Budoucnost těžby uhlí v Polsku je nejistá. Horníci se obávají tlaku Evropské unie na přechod k obnovitelným zdrojům energie a zároveň protestují proti dovozu suroviny z Ruska. Vláda zdůrazňuje, že Polsko potřebuje k dosažení klimatické neutrality mimořádně vysokou finanční pomoc. Odpor proti další těžbě mezitím roste i mezi obyvateli hornických regionů, a to kvůli dopadům na krajinu.
Hádky o budoucnost polského uhlí. Horníci se bojí o práci, obyvatelé těžebních oblastí o domy
Horizont ČT24: Nejistá budoucnost těžby uhlí v Polsku (zdroj: ČT24)
V celém Polsku živí těžba uhlí na šedesát tisíc lidí, další desetitisíce zaměstnávají dodavatelé. Například na dole Piast v Dolním Slezsku pracuje tři a půl tisíce lidí, z nichž mnozí cítí nejistotu z budoucnosti.
„Hornictví končí, už nebude. Je to otázka několika let. Je mi líto kolegů, kteří nedopracují až do důchodu. Mám tu kolegy, kteří tu dělají pět let, rok. A oni se toho určitě nedočkají,“ je přesvědčený horník Mariusz Maj.
Tradiční polská profese – především právě ve Slezsku – vnímá, že Evropa uhlí opouští. Stát zatím nemá v této otázce jasnou strategii. Společně s požadavkem vyšších platů a nesouhlasem s dovozem suroviny z Ruska to vedlo ke stávce, byť zatím jen výstražné.
„Je tu možné sladit různé zájmy. Celý ten klimatický balíček, zelený úděl – můžeme tomu říkat zelené evropské šílenství – nemůže fungovat,“ míní odborový předák Jerzy Demski.
Vláda dostala od EU výjimku
Polská vláda zatím lavíruje. Loni na podzim třeba posvětila otevření nového dolu, neboť Brusel jí dal výjimku a Varšava se tak může ke klimatické neutralitě zavázat až letos v létě.
Aby se zbavila závislosti na uhlí, chce Varšava od Unie v přepočtu dva a půl bilionu korun. „Polsko nenese vinu na tom, že jsme zrovna v takové situaci, co se týče naší energetiky,“ prohlásil premiér Mateusz Morawiecki ze strany Právo a spravedlnost.
„Současná vláda nepřemýšlí perspektivně, nepřemýšlí nad tím, jak opustit uhlí. Jen investuje do nových dolů a to není dobrá cesta,“ kritizuje vládní politiku poslankyně Agniezska Pomaská z opoziční Občanské platformy.
Lidé se bojí, že se jim propadnou domy
Odpor proti těžbě však roste i v samotném Slezsku. Na konci ledna tam protestovali lidé z obce Imielin, pod kterou se má důlní komplex Piast rozšířit. Odpůrci tvrdí, že plán počítá s levnějším mělkým dobýváním uhlí, což může ohrozit zásoby podzemní vody, kterou čerpá nejen město, ale i velká část regionu.
„Máme expertízy, které potvrzují, že zásoby budou poškozeny. Velmi kvalitní pitná voda bude kontaminovaná a pak bude jako zasolená vypouštěna do Visly,“ uvedl aktivista Rafal Kmiecik z iniciativy Zelený Imielin. Hornické odbory to vídí jinak. „V Imielině vidíme pokusy zneužití neznalosti, manipulace obyvateli. Tak se k tomu není možné stavět,“ tvrdí Demski.
Obavy mají místní i z dalších důlních škod. Například z toho, aby se půda následkem těžby nepropadla, jako se to na některých místech už stalo. „Před deseti lety jsme v rámci stavebního povolení dostali informaci, že k těžbě pod Imelinem nedojde. Takže naše domy proti tomu nejsou zabezpečené,“ upozornil Kmiecik.
Aktivisté prozatím rozšíření dolu zablokovali. A to do doby, než nedostanou příslib, že uhlí se bude dobývat co možná nejhlouběji. Úplný konec těžby si tam však umí představit jen málokdo.