Gruzínský parlament ve druhém čtení hlasoval proti návrhu zákona o takzvaných zahraničních agentech. Od sporné normy formálně upustil po několika dnech rozsáhlých protestů v hlavním městě Tbilisi. Informovaly o tom zahraniční agentury.
Gruzínský parlament ustoupil demonstrantům. Zákon o zahraničních agentech neprošel
Po rozšiřujících se demonstracích tamní vláda ve čtvrtek oznámila, že stáhne z parlamentu návrh zákona, který by vyžadoval, aby se organizace získávající přes dvacet procent finančních prostředků ze zahraničí registrovaly jako „agenti pod zahraničním vlivem“. Autoři návrhu tvrdili, že je nutný pro transparentnost práce subjektů financovaných zástupci cizích států.
Na zasedání parlamentu zákon v pátek odmítlo 35 z 36 hlasujících poslanců, informuje agentura AFP a ruský TASS. Většina ze 112 přítomných členů parlamentu se však zdržela hlasování, podotýká agentura Reuters. Zákonodárci tak učinili několik dní poté, co normu v prvním čtení schválila vládní většina v parlamentu.
Právě prvotní schválení zákona v prvním čtení vyvolalo v ulicích Tbilisi od úterý masivní protesty, kterých se zúčastnily desetitisíce lidí. Demonstranti se obávali autoritářského směřování země po vzoru Ruska, kde od roku 2012 platí podobná legislativa a tamní úřady ji využívají k potírání občanské společnosti a nezávislých médií. Odpůrci návrhu vyjadřovali rovněž obavy, že by norma ohrozila případný vstup Gruzie do Evropské unie a NATO.
Policie proti demonstrantům podle tiskových agentur během demonstrací tvrdě zasahovala a k jejich rozehnání použila například slzný plyn či vodní děla. Desítky lidí při místy násilných protestech zatkla. Ve čtvrtek však vláda vedle stažení zákona oznámila propuštění více než stovky lidí zatčených při protestech. Demonstrace nicméně pokračovaly i ve čtvrtek a protestující požadovali formální zrušení návrhu zákona.
Gruzínci se brání ruskému vlivu
Kritici vládnoucí strany Gruzínský sen tvrdí, že strana má příliš blízko k Rusku a že země se v posledních letech vydala směrem k autoritářství. Společnost je po letech konfliktů s Ruskem ohledně Moskvou podporovaných separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie naladěna silně proti Moskvě, což bylo patrné i na demonstracích, kde někteří protestující provolávali heslo „Ne ruskému zákonu!“.
Na sociálních sítích se od úterý šířilo video, na kterém demonstranti v čele s jednou ženou odolávají s vlajkou EU vodnímu dělu. Gruzie o členství v Unii požádala loni v březnu. EU ji – na rozdíl od Ukrajiny a Moldavska – loni neudělila status kandidátské země, a to s odkazem na potřebné reformy.
Gruzínská vláda už dříve srovnání s ruským zákonem odmítla, zákonodárci z vládnoucí strany Gruzínský sen podle Reuters tvrdili, že vychází z americké normy o registraci zahraničních agentů, která se vztahuje především na lobbisty pracující přímo pro zahraniční vlády. Washington toto srovnání odmítl. Návrh zákona byl na Západě kritizován a Brusel i Washington rozhodnutí Gruzie upustit od návrhu uvítaly, píše Reuters.
Moskva viní Západ
Mluvčí ruského vůdce Dmitrij Peskov ve čtvrtek řekl, že Moskva s navrhovaným zákonem o zahraničních agentech „nemá absolutně nic společného“. Nepokoje v Gruzii jsou však podle něj znepokojivé, protože pro Kreml je důležité mít „klid na svých hranicích“, dodal mluvčí. V pátek se podle agentury Reuters vyjádřil podobně, novinářům řekl, že Moskva sleduje situaci v sousední zemi se znepokojením. Na pozadí situace v Gruzii existuje riziko provokací ve vztahu k Abcházii a Jižní Osetii, uvedl Peskov.
Peskov a také šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur tvrdili, že za protesty v Gruzii stojí Západ. Ruský ministr zahraničí události posledních dní v kavkazské zemi přirovnal k protestům na kyjevském Majdanu, které v roce 2014 vedly k pádu režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Kremelský mluvčí poukazoval na to, že gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová tento týden navštívila Spojené státy.
Vězněný gruzínský exprezident Michail Saakašvili ocenil odpor, který vyjádřila mladší generace demonstracemi proti „ruskému zákonu“ o zahraničních agentech. „Jako starý revolucionář mohu říci, že skvěle odolali brutální síle, která byla proti nim použita,“ uvedl v příspěvku na Facebooku. „Žádné Rusko se svým brutálním oligarchou je nedokáže porazit,“ dodal s odkazem na miliardáře Bidzinu Ivanišviliho, který založil vládnoucí stranu Gruzínský sen poté, co zbohatl v Rusku.
