté, co se roznesla zpráva, že migranti smějí do těchto souprav nastupovat.

Přinejmenším dva vlaky zastavili na hranicích Rakušané. Rakouský personál vlaku si prý stěžoval na to, že vagony jsou přeplněné, a žádal, aby maďarská policie „nadpočetné cestující“ vyvedla. Následně ale mohly hranici přejet hned čtyři vlaky.

Vpodvečer dorazil jeden z vlaků z Budapešti do hornobavorského města Rosenheim. Bylo v něm údajně 400 uprchlíků, asi 190 jich policie z vlaku vyvedla k následné registraci. Zbylým dvou stovkám umožnila cestovat dál do Mnichova. Stovky migrantů přijíždějících z Budapešti vystoupily také na vídeňském Západním nádraží.

Protesty proti migrační politice Budapešti
Zdroj: ČTK/SCANPIX SWEDEN// AA / TT

V neděli skupina migrantů na nádraží v Budapešti protestovala a provolávala přitom „Německo, Německo“, aby dala najevo, kam chce jet. Uprchlíci si stěžovali, že jim maďarská policie zabránila v další cestě, ačkoli měli platné jízdenky do Německa.

Východní nádraží, jeden z hlavních uzlů městské hromadné dopravy v Budapešti, se nekontrolovaně mění na uprchlický tábor. Lidé, kteří tudy míří do práce, musí překračovat spící migranty."
David Miřejovský
Zvláštní zpravodaj v Maďarsku

Maďarsko postavilo kvůli běžencům plot na hranici se Srbskem. Šéf tamní diplomacie tvrdí, že země pouze plní povinnost chránit unijní hranice. Odmítl tak kritiku ze strany Paříže. Tamní ministr zahraničí Laurent Fabius Budapešti vytkl, že stavbou plotu „nerespektuje společné evropské hodnoty". Maďarské úřady si následně předvolaly francouzského velvyslance.

Maďarské úřady uvádějí, že od letošního 1. ledna policie zadržela na hranicích se Srbskem už více než 140 tisíc migrantů.

Vyjádření Fabiuse maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó označil za „šokující a matoucí“. Podle něj prý někteří lidé v Evropě, zdá se, stále nemohou pochopit, že Maďarsko je pod dramatickým tlakem migrace směřující přes západní Balkán. A tato dramatická situace by se mohla do konce roku dál zhoršit, pokud vláda nyní nebude jednat, dodal šéf maďarské diplomacie.

Myslím si, že na zastavení exodu nebude mít plot větší vliv. Pokud už ti lidé ušli tak velkou část cesty, prodali veškerý majetek, tak je podobná bariéra nezastaví.
Magdalena Sodomková
novinářka, maďarsko-srbská hranice

Premiéři V4, tedy Česka, Polska, Maďarska a Slovenska, budou v pátek jednat o migrační krizi - hlavně o přílivu uprchlíků, kteří stále více využívají takzvané balkánské trasy. Kvůli přísnějším kontrolám v Rakousku namířeným proti pašování migrantů vzrostly na Slovensku obavy, že převaděči se ve zvýšené míře budou snažit přepravovat uprchlíky z rozvojových zemí hlouběji do Unie právě přes slovenské území.

Sýrii opouštějí další uprchlíci

Na řeckou pevninu v pondělí připlulo dalších 2500 běženců, v neděli jich bylo 1745. Agenturu DPA o tom informovaly zdroje z pobřežní stráže v Aténách. Utečence – většinou Syřany – přivezly lodě z ostrova Leros, Kos, Lesbos, Kalymnos, Samos a Agathonisi v Egejském moři, nedaleko tureckého pobřeží. Zakotvily v hlavním přístavu Pireus u řecké metropole.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 5 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...