Hollandovo repete nebude. Nejméně oblíbený prezident v historii Francie na jaře skončí

Nahrávám video
Hollande nebude podruhé kandidovat
Zdroj: ČT24

Francouzský prezident Francois Hollande oznámil, že se podruhé nebude ucházet o prezidentský post. Volby proběhnou na jaře příštího roku. Podle agentury Reuters jde o překvapivý tah, jímž Hollande nechává otevřené dveře jiným socialistickým kandidátům. Hollandova obliba je velmi nízká, podle průzkumů by se nedostal ani do druhého kola.

Prezident chce zabránit rozpadu demokratické levice

Hollande prohlásil, že nechce socialistům snižovat šance na vítězství a že si uvědomuje reálné riziko, že by neměl dostatečnou podporu. „Vede mě jen nejlepší zájem země, které jsem více než čtyři a půl roku čestně sloužil,“ konstatoval Hollande, který se stal prvním prezidentem za poslední desítky let, který se nebude o svůj post ucházet opakovaně.

Hollande je za takzvané páté republiky vůbec první francouzský prezident, který se dobrovolně vzdal možnosti obhajovat svůj mandát. Byli tu tací, kteří volby prohráli, nebo ve funkci zemřeli, dobrovolně se ale možnosti znovu vést Francii nikdo nevzdal.
Petr Zavadil
zpravodaj ČT

Končící prezident mluvil také o ekonomice, která roste pomaleji, než slíbil. Počet lidí bez práce je také příliš vysoký, i když se od začátku roku míra nezaměstnanosti snižuje, uznal Hollande.

Nahrávám video
Dopisovatel Le Monde k Hollandovu překvapivému rozhodnutí nekandidovat
Zdroj: ČT24

Hollande porazil v květnu 2012 konzervativce Nicolase Sarkozyho. Sliboval tehdy zemi zasažené krizí, že ji vyvede z finančních potíží a že zvýší daně lidem a firmám s vysokými příjmy. Jeho neschopnost zasazovat se o klíčové zákony včetně daňové reformy ale brzy odradila řadu levicových příznivců. Popularitu snižovala Hollandovi také vysoká nezaměstnanost.

Prezident navíc váhal s bezpečnostními reformami a návrh nového zákoníku práce vyhnal tento rok do ulic desetitisíce lidí, připomíná Reuters. Jeho obrazu uškodil i veřejný rozchod s dlouholetou partnerkou, kterou rychle vyměnil za jinou.

Svět, Evropa a Francie čelily vážným výzvám během mého funkčního období. Za těchto mimořádně náročných podmínek jsem chtěl zachovat vnitrostátní soudržnost.
Francois Hollande

Poslední kapkou pak byla letos v říjnu kniha novinářů listu Le Monde, kteří s Hollandem vedli rozhovor. Prezident v něm kritizoval řadu lidí včetně soudců či fotbalistů a sdělil žurnalistům tajné informace o tom, jak zpravodajské služby čtyřikrát zabíjely na jeho příkaz. Parlament se pak Hollanda pokusil neúspěšně odvolat.

Hollandovu vládu zastínila i řada teroristických útoků včetně těch v Paříži, Nice nebo Rouenu. Ve Francii platí od loňského listopadu stále ještě výjimečný stav, který dává bezpečnostním jednotkám větší pravomoce.

Socialisté jsou roztříštění

Francouzští socialisté zahájili ve čtvrtek příjem přihlášek pro souboj o prezidentskou kandidaturu. Levice je značně rozdělená. Do boje chce jít představitel levicového křídla socialistů a bývalý ministr hospodářství Arnaud Montebourg, svou účast ale nevyloučil ani nynější premiér Manuel Valls.

Do prezidentského klání se zapojí také exministr hospodářství Emmanuel Macron či levicový buřič Jean-Luc Mélenchon, kteří ovšem hodlají vynechat primárky.

Hollande varoval před konzervativcem Fillonem i nacionalistkou Le Penovou

Postup z prvního kola se předvídá šéfce krajně pravicové Národní Fronty Marine Le Penové a kandidátovi tradiční pravice, expremiérovi Francoisovi Fillonovi, který v nedávných primárkách s přehledem zvítězil.

Podle Hollanda mohou jeho plány ohrozit současný francouzský sociální model. Extrémní pravici zase kritizoval za to, že „chce snahou o opuštění Evropy a světa dovést Francii k úpadku“.

Fillon v první reakci uvedl, že Hollande učinil odvážné rozhodnutí, když střízlivě přiznal neúspěch své vlády, který mu znemožňuje pokračovat dál. Mélenchon prohlásil, že Hollande přiznal svou totální porážku, a zopakoval svoje obvinění, že současný prezident se zcela odklonil od svého levicového programu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 39 mminutami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
05:45Aktualizovánopřed 47 mminutami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
18:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve Španělsku poprvé operovali tříměsíční dítě s ucpanou ledvinou pomocí robota

Medicínský milník se podařil madridské nemocnici 12 de Octubre. Pacient byl z nemocnice propuštěn 48 hodin po operaci a jeho stav se vyvíjí příznivě.
před 3 hhodinami

Izraelské útoky od začátku příměří zabily v Libanonu 380 lidí, tvrdí tamní úřady

Izraelské útoky zabily v Libanonu od počátku příměří v polovině dubna 380 lidí, včetně 22 dětí a 39 žen. V úterý to podle agentury AFP uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví, podle kterého od 2. března zemřelo 108 záchranářů a zdravotníků. Navzdory příměří, které 16. dubna oznámil americký prezident Donald Trump, provádí izraelská armáda vzdušné údery v Libanonu a teroristické hnutí Hizballáh útočí na izraelské vojáky v jižním Libanonu, kde Izrael okupuje část území.
14:59Aktualizovánopřed 4 hhodinami

TikTok při prezidentských volbách v USA stranil republikánům, ukázala analýza

Algoritmus aplikace TikTok nezacházel s demokraty a republikány během amerických prezidentských voleb v roce 2024 rovnocenně. Tvrdí to autoři nové studie, která vyšla v květnu v odborném časopisu Nature. Podle nich nahrával republikánům.
před 4 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
07:39Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ve Švýcarsku sílí klimatický fatalismus

Ačkoli Švýcarsko patří k nejrychleji se oteplujícím zemím světa, podle nového mezinárodního průzkumu společnosti Ipsos tam sílí nezájem o klimatickou změnu i přesvědčení, že na řešení jejích dopadů je už pozdě.
před 5 hhodinami
Načítání...