Google po volbách v USA zablokuje politickou reklamu v obavě ze lží ohledně sčítání hlasů

Společnost Google bude po amerických prezidentských volbách, které se uskuteční 3. listopadu, na své platformě blokovat volební reklamu. S odvoláním na mluvčí o tom informovala agentura Reuters. Podle zpravodajského webu Axios napsal Google svým inzerentům, že nebude po volebním dni zobrazovat reklamy „odkazující na kandidáty, volby a výsledky voleb vzhledem k tomu, že se letos bude sčítat bezprecedentní množství hlasů“.

Nová pravidla společnosti Google se zaměří na reklamy, které se výslovně týkají prezidentských voleb, a také na jakékoli jiné typy reklam, které odkazují na federální nebo státní volby. Týkat se podle webu Axios budou také reklam, jež se zobrazují uživatelům na základě internetového vyhledávání s volební tematikou.

Sociální sítě nyní čelí rostoucímu tlaku, aby nezobrazovaly reklamy šířící nepravdivé informace, jež by mohly ovlivnit volby. Facebook již oznámil, že přestane přijímat nové politické reklamy týden před volbami a odmítne reklamy, které budou deklarovat vítěze před oznámením oficiálních výsledků. Twitter zakázal politickou reklamu loni, zatímco Google dříve omezil způsoby, jakými mohou inzerenti cílit na konkrétní skupiny voličů.

Trump v Atlantě

Donald Trump se mezitím vydal na americký jih do Atlanty ve státě Georgia, kde se snažil získat přízeň černošských voličů. Představil řadu opatření, která podle něj povedou ke zlepšení jejich postavení i ekonomické situace. Slíbil také, že ze dne, kdy si černoši připomínají zrušení otroctví, udělá federální svátek a také že zařadí Ku Klux Klan na seznam teroristických organizací. Černoši tradičně volí spíše demokraty.

Podle agentury Reuters je Georgia, jejíž je Atlanta metropolí, jedním ze států, které by mohly rozhodnout o příštím prezidentovi USA. Ve volbách v roce 2016 Trump svou tehdejší soupeřku Hillary Clintonovou v Georgii porazil. Podle posledních průzkumů jsou ale šance obou kandidátů nyní v tomto státě vyrovnané.

Trump slíbil, že v případě opětovného zvolení zlepší přístup černošských komunit ke kapitálu, vytvoří nová pracovní místa, podpoří firmy vlastněné černochy a všeobecně zlepší ekonomické postavení černošské menšiny.

Černošským voličům prezident přislíbil i to, že se takzvaný Juneteenth stane federálním svátkem. Termín Juneteenth je složeninou anglických slov označujících 19. červen. Odkazuje na 19. červen roku 1865, kdy do texaského Galvestonu přivezl generál armády Unie Gordon Granger zprávu o osvobození otroků. Prezident Abraham Lincoln rozhodl o jejich zrovnoprávnění už dříve, v mnoha jižanských státech, včetně Texasu, ale nebylo toto rozhodnutí až do konce občanské války uplatňováno.

Agentura Reuters upozornila, že pravomoc vyhlásit federální svátek má jen Kongres. Trump by ale mohl návrh zákonodárcům předložit. Už nyní je Juneteenth svátkem ve 47 státech a hlavním městě Washingtonu. Jen Severní a Jižní Dakota a Havaj jej jako svátek neuznávají.

Prezident v Atlantě rovněž slíbil, že zařadí na seznam teroristických organizací bělošské rasistické uskupení Ku Klux Klan. Na seznamu by se podle něj mělo ale ocitnout i krajně levicové hnutí Antifa, jehož příznivci se v posledních měsících mimo jiné účastní protestů proti rasismu a policejnímu násilí, které vyvolala květnová smrt černocha George Floyda.

Biden o Bělorusku

Vystoupil i Joe Biden, který se do svého soupeře opřel kvůli tomu, že mlčí k současné situaci v Bělorusku. Tamního vůdce Alexandra Lukašenka označil za diktátora.

Biden uvedl, že stojí na straně demonstrantů, kteří podle něj vyjadřují pokojně svůj názor a požadují nové volby. Bývalý viceprezident USA také vyzval, aby Minsk propustil několik konkrétních vůdců opozice. Označil je za „politické vězně“.

„Prezident Trump se odmítá k Lukašenkovým akcím vyjádřit nebo nabídnout svou osobní podporu prodemokratickému hnutí,“ uvedl Biden. Lukašenkovu předem neohlášenou inauguraci označil Biden za „švindl“. „Když se prezident ve strachu skrývá před vlastními občany a odmítá přijmout vůli lidu, je to znak slabého, nelegitimního autokrata, ne silného lídra,“ dodal.

V Bělorusku už sedmý týden trvají demonstrace proti Lukašenkově setrvání v úřadu prezidenta. Mnoho Bělorusů je přesvědčeno, že jeho vítězství v srpnových volbách je zfalšované, a opozice, stejně jako EU, jeho vítězství neuznává. Protesty, jejichž účastníci žádají Lukašenkův odchod a nové volby, pokračují přes mnohdy brutální policejní zákroky a zatýkání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 9 mminutami

Pákistánské údery v Afghánistánu zabily nejméně třináct lidí, tvrdí Taliban

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 58 mminutami

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 5 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 8 hhodinami

Bulharsko končí s dodáváním zbraní Ukrajině

Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, uvedla v úterý agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
před 9 hhodinami

Po ruském útoku v Charkovské oblasti zemřeli čtyři lidé

Při ruském útoku na město Čuhujiv v Charkovské oblasti přišli o život čtyři lidé, informovaly místní úřady. V Charkově utrpělo zranění dalších nejméně patnáct lidí včetně dětí. Jednu ženu zabil a další čtyři lidi zranil ruský dron poblíž Derhači u Charkova. Sedm lidí zranily ruské bomby v Dněpropetrovské oblasti. Ukrajina podle ruských okupačních úřadů podruhé v krátké době zasáhla most spojující Krym s okupovanou částí Chersonské oblasti. Ukrajinský generální štáb se přihlásil k útoku na muniční sklad u Bělgorodu na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...