Hlavní problém dreamlinerů? Podle všeho baterie…

Washington - Hlavním problémem letadel Boeing 787 Dreamliner je zřejmě baterie. Uvedl to ministr dopravy USA Ray LaHood s tím, že zatím nelze říct, kdy budou moci letadla opět do vzduchu. Americký Federální úřad pro letectví (FAA) ve středu nařídil, aby všechna letadla Dreamliner zůstala na zemi, dokud se nezjistí, co stojí za jejich častou poruchovostí. Zákaz provozu letadel Dreamliner nařídily i některé další země, včetně Evropské unie, Japonska, Indie, Kataru a Etiopie.

Podle ministra nebudou letadla znovu létat, dokud si úřady nebudou na 1 000 procent jisty, že jsou bezpečná. Američané se rozhodli provoz dreamlinerů zastavit v reakci na druhý incident s baterií, který přinutil posádku japonské letecké společnosti All Nippon Airways nouzově přistát.

Dreamliner je prvním letadlem Boeing, které používá moderní lithium-iontové baterie. Ty jsou schopny uchovat větší objem energie a rychleji se nabíjejí. Hrozí ale i příliš rychlé vybití, i když Boeing tvrdí, že má baterie proti takovým výkyvům zabezpečeny. Pro letadlo jsou nebezpečné obě situace, tedy když se baterie příliš rychle nabije i vybije.

Dreamliner je považován za nejmodernější dopravní letadlo na světě. V jeho konstrukci jsou poprvé ve velké míře použity místo kovů kompozitní materiály, a to i na křídla a trup. Použití polymerů vyztužených uhlíkovými vlákny výrazně snížilo hmotnost stroje a v kombinaci s moderními motory je Boeing 787 zhruba o pětinu úspornější než jiná podobně velká letadla. Dreamliner spoléhá víc než jakékoliv jiné moderní dopravní letadlo na elektrické signály, které pohánějí prakticky veškeré jeho činnosti. Kvůli novému systému pohonu tak Dreamliner potřebuje asi pětkrát více elektřiny než jiná dopravní letadla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při ruském útoku na Kyjevskou oblast zemřeli nejméně tři lidé

Nejméně tři lidé zemřeli a několik osob utrpělo zranění při rozsáhlém ruském vzdušném útoku na Kyjevskou oblast. Informoval o tom v sobotu podle agentury AFP šéf vojenské správy této oblasti Mykola Kalašnik.
06:54Aktualizovánopřed 4 mminutami

Trump: USA útočily na íránský ostrov Charg, brzy začnou eskortovat lodě průlivem

Spojené státy začnou velmi brzy doprovázet plavidla Hormuzským průlivem, aby je chránily před íránskými útoky. Uvedl to podle agentur americký prezident Donad Trump. Oznámil rovněž, že americká armáda zcela zničila vojenské cíle na íránském ostrově Charg, který slouží jako exportní terminál pro 90 procent íránského vývozu ropy. Pohrozil, že nařídí zničit ropnou infrastrukturu na tomto ostrově, pokud bude Írán bránit bezpečnému průchodu lodí Hormuzským průlivem.
před 2 hhodinami

Vláda USA získá za zprostředkování dohody o TikToku deset miliard dolarů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard korun) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech. Informoval o tom list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
před 6 hhodinami

Axios: Putin Trumpovi navrhnul přesun íránského uranu do Ruska, USA odmítly

Ruský vládce Vladimir Putin tento týden v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem navrhnul přesun íránského obohaceného uranu do Ruska jako součást možné dohody o ukončení války USA a Izraele s Íránem, šéf Bílého domu jeho nabídku odmítl. S odvoláním na své zdroje to napsal server Axios. Washington ani Moskva tyto informace nekomentovaly.
před 7 hhodinami

Rusové zabíjeli u Kupjansku. Kvůli dronům startovaly rumunské stíhačky

U ukrajinského Kupjansku v důsledku ruského raketového útoku zemřeli tři lidé z autobusu. Další dva civilisty zabily ruské útoky v Dněpropetrovské a Chersonské oblasti. Rusko v noci na pátek zaútočilo také na centrum města Novhorod-Siverskyj v ukrajinské Černihivské oblasti a zasáhlo budovu knihovny. Ruské úřady sdělily, že ukrajinské drony útočily ve městě Něvinnomyssk ve Stavropolském kraji na jihu Ruska. Rumunsko vyslalo stíhačky kvůli dronům u hranic s Ukrajinou.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

EU se dosud neshodla na prodloužení protiruských sankcí. Mohou přestat platit

Velvyslanci členských zemí Evropské unie se zatím neshodli na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy. Podle zdrojů ČTK trvá blokace ze strany Slovenska a Maďarska. Sankce se prodlužují každých šest měsíců, a pokud nyní nebudou potvrzeny do nedělní půlnoci, přestanou platit.
před 10 hhodinami

USA nabízejí vysokou odměnu za informace o Chameneím a dalších íránských lídrech

Americké ministerstvo zahraničí nabídlo odměnu deset milionů dolarů (přibližně 213 milionů korun) za informace týkající se deseti členů íránského vedení včetně nového nejvyššího duchovního vůdce země Modžtaby Chameneího. Kromě finanční odměny úřad za informace slibuje i možnost přesídlení z Íránu.
před 10 hhodinami

VideoPrezident Pavel v Pobaltí zavítal mezi české vojáky

Čeští vojáci zajišťují v Litvě a Lotyšsku od roku 2018 mimo jiné obranu východního křídla NATO a rozvoj mezinárodní spolupráce. V minulosti se podíleli na ochraně lotyšského nebe. Tento týden je během oficiální cesty Pobaltím navštívil prezident Petr Pavel. Význam misí v regionu roste, i kvůli rostoucím ruským provokacím. Podle Pavla si státy jako Lotyšsko nebo Litva uvědomují, jakým problémům čelí také proto, že sousedí s Ruskem a Běloruskem. Z tohoto důvodu zvyšují výdaje na obranu, Litva letos na skoro 5,5 procenta HDP. Prezident země Gitanas Nauseda sice kritizoval státy, které neplní závazky vůči NATO, ale právě čeští vojáci zlepšují podle Pavla vzájemné vztahy. „Jsme spolehlivým spojencem našich partnerů, kteří nás vnímají jako důvěryhodného spojence, který s nimi jde i do toho těžkého,“ uvedl český prezident. Aktuálně v regionu působí na 150 vojáků z tuzemska, na základně v litevské Rukle jich teď slouží pod německým velením kolem stovky, v Adaži v Lotyšsku kolem pěti desítek.
před 11 hhodinami
Načítání...