Fico byl jmenován staronovým slovenským premiérem

Slovenský prezident Andrej Kiska jmenoval dosavadního premiéra a předsedu sociálních demokratů (Smer-SD) Roberta Fica premiérem nové koaliční vlády, která vzešla z nedávných parlamentních voleb. Strany vládní koalice se již minulý týden dohodly na základech programového prohlášení nového kabinetu, v dokumentu se například přihlásily k pokračování proevropské a proatlantické orientaci Slovenska a slíbily prosazovat protikorupční program.

Koalice složená z levicového Smeru-sociální demokracie (Smer-SD) a trojice pravicových stran - Slovenské národní strany, Most-Híd a Sietě - vystřídá dosavadní jednobarevný kabinet Ficova Smeru-SD, který byl v úřadu od roku 2012. Fico stál v čele slovenské vlády i v letech 2006 až 2010 a je nejdéle sloužícím premiérem v novodobé historii Slovenska. Krátce před jmenováním Fica do čela nového kabinetu jeho dosluhující vláda podala demisi. V souladu s ústavou tak učinila po ustavující schůzi sněmovny.

Koaliční kabinet bude muset do 30 dnů předložit parlamentu své programové prohlášení a požádat o vyslovení důvěry. Čtyřkoalice má ve 150členné sněmovně potřebnou většinu, byť krátce po volbách přišla o čtyři poslance. Tři zvolení zákonodárci nejmenší parlamentní strany Sieť a jeden poslanec za Most-Híd vystoupili z mateřských stran na znamení nesouhlasu s povolební spoluprací se Smerem-SD.

  • Smer-Sociální demokracie (Smer-SD)
    Sociálnědemokratická strana, která ve volbách získala 28,28 procenta hlasů, tedy výrazně méně oproti více než 44 procentům ve volbách minulých. Její výsledek tedy znamená výrazné oslabení. V prosinci 1999 stranu založil současný předseda Robert Fico (51), v roce 2004 se Smer sloučil se třemi menšími levicovými stranami a od ledna 2005 přijal název Smer-sociální demokracie.
  • V letech 2006 až 2010 byl hlavní vládní stranou a Fico premiérem. Podruhé vládní stranou byl od minulých voleb v roce 2012, které drtivě vyhrál, ostatním stranám nabídl možnost vytvoření koalice, ty to odmítly, takže vytvořil menšinovou levicovou vládu.
  • Strana má silnou podporu na venkově, na východě a na severovýchodě Slovenska, boduje i na středním Slovensku. Voličům strana slibuje růst minimální mzdy s cílem dosáhnout úroveň až 500 eur, reálný růst mezd v soukromém i veřejném sektoru, vytváření nových pracovních míst, stabilní ceny a odstraňování regionálních rozdílů.
  • Slovenská národní strana (SNS)
    Strana slovenských národovců, akcentující vlastenectví, sociální cítění a tradiční hodnoty. Ve volbách získala 8,64 procenta hlasů. Nový předseda Andrej Danko jí vtiskl umírněnou podobu. Od roku 1990 je to jediná strana na Slovensku, která vypadla z parlamentu a pak se jí podařilo do něj znovu vrátit, stalo se tak dokonce dvakrát, v roce 2006 a letos.
  • V jejím programu stále přetrvává nacionalismus, odmítá migraci, EU, zdůrazňuje obhajobu národních zájmů, už ale nepracuje se strachem z Maďarů.
  • SNS vznikla v roce 1990 a v letech 1993–1998 působila ve vládě Vladimíra Mečiara. V roce 2001 se rozštěpila na dva subjekty; po neúspěchu v následujících volbách se v květnu 2003 znovu sjednotila. V minulých volbách se propadla mezi mimoparlamentní strany se ziskem 4,55 procenta hlasů.
  • Ve volebním programu strana slibuje přijetí zákona o národních zájmech, národního programu na podporu mateřství a rodičovství a nového zákona o slovenském jazyku.
  •  Most-Híd
    Tradiční základna maďarské menšiny, ve volbách dostala 6,5 procenta hlasů. Předseda Béla Bugár je poslancem od roku 1990. Strana reprezentuje zájmy slovenských Maďarů, je prozápadně orientovaná a umírněná. Jako jediná strana na slovenské scéně se zastává uprchlíků.
  • Bugár byl dlouholetým předsedou Strany maďarské koalice (SMK), v červnu 2009 spolu s několika dalšími členy z SMK vystoupil kvůli nesouhlasu s vedením strany a založil Most-Híd. V minulých volbách strana skončila čtvrtá se ziskem 6,89 procenta hlasů.
  • Voličům slibuje hájit zájmy důchodců, staví se proti korupci, podporuje rozvoj regionů, navrhuje zavedení dvojjazyčné samosprávy.
  •  Sieť
    Nová politická síla, která před volbami odhalovala údajnou korupci vládního Ficova Smeru-SD, dostala ve volbách jen 5,6 procenta hlasů, což bylo výrazně méně, než se čekalo. Vede ji Radoslav Procházka (43). Tento konzervativní právník, který se před pár lety odtrhl z KDH, stranu založil loni, když ho povzbudila podpora 21 procent voličů v prezidentských volbách.
  • Strana zatím nemá širší programový záběr, je prozápadní. Jako jediná strana na Slovensku má v programu odpolitizování státní služby - zavedení profesionální státní služby. Má program na podporu školství a vyzývá voliče, aby podpořili novou generaci politiků s odborností v řadě oborů. Také slibuje podpořit zájmy seniorů, mladých lidí, zaměstnanců a živnostníků. 

Strany levo-pravé čtyřkoalice se dohodly například na zákoně o hmotné odpovědnosti politiků. „Dohodli jsme se i na snížení daní právnických osob na 21 procent a zvýšení limitu na paušální výdaje pro živnostníky,“ citoval deník Sme premiéra Fica.

Zrušit by se měla i povinnost platit daň v případě, že podnik vykáže ztrátu. Toto opatření zavedla Ficova jednobarevná vláda, která v uplynulých čtyřech letech daně zvyšovala. Naopak zvláštní daně pro firmy z regulovaných sektorů ekonomiky zůstanou nadále v platnosti.

Omezit by se rovněž měly politické nominace ve státní správě a funkcionáři, kteří nakládají s veřejnými financemi, by za svá rozhodnutí měli nést hmotnou odpovědnost. Strany slíbily, že stát bude více peněz vynakládat na školství (O nedávných protestech učitelů čtěte zde). V programových prioritách počítají také s větším financováním „menšinové kultury“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...