Francouzský soud odmítl stížnost Nicolase Sarkozyho proti loňskému verdiktu, podle kterého lze exprezidenta soudit kvůli obvinění z nelegálního financování kampaně. Soudní verdikt podle agentury Reuters znamená, že věc bude vrácena prokurátorům, kteří rozhodnou, zda hlava státu z let 2007 až 2012 stane před soudem. Obvinění se týkají Sarkozyho neúspěšné snahy o znovuzvolení v roce 2012.
Kvůli předvolebním kampaním čelí Sarkozy několika soudním kauzám. V aktuálním případu Bygmailion jde o to, že podle prokuratury překročil povolený finanční limit 22,5 milionu eur, který pro prezidentskou kampaň stanovuje zákon. V roce 2012 utratil za kampaň téměř 43 milionů eur.
Ve snaze zakrýt porušení zákona organizátoři kampaně začlenili pomocí falešných faktur nepovolené prostředky do nákladů Sarkozyho pravicové strany Svaz pro lidové hnutí, předchůdkyně nynějších Republikánů.
Sám Sarkozy veškerá obvinění odmítá a při ústavní stížnosti argumentoval tím, že za to byl už dříve potrestán pokutou. Společnost Bygmalion, která se na financování kampaně podílela a jejímž jménem francouzská média aféru označují, již dříve podvody přiznala.
Další kauzy
V březnu 2018 byl Sarkozy obviněn také z toho, že ho v roce 2007 během předvolební kampaně nezákonně finančně podpořil režim tehdejšího libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, což ale exprezident vždy popíral. Pomoc byla údajně dojednána v říjnu 2005 při jednání o libyjském nákupu francouzských zbraní.
Navíc Sarkozy čelí obvinění, že se snažil v roce 2014 ovlivňovat soudce, který se tomuto případu věnoval. Je obviněn z aktivní korupce a ze zneužití postavení veřejného činitele. Sarkozy tak bude podle agentury AFP prvním exprezidentem v dějinách takzvané páté republiky souzeným kvůli korupci.
Nejméně populární prezident
Nicolas Sarkozy byl francouzským prezidentem od května 2007 do května 2012, za pět let své vlády se přitom stal z politické hvězdy jedním z nejméně populárních prezidentů páté republiky. Je dokonce první francouzskou hlavou státu od roku 1981, kterou nezvolili na druhé funkční období. O návrat do nejvyšší ústavní funkce se znovu pokusil v roce 2016, v primárkách tradiční pravice ale nepostoupil do druhého kola.
Po porážce v prezidentských volbách v roce 2012 se sice stáhl z politiky, jeho jméno však z veřejného života nezmizelo. Na jaře 2013 ztratil další část obliby, když po zjištění, že vyšetřovatelé odposlouchávali některé jeho telefonické hovory kvůli údajnému nelegálnímu financování předvolební kampaně, přirovnal postup policistů k praktikám bývalé komunistické tajné policie Stasi ve východním Německu.
