Orbánova vláda se obrátila na Soudní dvůr Evropské unie se stížností na zářijové rozhodnutí ministrů vnitra přerozdělit 120 tisíc běženců podle kvót. Budapešť tak následovala Bratislavu, která podala žalobu už ve středu. Proti kvótám hlasovalo kromě Maďarska a Slovenska rovněž Česko a Rumunsko.
Po Slovácích už i Maďaři – stížnosti na uprchlické kvóty se množí
„Maďarsko se obrátí na evropský soud kvůli rozhodnutí Evropské komise o povinném umísťování lidí, migrantů na maďarském území,“ oznámil ráno maďarský premiér Viktor Orbán.
Podle Orbána kvóty rozšíří terorismus po Evropě
„Kvóty podle něj uprchlickou krizi nevyřeší – naopak dají signál dalším lidem z asijských a afrických zemí, že je Evropa přijme, a podnítí tak další migrační vlnu,“ přiblížil postoj maďarského premiéra zpravodaj ČT David Miřejovský. Orbán navíc dlouhodobě opakuje, že kvóty pouze rozšíří terorismus v Evropě.
Země visegrádské skupiny prokázaly, že se migrační vlna dá zastavit, když je k tomu vůle, zdůraznil maďarský premiér. Budapešť postavila na hranicích se Srbskem a Chorvatskem plot, čímž odklonila uprchlický proud jinam. Brusel ji za to opakovaně kritizoval.
Zpravodaj ČT Miřejovský: Podle Orbána uprchlické kvóty nic nevyřeší (zdroj: ČT24)
O kvótách se mělo rozhodnout jednomyslně, říká Bratislava
Slovenská vláda, která podala žalobu ve středu, tvrdí, že v souvislosti se schválením kvót bylo porušeno právo národních parlamentů zemí EU a Evropského parlamentu podílet se na přípravě rozhodnutí. Zpochybňuje i způsob, jakým ministři vnitra o kvótách rozhodli.
„Domníváme se, že rada ministrů vnitra měla rozhodovat jednomyslně, a nikoli většinově, protože v daném případě se hlasovalo o návrhu komise a došlo ke změnám tohoto návrhu. V takovém případě se podle příslušné právní úpravy má rozhodovat jednomyslným hlasováním,“ konstatoval slovenský premiér Robert Fico.
GALERIE
Uprchlíci v Makedonii
Budoucnost kvót vypadá spíš černě
Uprchlická vlna táhnoucí se z Turecka přes Řecko dál po takzvané balkánské trase polevuje s příchodem zimy jen pozvolna, což vytváří tlak na další plány na přerozdělení migrantů. Jen do Německa letos přišlo přes 900 tisíc žadatelů o azyl.
Německá kancléřka Angela Merkelová podporuje zavedení mechanismu, který by umožňoval rozdělovat uprchlíky mezi evropské země trvale bez potřeby dalšího hlasování. Berlín argumentuje tím, že v současnosti leží hlavní tíha uprchlické krize na třech zemích: Německu, Rakousku a Švédsku.
Předseda Evropské rady Donald Tusk ale ve středu prohlásil, že kvóty už nemají mezi zeměmi EU většinovou podporu. Po teroristických útocích v Paříži se proti nim jasně vymezila třeba Varšava. Tuska za jeho výroky kritizovala řada německých politků.