Haag rozhodl: Kosovo zůstává samostatné

Haag - Jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova na Srbsku neporušilo mezinárodní právo. Rozhodl o tom dnes Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu (IJC). Pro legálnost kosovské nezávislosti hlasoval senát v poměru deset ku čtyřem. Předpokládá se, že po tomto verdiktu uznají samostatnost této republiky i další země, které s tím dosud váhaly. Díky rozhodnutí soudu se také přiblížilo přijetí Kosova do OSN a odborníci rovněž soudí, že se to odrazí na rozhovorech o přijetí Srbska do Evropské unie. Bělehrad ale oznámil, že navzdory rozhodnutí IJC Kosovo nikdy neuzná.

Předseda ICJ Hisaši Owada při čtení verdiktu prohlásil, že mezinárodní právo neobsahuje žádné ustanovení, které by nově vzniklým státům znemožňovalo nezávislost vyhlásit. ICJ tak zamítl stížnost Bělehradu, který soudní při vyvolal. Zvažování argumentů trvalo soudu více než rok, čtení rozsudku téměř hodinu. Verdikt hlavního soudního orgánu OSN ale není právně závazný. Podle Bělehradu rozhodnutí vyvolává dominový efekt v dalších separatistických oblastech po celém světě.

Srbové nezávislost Kosova odmítají. Argumentují tím, že Kosovo porušilo dohody, které stanovily, že se otázka Kosova musí vyřešit dialogem obou stran. K tomu ale nedošlo. Bělehrad označuje odtržení své bývalé provincie za loupež území, která nemá v poválečné Evropě obdoby. Právo podle něj porušily i země, které Kosovo uznaly.

USA a Kosovo verdikt uvítaly, Srbsko a Rusko jej kritizují

Dnešní rozsudek uvítalo například Německo, EU nebo USA. Podle šéfky evropské diplomacie Catherine Ashtonové je Brusel připraven pomoci Srbsku a Kosovu s dialogem, který posílí jejich šance na vstup do EU. Americký viceprezident Joe Biden před začátkem dnešního soudního slyšení ještě telefonicky hovořil se srbským prezidentem Borisem Tadičem. Řekl mu, že Washington plně podporuje demokratické a multietnické Kosovo, a vyzval srbskou vládu, aby s Kosovem pracovala na konstruktivním řešení problémů.

„Očekávám, že Srbsko otočí a přijde za námi, aby jednalo o řadě problémů a o oboustranných zájmech,“ prohlásil kosovský ministr zahraničí Skender Hyseni po vynesení rozsudku. „Nikdy neuznáme kosovskou nezávislost,“ reagoval srbský ministr zahraničí Vuk Jeremić a dodal, že diplomatická bitva pokračuje. Srbští politici už mluví o odvetě - například o odříznutí Kosova od zdrojů vody a elektřiny. „Srbsko nikdy neuzná jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova,“ prohlásil Boris Tadić s tím, že vláda chce nyní zvážit další postup.

Ultranacionalistická Srbská radikální strana prohlásila, že soud „hrubě porušil“ mezinárodní právo. Také vyzvala bělehradskou vládu, aby se dožadovala okamžitého zasedání Rady bezpečnosti OSN k ukončení mírové mise Evropské unie EULEX v Kosovu.

Podle Leonida Kalašnikova ze zahraničního výboru ruské Dumy je verdikt „typickým příkladem dvojích standardů“. Kalašnikov připomněl, že dva roky po kavkazské válce mezi Ruskem a Gruzií mezinárodní společenství stále ještě neuznalo nezávislost Abcházie a Jižní Osetie. Tyto dvě severogruzínské republiky vyhlásily za ruské podpory nezávislost. Slovensko, které dosud nezávislost Prištiny na Bělehradu neuznalo, oznámilo, že tak neučiní ani po dnešním verdiktu.

Kosovo s převážně albánským obyvatelstvem jednostranně vyhlásilo nezávislost v únoru 2008 a mezi Srbskem a Kosovem od té doby vládne velké napětí. Nový stát doposud uznalo 69 ze 192 členských států OSN, včetně USA a většiny členských zemí Evropské unie. Česko tak učinilo v květnu 2008. Mezi zeměmi, které autonomii neuznaly, je také pět členských států Evropské unie. S kosovskou samostatností nesouhlasí kromě Srbska například Slovensko a Rusko.

Bělehrad navrhuje výměnu území

V Kosovu nyní žijí asi dva miliony Albánců a na 120 tisíc Srbů, kteří obývají převážně severní část země. Ti kosovskou vládu ignorují a volají na pomoc Bělehrad, který se podle srbských médiií chystá nabídnout Prištině výměnu severokosovského území za oblast kolem srbského města Preševo. Tam naopak žijí převážně Albánci. Výměnu území ale kosovský premiér Hasim Thaçi označil za špatný nápad.

Diplomacie ani mezinárodní soud nemohou zmírnit obrovské napětí mezi Srby a Albánci. Při etnických srážkách v minulých dvou týdnech byl v Kosovu zabit jeden člověk, přes dvacet lidí utrpělo zranění. Neznámý útočník navíc postřelil Petara Miletiče, který zastupuje Srby v kosovském parlamentu. Vztek Albánců zase vzbudilo rozhodnutí haagského tribunálu znovu soudit Ramushe Haradinaje - kosovského politika, který byl už jednou obviněn z válečných zločinů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku. Aktuálně platí výstraha na ambasádě v ománském Maskatu.
01:17AktualizovánoPrávě teď

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 11 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 12 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 33 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 53 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 1 hhodinou

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 11 hhodinami
Načítání...