Blahodárná očista v horké páře následovaná rychlým zchlazením ve studené vodě si našla příznivce po celém světě. Jen ve Finsku je ale saunování tak typickým rituálem, že jej někteří se vší vážností střeží jako národní bohatství a upozorňují na jeho tisíciletou tradici. V sauně se odehrávalo vše důležité – začínal i končil v ní život nebo se rozhodovalo o směřování země. V zemi jich je tolik, že utvořily několikamiliardové odvětví. Vždyť, jak praví tamní přísloví, „sauna je lékárna pro chudé“ a „domov bez sauny není domovem“.
Původně byla sauna jen dírou v zemi s horkými kameny. Zakryté jámy s ohništi se hloubily ve svahu, voda házená na rozpálené kameny zvyšovala pocit tepla. Díky tomu se i během tuhé finské zimy lidé ohřáli natolik, že se mohli svléknout. Badatelé se domnívají, že tyto nejstarší sauny se na dnešním finském území objevovaly už sedm tisíc let před naším letopočtem.
Postupně se sauna vyvíjela, okolo ohniště nejprve vyrostl dům, po průmyslové revoluci a jednodušším zpracování kovů se začala vyrábět kamna. Princip však zůstal stejný a někteří příznivci rituálu i dnes v přírodě saunují „nadivoko“. Sauny se staly důležitým místem pro setkávání lidí zejména na vesnicích. Například ani během druhé světové války se finští vojáci o zvyk nechtěli připravit a stavěli si mobilní saunové stany nebo saunou rovnou vybavovali bunkry.
Do dřevem obložené místnosti s tlumeným osvětlením se dnes vydává většina Finů alespoň jednou týdně. Na tento rituál si potrpí. Na pět a půl milionu obyvatel připadá téměř tři a půl milionu saun. Najít je lze prakticky všude. Mnozí mají malou saunu vestavěnou v koupelně, a pokud ne, mohou využívat společnou saunu, která je v každé bytovce. Nájemníci k měsíční rentě přihodí pár eur a jednou týdně si mohou na hodinu užít horkou páru v soukromí.
Existují ale i sauny veřejné, mobilní sauny vestavěné do dodávek, plovoucí na pontonech na moři nebo na některém z tisíců finských jezer, saunovat se dá i na trajektech a dřevěných historických lodích, vlastní saunu má i finský prezident, premiér, parlament i všechna velvyslanectví v zahraničí. Lze je najít i na bizarních místech, saunová kabina se například točí na ruském kole v Helsinkách, nedaleko hlavního nádraží má saunu městská knihovna Oodi i řetězec rychlého občerstvení. Sauny se objevují na staveništích i v dolech, z rozpálené místnosti lze sledovat také hokejové zápasy v helsinské Hartwall Aréně.
Nejtradičnější jsou ale sauny na venkově. Zatímco české vesnice tvoří rodinné domy těsně přiléhající jeden na druhý, finské vesnice jsou spíše shlukem samot. Hospodářství většinou tvoří několik samostatných dřevěných domků, mezi kterými je kromě stodoly nebo dřevníku právě i sauna.
Okolo saun, nenápadných malých domečků s komínem, se točil celý život. Šlo o nejčistší místo stavení, a proto právě na dřevěných lavicích přicházely na svět děti. Ačkoliv tento zvyk s rozvojem zdravotní péče téměř vymizel, zejména mezi staršími lidmi lze stále najít ty, kteří se narodili právě v sauně. Šlo ale i o místo, kde se odehrávaly rituály před svatbou a kde se omývala těla zemřelých před pohřbem.
Do sauny jako do kostela
Saunování má i svou etiketu. Odehrává se zásadně v nahotě, kterou ale nikdo neřeší a není nijak spojená s erotikou. Stud lze proto odložit společně s županem. Do sauny navíc chodí muži a ženy odděleně, pokud nejsou členy jedné rodiny.
Kromě tělesných benefitů je sauna blahodárná i na mysl a rituál má někdy až mystickou podobu. Během pobytu v horku a vlhku se proto příliš nemluví. Finské děti bývaly vychovávány tak, aby saunu navštěvovaly se stejným respektem jako kostel.
Některá místa si na dodržování etikety stále velmi potrpí. Na břehu helsinského ostrova Lauttasaarri sídlí Saunasera, Finská saunová společnost, kterou v třicátých letech založila skupina lékařů studující blahodárné účinky na zdraví. Postupně se ale společnost rozrostla na dnešních čtyři a půl tisíce členů a stala se strážcem tradice. Návštěva Saunasery je dnes elitní záležitostí vyšší společnosti, nové členství se už téměř pět let nevydává a je nepřenositelné.
Před vstupem do malého komplexu u Baltského moře je povinností vypnout si telefon a v samotné sauně je zakázáno mluvit o práci nebo náboženství. „V moderní hlučné společnosti vám pomůže se opravdu zklidnit,“ popsal člen Saunasery Jarmo Lehtola pro BBC. „Sauna je tu pro vaši mysl,“ dodal.
Není tomu tak ale vždy, hraje totiž svou roli i ve finské politice. Takzvanou saunovou diplomacii začal razit bývalý prezident a laureát Nobelovy ceny míru Martti Ahtisaari, který v horké páře jednal se zástupci celého světa. Stejně tak ji razil i jeho nástupce Urho Kekkonen, během studené války jednal v sauně se sovětskými diplomaty. Podle zkazek tyto rozhovory nahrávaly americké a britské tajné služby, což však zpravodajové nikdy nepotvrdili.
Kekkonen si vytvořil úzký okruh spolupracovníků, kteří ho provázeli do roubené prezidentské sauny v Tamminiemi. Prezident byl proslulý tím, že se snažil ostatní fyzicky překonat. Na rozpálená kamna neustále házel vodu, čímž zvyšoval vlhkost na nesnesitelnou úroveň, dokud v sauně nezůstal sám. V Tamminiemi se Kekkonen setkal i s Nikitou Chruščovem, na kterém si v páře v pět ráno vymohl připojení Finska k volnému trhu. Chruščov už poté pozvání do Tamminiemi nikdy nepřijal.
Mistrovství jen na vlastní nebezpečí
Kekkonen ale nebyl jediným, pro koho návštěva sauny nemusí být jen odpočinkem, ale i příležitostí k soutěžení. Ve městě Heinola se odehrávalo mistrovství světa v saunování. Předtím se soutěživci potkávali v místním bazénu, z něj ale byli následně vykázáni, což dalo impulz k založení oficiálního závodu.
Pravidla byla jednoduchá – vydržet co nejdéle zvyšující se teplotu, zatímco každých třicet vteřin na rozpálená kamna dopadal půllitr vody. Šampionem se stal ten, kdo v sauně vydržel jako poslední a dokázal odejít bez pomoci po svých. Není překvapením, že soutěž z naprosté většiny vyhráli Finové.
Během závěrečného kola v roce 2010 ale po šesti minutách jeden finský účastník zkolaboval a jeho ruského vyzyvatele museli pořadatelé ze sauny odtáhnout. Zatímco Fin skončil v nemocnici v kritickém stavu s popáleninami, Rus závod nepřežil. Od té doby se proto mistrovství nekoná.
Miliardové odvětví
Většina Finů si ale do páry chodí hlavně odpočinout. Etiketa se postupem času rozvolnila a zejména ve veřejných saunách je běžné klábosit s cizinci v nahotě o čemkoliv. V létě zase Finové vyráží na chaty stojící u břehů nespočetného množství jezer, která vybízejí k příjemnému ochlazení. Zahaleni do ručníků pak s plechovkou piva klábosí na dřevěných molech, zatímco ukusují klobásu, kterou předtím v alobalu opekly saunové kameny.
Chvíle strávené v horku si někteří zpříjemňují i vůní eukalyptu nebo téru, kterou přidávají do vody. Místo mycí houby se Finové také šlehají svázanými březovými větvemi. To zejména v létě, kdy se v některých místech líhnou mraky komárů, může přinést kůži plné štípanců úlevu. Ačkoliv ve společných saunách se březové nebo eukalyptové větve nepoužívají, protože místnost mohou pěkně zaneřádit, je možné tyto svazky koupit zmražené v supermarketech.
A koupit lze i mnoho dalších věcí. Tradici saunování uchopila neviditelná ruka trhu a produkty s ní spojené lze vidět téměř v každém obchodě. Vědra a naběračky na vodu, lněné podsedáky nebo čepice, které mají ochránit plešaté muže před horkým vzduchem, tvoří značnou část sortimentu pro turisty. Existuje speciální saunová kosmetika, která se snaží nahradit tradiční černou kostku térového mýdla.
Ve stavebninách mají speciální saunová oddělení. Najít v nich lze třeba modulární sauny, které stačí jen převézt na zahradu. Objednat si lze také služby jedné z asi třiceti finských firem, které se zabývají stavbou saun. Na výrobu topidel se soustředí dalších dvacet společností. Během pandemie covidu akcie jedné z těch největších, společnosti Harvia, prudce vzrostly. Odhad hodnoty celého ryze finského odvětví se pohybuje okolo několika miliard eur.
Někteří Finové zastávají i názor, že nastupující energetickou krizi by šlo jednoduše zmírnit, kdyby se na světě postavilo více saun – dřevem krmená kamna by kromě očisty zajistila také topení, a to bez plynu a ropy.
Sauna se tak ve Finsku zdá být odpovědí na vše.
