Hacknutá demokracie. Nástup 5G sítí nese souboj ekonomiky a bezpečnosti, říká John Hemmings

Nahrávám video

Americké ministerstvo obchodu zařadilo ve čtvrtek s okamžitou platností čínskou společnost Huawei na černou listinu, což jí znemožnilo kupovat americké součástky bez souhlasu vlády USA. Firma ale vytrvale odmítá, že by její sítě představovaly bezpečnostní rizika. Spoluautor zprávy o bezpečnostních rizicích spojených s Huawei a 5G sítí John Hemmings v Událostech, komentářích upozornil i na to, že podle čínského zákona musejí tamní firmy spolupracovat se zpravodajskými službami. „Nejde jen o hacknuté počítače, pozor na hacknutou demokracii,“ nabádá Hemmings v rozhovoru s Martinem Řezníčkem.

Četl jsem v reakci na rozhodnutí Donalda Trumpa článek, který říká, že Spojené státy možná vyhrály jednu technologickou bitvu nebo obchodní bitvu, nikoliv ale válku jako takovou. Protože Huawei se bude snažit získat kontrakty ve střední a východní Evropě, Asii, Jižní Americe, v zemích, které potřebují takové sítě a nebudou mít problém s 5G. Souhlasíte s tím?

Ano. Myslím, že tohle skutečně není jednoduché a těžko se to vyřeší. Vypadá to jako Trumpova obchodní válka, ale jsou tam také problémy s Indií, s Asií, s Japonskem. Ono to vypadá, že prezident Trump vede nějakou obchodní válku přes média, ale je to obtížnější. Samozřejmě také záleží na tom, kolik peněz tyto čínské firmy získávají od čínských státních bank, a také, zda jsou tam zadní vrátka pro eventuální jiné technologie.

Vy jste dal dohromady aktuální obsáhlou zprávu, mimo jiné pro britskou politickou scénu, která se týká firmy Huawei, týká se 5G a ochrany dat. Tvrdíte v ní, že Huawei a další čínské firmy mohou být jakýmsi trojským koněm. Jaké máte důkazy? Nebo jde spíše o obavy?

To je velice dobrá otázka. Tato zpráva byla přečtena v britském parlamentu. Samozřejmě na ní pracovali přední britští technici. Důkazy jsou trojí. Jednak je to interakce mezi Huawei a čínskou vládou a bezpečnostními silami. My víme, že jejich vztahy jsou velmi těsné, a víme, že tam jsou nejrůznější kontrakty. Co se týká trojského koně, netvrdíme, že existuje nějaké konkrétní obvinění. Ale máme středisko v Británii, které by mělo spolupracovat s Huawei, a to je na velmi špatné úrovni.

John Hemmings
Zdroj: ČT24

Studovali jsme také určité případy, o kterých se nehovoří. Například Africká unie, která byla hacknuta, a to po pět let vždy v určitou noční dobu a veškerá data byla posílána do centra v Číně. A další firmou, která s Africkou unií spolupracovala, byla Huawei. Myslím si, že jak se pohybujeme k 5G, což bude nesmírně důležité pro naše společnosti, budeme muset všechno tohle vyjasnit.

Pokud by v těchto technologiích byla opravdu zabudována určitá zadní vrátka, řekněme pro špionáž, o jaké typy informací by třeba v případě sítí 5G mohli mít Číňané zájem?

5G přinese v porovnání se 4G obrovskou změnu. Bude totiž obsahovat celou řadu technologií, které jsou jak příležitostí, tak rizikem – autonomní vozy, drony, telenemocnice a tak dále. Půjde o něco, co bude mít vliv na celé společnosti i celou demokracii. Cambridge Analytica byla důkazem o tom, jak se určité východní síly snažily ovlivňovat dění na Západě. Špionáž se děje neustále a ekonomická špionáž se týká intelektuálního vlastnictví firem. A samozřejmě tam existují obavy nejen z hacknutí počítačů, ale i z hacknutí demokracie.

Mnohé z toho, co říkáte, obsahuje zmíněná zpráva. Jaká je vlastně reakce v Británii? Když se totiž podíváme na reakci britské vlády, tak slyšíme jeden den z některých zdrojů, že Huawei nepředstavuje žádná rizika, druhý den zas, že představuje, ale nevíme jak obsáhlá. Dokážete si představit, že by se Huawei mohla podílet ve Velké Británii na stavbě sítě 5G?

Debata je v Británii obdobná jako v Česku a řadě dalších evropských států. Je tu nabídka, mají velkou podporu od čínských bank, takže to může být až o 30 procent levnější, a mají dobrou technologii, protože velké prostředky věnují na výzkum a vývoj. Jsou to chytré firmy. Ale je tady velké napětí mezi ekonomikou a bezpečnostními obavami.

Jde o velice obtížnou debatu jak v Británii, tak u vás. Máme desetičlennou radu, která musí rozhodnout. Je rozdělena přesně napůl, takže to nakonec bude opravdu na rozhodnutí premiérky nebo poslední osoby, která bude rozhodovat. Musíme tedy opravdu dobře pochopit, jaké to bude mít dopady na naši společnost. Pokud se mě ptáte, jestli dokážu říct, jak to dopadne v Británii, tak to mohu těžko říci. Když se podívám na americký tlak na bezpečnostní partnery (Five Eyes, pozn. red.), tam je to ještě stále otevřená otázka.

Jen na vysvětlenou, vámi zmíněných Pět očí (Five Eyes) je systém spolupráce mezi pěti zeměmi a jejich zpravodajskými službami. Jedna z obav se týkala toho, do jaké míry bude moci pokračovat spolupráce i nadále, zda bude informace ze země, která může používat technologii od Huawei, spolehlivá, nebo ne. Ale mě zajímá jiná věc, která se týká zprávy samotné. Zmiňujete takzvané pražské návrhy, což jsou návrhy vzešlé z nedávné konference na ministerstvu zahraničí v Praze. Jaký z nich považujete za nejdůležitější?

Ještě k těm Pěti očím – tam jsou například Kanaďané, Američané, Australané, kteří spolupracují dohromady. Vždycky tam byly otázky, co může být ohrožením demokracie. Samozřejmě bylo vždycky důležité, aby se naše zpravodajské služby podrobovaly určité kontrole.

Co se týká pražských návrhů, myslím, že z České republiky vzešel určitý impulz. Sešlo se 35 zemí a také těch Pět očí a diskutovaly, jak naložit s tímto vynořujícím se trendem: obrovská data, umělá inteligence, 5G a zároveň intruze firem podporovaných vládou. Jak s tím naložit?

Pražské návrhy nejsou proti Číně. Ale je tu určitá velice sofistikovaná nuance určitých principů. Co je právní norma v rámci země? Jak mohou země nakládat s daty? Nebo jak mohou zpravodajské služby nakládat s těmito firmami? Víme, že v Číně platí zákon z roku 2017, že veškeré firmy musejí spolupracovat s jejich bezpečnostními službami. Čili tohle je velice nebezpečné a myslím si, že pražské návrhy jsou dobré, a doufám, že je akceptuje i Británie.

John Hemmings. Díky, že jste přišel k nám do studia.

Díky.

Zprávu „DEFENDING OUR DATA: HUAWEI, 5G AND THE FIVE EYES“ od autorů z Henry Jackson Society najdete na jejich stránkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled