Francie odmítá trvalý mechanismus přerozdělování uprchlíků mezi státy Evropské unie, který prosazuje Německo. Na bezpečnostní konferenci v Mnichově to prohlásil francouzský premiér Manuel Valls. Evropa by se podle něj měla držet plánu na přerozdělení 160 tisíc běženců z Řecka a Itálie, na kterém se státy EU i přes odpor některých zemí včetně Česka loni dohodly. Dalším uprchlíkům má ale vyslat vzkaz, že už je nepřijme.
„Francie to odmítá,“ řekl Valls na adresu trvalého mechanismu přerozdělování uprchlíků. Evropská unie by podle něj měla „vyslat vzkaz, že už více uprchlíků nepřijme“.
Francie podle premiéra dodrží svůj slib, že v rámci loňské dohody na přerozdělení běženců přijme 30 tisíc lidí. Nepřistoupí však na žádné zvýšení tohoto počtu. „Žádné další nepřijmeme,“ prohlásil Valls. „Francie nikdy neřekla 'pojďte do Francie',“ dodal.
O tom, že evropské země nemohou v dlouhodobém horizontu přijímat tolik uprchlíků jako dosud, hovoří Valls opakovaně. Francie loni zaregistrovala 79 130 žádostí o azyl, což je o 22 procent více než v předchozím roce. Je to ale jen zlomek ve srovnání s Německem, kam loni přišlo 1,1 milionu uprchlíků, nejvíc od konce druhé světové války.
Kvóty se skloňují ve všech pádech
Proti jednorázovému rozdělení 120 tisíc uprchlíků v září hlasovalo vedle Slovenska, Maďarska a Rumunska i Česko. Polsko původně avizovalo, že bude také hlasovat proti návrhu, vláda tehdejší premiérky Ewy Kopaczové ale na poslední chvíli své rozhodnutí změnila a hlasovala pro.
Ostatní země osmadvacítky je tedy nakonec přehlasovaly, a Česko tak musí přijmout tři tisíce uprchlíků. Spolu s dobrovolným převzetím 40 tisíc osob, což se dohodlo už na jaře, se tak plán nyní týká 160 tisíc Syřanů, Eritrejců a Iráčanů, kteří mají velkou šanci v Evropské unii azyl skutečně získat.
Německá kancléřka Angela Merkelová ale vedle toho podporuje zavedení mechanismu, který by umožňoval rozdělovat uprchlíky mezi evropské země trvale bez potřeby dalšího hlasování – a to je právě ta věc, kterou Valls odmítá. Berlín argumentuje tím, že v současnosti leží hlavní tíha uprchlické krize na třech zemích: Německu, Rakousku a Švédsku.
Předseda Evropské rady Donald Tusk ale prohlásil, že uprchlické kvóty nemají a nebudou mít mezi zeměmi EU většinovou podporu. Po teroristických útocích v Paříži se proti nim jasně vymezila třeba Varšava. Tuska za jeho výroky kritizovala řada německých politiků.
