Hollandovo repete nebude. Nejméně oblíbený prezident v historii Francie na jaře skončí

2 minuty
Hollande nebude podruhé kandidovat
Zdroj: ČT24

Francouzský prezident Francois Hollande oznámil, že se podruhé nebude ucházet o prezidentský post. Volby proběhnou na jaře příštího roku. Podle agentury Reuters jde o překvapivý tah, jímž Hollande nechává otevřené dveře jiným socialistickým kandidátům. Hollandova obliba je velmi nízká, podle průzkumů by se nedostal ani do druhého kola.

Prezident chce zabránit rozpadu demokratické levice

Hollande prohlásil, že nechce socialistům snižovat šance na vítězství a že si uvědomuje reálné riziko, že by neměl dostatečnou podporu. „Vede mě jen nejlepší zájem země, které jsem více než čtyři a půl roku čestně sloužil,“ konstatoval Hollande, který se stal prvním prezidentem za poslední desítky let, který se nebude o svůj post ucházet opakovaně.

Hollande je za takzvané páté republiky vůbec první francouzský prezident, který se dobrovolně vzdal možnosti obhajovat svůj mandát. Byli tu tací, kteří volby prohráli, nebo ve funkci zemřeli, dobrovolně se ale možnosti znovu vést Francii nikdo nevzdal.
Petr Zavadil
zpravodaj ČT

Končící prezident mluvil také o ekonomice, která roste pomaleji, než slíbil. Počet lidí bez práce je také příliš vysoký, i když se od začátku roku míra nezaměstnanosti snižuje, uznal Hollande.

5 minut
Dopisovatel Le Monde k Hollandovu překvapivému rozhodnutí nekandidovat
Zdroj: ČT24

Hollande porazil v květnu 2012 konzervativce Nicolase Sarkozyho. Sliboval tehdy zemi zasažené krizí, že ji vyvede z finančních potíží a že zvýší daně lidem a firmám s vysokými příjmy. Jeho neschopnost zasazovat se o klíčové zákony včetně daňové reformy ale brzy odradila řadu levicových příznivců. Popularitu snižovala Hollandovi také vysoká nezaměstnanost.

Prezident navíc váhal s bezpečnostními reformami a návrh nového zákoníku práce vyhnal tento rok do ulic desetitisíce lidí, připomíná Reuters. Jeho obrazu uškodil i veřejný rozchod s dlouholetou partnerkou, kterou rychle vyměnil za jinou.

Svět, Evropa a Francie čelily vážným výzvám během mého funkčního období. Za těchto mimořádně náročných podmínek jsem chtěl zachovat vnitrostátní soudržnost.
Francois Hollande

Poslední kapkou pak byla letos v říjnu kniha novinářů listu Le Monde, kteří s Hollandem vedli rozhovor. Prezident v něm kritizoval řadu lidí včetně soudců či fotbalistů a sdělil žurnalistům tajné informace o tom, jak zpravodajské služby čtyřikrát zabíjely na jeho příkaz. Parlament se pak Hollanda pokusil neúspěšně odvolat.

Hollandovu vládu zastínila i řada teroristických útoků včetně těch v Paříži, Nice nebo Rouenu. Ve Francii platí od loňského listopadu stále ještě výjimečný stav, který dává bezpečnostním jednotkám větší pravomoce.

Socialisté jsou roztříštění

Francouzští socialisté zahájili ve čtvrtek příjem přihlášek pro souboj o prezidentskou kandidaturu. Levice je značně rozdělená. Do boje chce jít představitel levicového křídla socialistů a bývalý ministr hospodářství Arnaud Montebourg, svou účast ale nevyloučil ani nynější premiér Manuel Valls.

Do prezidentského klání se zapojí také exministr hospodářství Emmanuel Macron či levicový buřič Jean-Luc Mélenchon, kteří ovšem hodlají vynechat primárky.

Hollande varoval před konzervativcem Fillonem i nacionalistkou Le Penovou

Postup z prvního kola se předvídá šéfce krajně pravicové Národní Fronty Marine Le Penové a kandidátovi tradiční pravice, expremiérovi Francoisovi Fillonovi, který v nedávných primárkách s přehledem zvítězil.

Podle Hollanda mohou jeho plány ohrozit současný francouzský sociální model. Extrémní pravici zase kritizoval za to, že „chce snahou o opuštění Evropy a světa dovést Francii k úpadku“.

Fillon v první reakci uvedl, že Hollande učinil odvážné rozhodnutí, když střízlivě přiznal neúspěch své vlády, který mu znemožňuje pokračovat dál. Mélenchon prohlásil, že Hollande přiznal svou totální porážku, a zopakoval svoje obvinění, že současný prezident se zcela odklonil od svého levicového programu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Trump dlouhodobě hrozí zabráním ostrova, evropské země tam v posledních dnech vysílají své vojáky.
17:36Aktualizovánopřed 59 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
před 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 2 hhodinami

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...