Gruzínský parlament ustoupil demonstrantům. Zákon o zahraničních agentech neprošel

Gruzínský parlament ve druhém čtení hlasoval proti návrhu zákona o takzvaných zahraničních agentech. Od sporné normy formálně upustil po několika dnech rozsáhlých protestů v hlavním městě Tbilisi. Informovaly o tom zahraniční agentury.

Po rozšiřujících se demonstracích tamní vláda ve čtvrtek oznámila, že stáhne z parlamentu návrh zákona, který by vyžadoval, aby se organizace získávající přes dvacet procent finančních prostředků ze zahraničí registrovaly jako „agenti pod zahraničním vlivem“.  Autoři návrhu tvrdili, že je nutný pro transparentnost práce subjektů financovaných zástupci cizích států.

Na zasedání parlamentu zákon v pátek odmítlo 35 z 36 hlasujících poslanců, informuje agentura AFP a ruský TASS. Většina ze 112 přítomných členů parlamentu se však zdržela hlasování, podotýká agentura Reuters. Zákonodárci tak učinili několik dní poté, co normu v prvním čtení schválila vládní většina v parlamentu.  

Právě prvotní schválení zákona v prvním čtení vyvolalo v ulicích Tbilisi od úterý masivní protesty, kterých se zúčastnily desetitisíce lidí. Demonstranti se obávali autoritářského směřování země po vzoru Ruska, kde od roku 2012 platí podobná legislativa a tamní úřady ji využívají k potírání občanské společnosti a nezávislých médií. Odpůrci návrhu vyjadřovali rovněž obavy, že by norma ohrozila případný vstup Gruzie do Evropské unie a NATO.

Policie proti demonstrantům podle tiskových agentur během demonstrací tvrdě zasahovala a k jejich rozehnání použila například slzný plyn či vodní děla. Desítky lidí při místy násilných protestech zatkla. Ve čtvrtek však vláda vedle stažení zákona oznámila propuštění více než stovky lidí zatčených při protestech. Demonstrace nicméně pokračovaly i ve čtvrtek a protestující požadovali formální zrušení návrhu zákona.

Gruzínci se brání ruskému vlivu

Kritici vládnoucí strany Gruzínský sen tvrdí, že strana má příliš blízko k Rusku a že země se v posledních letech vydala směrem k autoritářství. Společnost je po letech konfliktů s Ruskem ohledně Moskvou podporovaných separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie naladěna silně proti Moskvě, což bylo patrné i na demonstracích, kde někteří protestující provolávali heslo „Ne ruskému zákonu!“.

Na sociálních sítích se od úterý šířilo video, na kterém demonstranti v čele s jednou ženou odolávají s vlajkou EU vodnímu dělu. Gruzie o členství v Unii požádala loni v březnu. EU ji – na rozdíl od Ukrajiny a Moldavska – loni neudělila status kandidátské země, a to s odkazem na potřebné reformy.

Gruzínská vláda už dříve srovnání s ruským zákonem odmítla, zákonodárci z vládnoucí strany Gruzínský sen podle Reuters tvrdili, že vychází z americké normy o registraci zahraničních agentů, která se vztahuje především na lobbisty pracující přímo pro zahraniční vlády. Washington toto srovnání odmítl. Návrh zákona byl na Západě kritizován a Brusel i Washington rozhodnutí Gruzie upustit od návrhu uvítaly, píše Reuters.

Moskva viní Západ

Mluvčí ruského vůdce Dmitrij Peskov ve čtvrtek řekl, že Moskva s navrhovaným zákonem o zahraničních agentech „nemá absolutně nic společného“. Nepokoje v Gruzii jsou však podle něj znepokojivé, protože pro Kreml je důležité mít „klid na svých hranicích“, dodal mluvčí. V pátek se podle agentury Reuters vyjádřil podobně, novinářům řekl, že Moskva sleduje situaci v sousední zemi se znepokojením. Na pozadí situace v Gruzii existuje riziko provokací ve vztahu k Abcházii a Jižní Osetii, uvedl Peskov.

Peskov a také šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur tvrdili, že za protesty v Gruzii stojí Západ. Ruský ministr zahraničí události posledních dní v kavkazské zemi přirovnal k protestům na kyjevském Majdanu, které v roce 2014 vedly k pádu režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Kremelský mluvčí poukazoval na to, že gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová tento týden navštívila Spojené státy.

Vězněný gruzínský exprezident Michail Saakašvili ocenil odpor, který vyjádřila mladší generace demonstracemi proti „ruskému zákonu“ o zahraničních agentech. „Jako starý revolucionář mohu říci, že skvěle odolali brutální síle, která byla proti nim použita,“ uvedl v příspěvku na Facebooku. „Žádné Rusko se svým brutálním oligarchou je nedokáže porazit,“ dodal s odkazem na miliardáře Bidzinu Ivanišviliho, který založil vládnoucí stranu Gruzínský sen poté, co zbohatl v Rusku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Fiala: Vztahy mezi Českem a USA se budou úspěšně rozvíjet i s Trumpem

Spojené státy jsou pro Česko klíčovým spojencem v bezpečnosti i obchodních vztazích. Krátce po inauguraci nového amerického prezidenta Donalda Trumpa to na síti X uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Je přesvědčen, že se vztahy zemí budou nadále úspěšně rozvíjet.
před 13 mminutami

Speciální vysílání: Trump pošle vojáky na hranici s Mexikem

Republikán Donald Trump se v pondělí oficiálně stal 47. prezidentem Spojených států. Inaugurace staronového šéfa Bílého domu se kvůli mrazivému počasí uskutečnila uvnitř rotundy Kapitolu. Trump zde složil prezidentskou přísahu a pak přednesl první projev ve funkci. V něm mezi jiným uvedl, že hodlá vyhlásit krizový stav a vyslat vojáky na hranici s Mexikem. Později Trump zamíří do Bílého domu, chopí se svých pravomocí a podepíše řadu prezidentských dekretů. Přísahu složil také nový viceprezident Spojených států JD Vance.
14:41Aktualizovánopřed 14 mminutami

Někde výhodné, jinde konec na ulici, říká o zdravotním pojištění v USA expert

Nastupující prezident Donald Trump dlouhodobě kritizuje opatření bývalého prezidenta Baracka Obamy, které umožnilo, aby se do systému zdravotního pojištění připojily miliony chudších Američanů. Programů a opatření zabývajících se zdravotním pojištěním v USA je však více. Mezi nejoblíbenější patří podle vedoucího Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Jakuba Hlávky z Masarykovy univerzity systém Medicare, který využívají především senioři. Ti zároveň podle něj patří mezi Trumpovy důležité voličské základny.
před 1 hhodinou

Útočník ze Southportu se k vraždám přiznal

Mladík, který je obžalovaný z toho, že loni v létě na taneční akci v anglickém Southportu ubodal tři malé dívky, se k činu přiznal. Na začátku soudního procesu se přiznal také k tomu, že zranil deset lidí, vlastnil manuál teroristické organizace al-Káida a jed ricin.
13:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump chce mluvit s Putinem, vyšší cla podle médií odkládá

Nastupující americký prezident Donald Trump plánuje velké změny, kterých chce dosáhnout i díky dekretům, a obejít tak Kongres. Na domácí půdě označil za prioritu zabezpečení hranic včetně masových deportací nelegálních imigrantů. S vyššími cly nejspíš musí počítat řada států včetně Číny či Kanady, podle amerických médií ale nakonec rozhodnutí nepadne hned v pondělí. V diplomatické rovině chce Trump usilovat o uklidnění situace na Blízkém východě i na Ukrajině. Sejít se proto hodlá se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.
07:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Pomst společnosti“ v Číně přibývá, cenzura omezuje i frustraci

Desítky lidí zemřely loni v Číně při masových útocích, kdy si pachatelé vybírají cíle náhodně a snaží se tak vybít svou frustraci. „Pomstu společnosti“ pohání stagnující ekonomika, krize kolem bydlení i vysoká nezaměstnanost mladých Číňanů. Ti pociťují nespokojenost se systémem a ocitají se v pasti, kdy kvůli cenzuře nemají hněv kde ventilovat. Někteří experti spekulují, že Peking by se mohl pokusit odvrátit pozornost od domácích problémů směrem ven – třeba na Tchaj-wan.
před 3 hhodinami

Česko a Vietnam uzavřely strategické partnerství, chtějí zintenzivnit obchod

Posílení obchodních vztahů, ale také užší spolupráci ve vědě a výzkumu mezi Českem a Vietnamem si slibují premiér Petr Fiala (ODS) a jeho vietnamský protějšek Pham Minh Chinhem od strategického partnerství, na které obě země povýšily své vzájemné vztahy. Politici to oznámili v pondělí po jednání ve Strakově akademii.
před 4 hhodinami

Biden preventivně omilostnil Fauciho či vyšetřovatele útoku na Kapitol

Končící americký prezident Joe Biden udělil preventivní milosti generálu Marku Milleymu, epidemiologovi Anthonymu Faucimu a členům vyšetřovacího výboru Kongresu a svědkům ve věci útoku na Kapitol ze 6. ledna 2021. Předpokládá se, že se je snaží ochránit před potenciální „mstou“ nastupujícího prezidenta Donalda Trumpa.
13:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...