Papež František v neděli zahájil návštěvu Spojených arabských emirátů (SAE). Třídenní cesta je označována za milník mezicírkevních vztahů, neboť jde o první případ, kdy papež stanul na půdě Arabského poloostrova. Apoštolský vikář Paul Hinder, odpovídající za oblast jižní části Arabského poloostrova, cestu označil za další krok v rozvoji vztahů mezi katolickou církví a muslimským světem. V emirátech žije podle odhadů zhruba milion křesťanů, z nichž tři čtvrtiny jsou katolíci.
Papeže přivítal korunní princ emirátu Abú Zabí šajch Muhammad bin Zajd Nahaján. Program návštěvy je soustředěn do Abú Zabí, kde se nachází hlavní sídlo apoštolského jihoarabského vikariátu, jenž zahrnuje kromě SAE také Omán a Jemen.
Právě válčící strany v Jemenu papež ještě před odletem vyzval, aby dodržovaly mezinárodní dohody a zajistily dodávky potravin obyvatelům této země na Arabském poloostrově.
„Sleduji s velkými obavami humanitární krizi v Jemenu. Obyvatelstvo je z dlouhého konfliktu vyčerpané a mnoho dětí trpí hladem,“ řekl věřícím, kteří se shromáždili na Svatopetrském náměstí. „Modleme se silně. Jsou to děti, které mají hlad, které mají žízeň, které nemají žádné léky a kterým hrozí, že zemřou,“ dodal František.
Spojené arabské emiráty jsou součástí arabské koalice pod vedením Saúdské Arábie, která zasáhla do občanské války v Jemenu na straně jemenské vlády. V zemi na jihozápadě Arabského poloostrova proti ústřední vládě bojují šíitští povstalci podporovaní Íránem. S napětím se očekává, zda se papež ke konfliktu vyjádří i přímo během své návštěvy SAE.
Papež se chce sejít s hlavou sunnitského islámu
V pondělí František navštíví Velkou mešitu v Abú Zabí a zúčastní se soukromé schůzky s muslimskou radou starších. Bude také na mezicírkevním setkání v Abú Zabí, kde bude jednat se sunnitskými představiteli. Chce se sejít rovněž s velkým imámem egyptské mešity Al-Azhar šajchem Ahmadem Tajibem, považovaným za hlavu sunnitského islámu.
V úterý v 10:30 místního času (7:30 SEČ) odslouží v Zajdově sportovním středisku mši, na níž se očekává až 135 tisíc lidí. Na programu má také návštěvu kostela sv. Josefa a s šajchem Muhammadem chce hovořit o tématu lidského bratrství a míru a také o snášenlivosti církví.
„Papež je realista a ví, že v době poznamenané migrací se musejí lidé učit žít společně, ať křesťané mezi muslimy, muslimové mezi křesťany nebo obojí mezi nevěřícími, musíme se naučit existovat spolu,“ sdělil Hinder k poslání papežovy cesty.
V SAE se podrobně o cestě informuje, a vydávají se pokyny zejména pro účastníky úterní mše. Držitele vstupenek budou svážet autobusy. Z některých parkovišť se musí lidé připravit na tříkilometrový pěší pochod ke stadionu, meteorologové však předpověděli na úterek bouřky. Vstupenky se začaly prodávat tento týden v pondělí a vláda pro jejich držitele vyhlásila na 5. února svátek, což má respektovat jak státní, tak soukromý sektor.
Papež František dlouhodobě obrušuje komplikované vztahy mezi islámem a křesťanstvím výroky povzbuzujícími uprchlíky, z nichž mnozí jsou právě muslimové. Islámem se zabýval ve velké míře také papež Benedikt XVI., který se k tomuto tématu vyjádřil 188krát.
František se však vyhýbá teologickým rozpravám i analýzám obsahu koránu a důraz klade spíše na osobní kontakt. V roce 2014 byl v Turecku a Jordánsku, o dva roky později v Ázerbájdžánu a předloni v Egyptě a Bangladéši.
Emiráty a Vatikán navázaly vztahy až v roce 2007
Za první kontakt mezi Vatikánem a SAE se označuje neoficiální setkání zakladatele emirátů šajcha Zajda bin Sultána Nahajána s papežem Janem Pavlem II. v 80. letech. Oficiálně byly vztahy navázány až v květnu 2007.
Šajch Muhammad bin Zajd Nahaján Františka označil za „symbol míru a tolerance a za propagátora bratrství“. Šajch je jedním z tvůrců zahraniční politiky SAE a označuje se za vůdce kampaně proti islamistickým hnutím na Arabském poloostrově. Vzhledem k nemoci prezidenta emirátů šajcha Chalífy bin Zajda Nahajána je pověřován i prezidentskými povinnostmi a někdy ho označují za faktického vůdce SAE.
SAE svůj zájem o mezicírkevní dialog daly najevo už v roce 2017, kdy zřídily úřad státního ministra pro toleranci. Zastává ho šajch Nahaján bin Mubárak Nahaján, který říká, že posláním jeho úřadu je „stavět mosty a bořit zdi“. „Rozdíly mezi námi vytvářejí pestrou mozaiku, ať se to týká naší víry, kultury nebo zvyků,“ řekl šajch Nahaján.
V Emirátech se nachází devět katolických kostelů
V SAE, tvořených sedmi emiráty, se nachází devět katolických kostelů, další čtyři jsou v Ománu. Vyznavači křesťanství začali přicházet ve velkém počtu po objevení ropy, první katolický kostel začal v Abú Zabí fungovat v roce 1965.
Objevení ropy přineslo rychlý ekonomický rozvoj, což přivedlo miliony cizinců nejrůznějších profesí – od úředníků po stavební dělníky. SAE jsou domovem devíti milionů lidí, z nichž osm milionů jsou cizinci. Třetinu občanů – 3,3 milionu – tvoří Indové. V Dubaji mají hinduistický chrám a další se staví v Abú Zabí. Část Indů patří také k místní katolické komunitě, tu však tvoří zejména Filipínci.
- Panovníci SAE v minulosti vždy katolickou komunitu podporovali, často dary v podobě půdy určené k výstavbě kostelů. SAE jsou však zemí muslimů a tato podpora křesťanů má své meze. Snažit se získávat nové věřící k jinému náboženství než islámu je nelegální. Oficiálním náboženstvím je islám, což garantuje ústava.
- K přestupu na islám jsou k dispozici formuláře na vládních webových stránkách, vzdát se islámu a přejít na jinou víru je však nelegální. Odpadlictví zákon trestá i smrtí. Z těchto důvodů jsou například kříže dubajského kostela sv. Marie ukryty za obvodovou zdí.
- Bohoslužby se neohlašují zvony, zatímco v případě mešit se ke každému modlení vyzývá z megafonů, což je i případ mešity stojící naproti kostela sv. Marie. Navzdory tomu nejsou křesťané v SAE vystaveni násilí, jaké znají ti v Sýrii nebo Iráku či koptové v Egyptě.
- Zdroj: ČTK
