Ficova vláda zavádí rozhlasové kvóty: Bude se víc zpívat slovensky

Bratislava - Slovenská vláda chce od příštího roku zavést hudební kvóty v éteru. Veřejnoprávní rozhlas má povinně hrát 35 procent písní domácích autorů a interpretů, v komerčních rádiích to má být každá pátá skladba. A právě soukromníci se bouří - podle nich tolik kvalitní muziky v zemi nevzniká a posluchači ji prý ani nechtějí.

Ficova vláda chce svým opatřením podpořit domácí hudebníky a celou místní kulturu. V průměru dnes na jednu odehranou slovenskou písničku totiž připadá devět v angličtině. Nový poměr má být jedna ku čtyřem. Od roku 2017 má mít navíc ve vysílání domácí produkce minimálně čtvrtinový prostor, což komerční rádia považují za zásah do podnikání a tvrdí, že o tom, jaké písničky a v jakém počtu mají hrát, rozhodují hlavně posluchači. „Pekařům taky nemůžete nařídit, aby pekli 80 procent tmavého pečiva proto, že je zdravější,“ argumentuje Jitka Fürstová, ředitelka rádia Evropa 2.

Do čela hudebníků, kteří už roky žádají víc prostoru v rádiovém vysílání, se postavil zpěvák Tublatanky Martin Ďurinda. Sám se v éteru slyší často - většinou jde ale o hit Dnes nahraný před 28 lety. Rádia si podle Martina zjednodušují práci, nic nového nehledají a jen přebírají zahraniční hity. Kvóty proto vidí jako jedinou možnost, aby se do rádií dostala nová produkce, nové talenty a noví zpěváci a hudebníci s novými písničkami.

V Evropě zavedli kvóty na domácí hudbu ve více než desítce zemí. Místní rádia se tomu brání s tím, že nové písničky před nasazením do vysílání testují - a většinou jim prý vychází, že domácí produkce lidi příliš neoslovuje. Rádia proti hudebním kvótám protestovala: Evropa 2 třeba tak, že celý den vysílala jen domácí písničky. Došlo i na ty, které běžně k slyšení nejsou. Vláda ale ustoupit nechce a argumenty rádií odráží průzkumem, podle něhož chce víc slovenských písní 71 procent lidí. Většina z nich pak dokonce žádá, aby z deseti odvysílaných skladeb byla polovina domácích.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sevastopol je po útoku bez elektřiny, tvrdí ruské okupační úřady

Ruské okupační úřady tvrdí, že v krymském městě Sevastopol přestala po útoku proudit elektřina. Moskvou dosazený šéf místní správy Michail Razvožajev z útoku bez poskytnutí důkazů obvinil Ukrajinu. Poloostrov Krym, který od roku 2014 protiprávně anektovalo Rusko, se rovněž potýká s nedostatkem pohonných hmot.
05:25Aktualizovánopřed 28 mminutami

Senát USA podpořil rezoluci o ukončení války s Íránem, Trumpovi navzdory

Senát Spojených států, v němž mají většinu republikáni, v úterý podpořil legislativu o ukončení amerických úderů na Írán. Podle agentury Reuters ovšem není jasné, jak tato rezoluce ovlivní konflikt s Teheránem, jelikož se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží dojednat s islámskou republikou mírovou dohodu. Agentura AP v této souvislosti napsala, že zákonodárci sledují Trumpovy snahy o ukončení konfliktu, který zahájil, s obavami. Zároveň připomíná, že americká administrativa už k financování války potřebuje souhlas Kongresu.
včeraAktualizovánopřed 50 mminutami

V Německu se po celostátním zastavení železniční dopravy opět rozjely vlaky

V Německu se po celostátním zastavení železniční dopravy, které v úterý večer způsobila porucha rádiového spojení, opět rozjely první vlaky Deutsche Bahn (DB). Ve středu po půlnoci o tom informovala agentura DPA. Soupravy s cestujícími mnohdy zůstávaly na nádražích.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPotřeba fosilních paliv může ze Sýrie udělat významný dálniční ropovod

Válečná krize v Perském zálivu mění Sýrii. V patové situaci se ukazuje, že může být jednou z alternativních tras pro transport fosilních paliv. Damašek devastovaný válkou i dlouholetými sankcemi tak může znovu pomýšlet na to, že se může stát důležitým partnerem v regionu. Syrská vláda doufá v peníze na obnovu země. Kvůli sektářskému násilí, rostoucímu sociálnímu napětí a nejistotě však zahraniční investoři váhají.
před 1 hhodinou

Krajně pravicová AfD brojí proti umělecké škole Bauhaus

Východoněmeckou Desavu a Výmar si nejen znalci architektury spojí s moderním uměleckým směrem a školou Bauhaus. Ty jsou součástí světového kulturního dědictví a do spolkové země Sasko-Anhaltsko přivádí stovky tisíc návštěvníků ročně. Problém s Bauhasem má ale pravicově extremistická Alternativa pro Německo (AfD), favorit podzimních voleb. Architektonický modernismus považuje za odcizený. Obdobně – jako zvrácený – jej viděli i nacisté při svém nástupu k moci ve 30. letech minulého století.
před 1 hhodinou

Po pádu v rakouských Alpách zahynul český horolezec

Jednadvacetiletý muž z Česka zahynul po pádu na hoře Grosses Wiesbachhorn v rakouském pohoří Vysoké Taury. Informovala o tom agentura APA s odvoláním na sdělení horské služby v Kaprunu. Podle ní Čech patrně uklouzl při přechodu sněhového pole, jeho spolulezec v pořádku sestoupil.
před 9 hhodinami

Železniční most přes Severokrymský kanál už neexistuje, tvrdí Ukrajinci

Ukrajinské Síly speciálních operací (SSO) v úterý oznámily zničení železničního mostu přes Severokrymský kanál, který označily za strategickou vojenskou a logistickou tepnu ruských invazních sil. Ukrajinské ministerstvo obrany mezitím informovalo o útocích na sklad ropy v kerčské tepelné elektrárně nebo distribuční stanici plynu v Simferopolu. Všechna tato místa se nacházejí na Moskvou anektovaném poloostrově Krym.
před 10 hhodinami

Magyar oznámil znovuoživení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny

Premiéři Česka, Maďarska, Polska a Slovenska se shodli na posílení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny (V4), oznámil maďarský premiér Péter Magyar po schůzce se svými protějšky Andrejem Babišem (ANO), Donaldem Tuskem a Robertem Ficem (Smer) na zámku v Gödöllő u Budapešti.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...