Britská premiérka Theresa Mayová má v pondělí oznámit, jak přesně zajistí po odchodu z Unie práva víc než tří milionů Evropanů žijících na ostrovech. Její návrh lídři na pátečním summitu hodnotili jako nedostatečný. Britský vyjednavač pro brexit zůstává přesvědčený, že se obě strany ve všech otázkách dohodnou. Třeba francouzští rybáři se ale bojí, že přijdou o přístup do bohatých lovišť v britských teritoriálních vodách.
Dvakrát denně zažívá bretaňský přístav Le Guilvinec mimořádný mumraj. Sjíždějí se turisté, slétají si rackové a hlavně se během zhruba hodiny sjíždějí desítky rybářských lodí, aby vyložily úlovek.
Za mnohem menšího zájmu se totéž odehrává po páté hodině ráno. To přijíždějí lodě, které na moři strávily i dva týdny a lovily u mořského dna. Řada z nich přitom značnou část kořisti nachytala v britských vodách. A hned po vyložení se veškeré úlovky draží v obrovské místnosti. Denně jí projdou desítky tun ryb.
Jenže teď mezi rybáři panují obavy z toho, že pokud se Britové rozhodnou pro takzvaný tvrdý brexit, mohli by ostatním přístup do svých vod omezit. Dražby v Guilvinecu by rázem byly až o polovinu chudší.
Francouzi prý neloví na úkor britských kolegů
„Pokud přijdeme o padesát procent obratu, automaticky to znamená i ztrátu poloviny pracovních míst,“ předpovídá Jacques Pichon, ředitel rybářské firmy La Houle.
Jacques přitom zaměstnává 70 námořníků a další desítky lidí na pevnině, kteří část úlovků rovnou zpracovávají a prodávají. Pro malý přístav by to byla citelná ztráta. Ředitelka vůbec největší společnosti v oblasti je přitom přesvědčená, že celý spor je zbytečný. Francouzi prý ryby rozhodně neloví na úkor britských kolegů.
Přesto se v Británii během kampaně před referendem o brexitu udělal z rybářství odstrašující příklad toho, jak Britové na Evropskou unii doplácejí. Francouzské rybáře teď čeká několik let nejistoty. A budou muset pozdržet třeba další obnovu své flotily, což znamená další ztrátu pracovních míst – tentokrát v loděnicích.
