Google po volbách v USA zablokuje politickou reklamu v obavě ze lží ohledně sčítání hlasů

Společnost Google bude po amerických prezidentských volbách, které se uskuteční 3. listopadu, na své platformě blokovat volební reklamu. S odvoláním na mluvčí o tom informovala agentura Reuters. Podle zpravodajského webu Axios napsal Google svým inzerentům, že nebude po volebním dni zobrazovat reklamy „odkazující na kandidáty, volby a výsledky voleb vzhledem k tomu, že se letos bude sčítat bezprecedentní množství hlasů“.

Nová pravidla společnosti Google se zaměří na reklamy, které se výslovně týkají prezidentských voleb, a také na jakékoli jiné typy reklam, které odkazují na federální nebo státní volby. Týkat se podle webu Axios budou také reklam, jež se zobrazují uživatelům na základě internetového vyhledávání s volební tematikou.

Sociální sítě nyní čelí rostoucímu tlaku, aby nezobrazovaly reklamy šířící nepravdivé informace, jež by mohly ovlivnit volby. Facebook již oznámil, že přestane přijímat nové politické reklamy týden před volbami a odmítne reklamy, které budou deklarovat vítěze před oznámením oficiálních výsledků. Twitter zakázal politickou reklamu loni, zatímco Google dříve omezil způsoby, jakými mohou inzerenti cílit na konkrétní skupiny voličů.

Trump v Atlantě

Donald Trump se mezitím vydal na americký jih do Atlanty ve státě Georgia, kde se snažil získat přízeň černošských voličů. Představil řadu opatření, která podle něj povedou ke zlepšení jejich postavení i ekonomické situace. Slíbil také, že ze dne, kdy si černoši připomínají zrušení otroctví, udělá federální svátek a také že zařadí Ku Klux Klan na seznam teroristických organizací. Černoši tradičně volí spíše demokraty.

Podle agentury Reuters je Georgia, jejíž je Atlanta metropolí, jedním ze států, které by mohly rozhodnout o příštím prezidentovi USA. Ve volbách v roce 2016 Trump svou tehdejší soupeřku Hillary Clintonovou v Georgii porazil. Podle posledních průzkumů jsou ale šance obou kandidátů nyní v tomto státě vyrovnané.

Trump slíbil, že v případě opětovného zvolení zlepší přístup černošských komunit ke kapitálu, vytvoří nová pracovní místa, podpoří firmy vlastněné černochy a všeobecně zlepší ekonomické postavení černošské menšiny.

Černošským voličům prezident přislíbil i to, že se takzvaný Juneteenth stane federálním svátkem. Termín Juneteenth je složeninou anglických slov označujících 19. červen. Odkazuje na 19. červen roku 1865, kdy do texaského Galvestonu přivezl generál armády Unie Gordon Granger zprávu o osvobození otroků. Prezident Abraham Lincoln rozhodl o jejich zrovnoprávnění už dříve, v mnoha jižanských státech, včetně Texasu, ale nebylo toto rozhodnutí až do konce občanské války uplatňováno.

Agentura Reuters upozornila, že pravomoc vyhlásit federální svátek má jen Kongres. Trump by ale mohl návrh zákonodárcům předložit. Už nyní je Juneteenth svátkem ve 47 státech a hlavním městě Washingtonu. Jen Severní a Jižní Dakota a Havaj jej jako svátek neuznávají.

Prezident v Atlantě rovněž slíbil, že zařadí na seznam teroristických organizací bělošské rasistické uskupení Ku Klux Klan. Na seznamu by se podle něj mělo ale ocitnout i krajně levicové hnutí Antifa, jehož příznivci se v posledních měsících mimo jiné účastní protestů proti rasismu a policejnímu násilí, které vyvolala květnová smrt černocha George Floyda.

Biden o Bělorusku

Vystoupil i Joe Biden, který se do svého soupeře opřel kvůli tomu, že mlčí k současné situaci v Bělorusku. Tamního vůdce Alexandra Lukašenka označil za diktátora.

Biden uvedl, že stojí na straně demonstrantů, kteří podle něj vyjadřují pokojně svůj názor a požadují nové volby. Bývalý viceprezident USA také vyzval, aby Minsk propustil několik konkrétních vůdců opozice. Označil je za „politické vězně“.

„Prezident Trump se odmítá k Lukašenkovým akcím vyjádřit nebo nabídnout svou osobní podporu prodemokratickému hnutí,“ uvedl Biden. Lukašenkovu předem neohlášenou inauguraci označil Biden za „švindl“. „Když se prezident ve strachu skrývá před vlastními občany a odmítá přijmout vůli lidu, je to znak slabého, nelegitimního autokrata, ne silného lídra,“ dodal.

V Bělorusku už sedmý týden trvají demonstrace proti Lukašenkově setrvání v úřadu prezidenta. Mnoho Bělorusů je přesvědčeno, že jeho vítězství v srpnových volbách je zfalšované, a opozice, stejně jako EU, jeho vítězství neuznává. Protesty, jejichž účastníci žádají Lukašenkův odchod a nové volby, pokračují přes mnohdy brutální policejní zákroky a zatýkání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
před 16 mminutami

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 2 hhodinami

Trump nevylučuje nový útok na Írán. Podle Vance přinesly rozhovory pokrok

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.
před 3 hhodinami

Britská policie vyšetřuje dvě podezření ze zneužívání dětí spojená s Epsteinem

Britská policie v úterý oznámila, že na základě dokumentů týkajících se amerického delikventa Jeffreyho Epsteina zahájila vyšetřování dvou přes dvacet let starých podezření ze zneužívání dětí. Informovaly o tom tiskové agentury. Dokumenty ze spisů o zesnulém sexuálním predátorovi zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti na začátku letošního roku.
před 3 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 8 hhodinami
Načítání...