Fenomén Trump zafungoval i na západě USA. Magnát jasně získal Nevadu

Hned tři republikánské primárky z dosavadních čtyř vyhrál americký miliardář Donald Trump. Po New Hampshire a Jižní Karolíně aktuálně uspěl také v Nevadě, a to výrazným rozdílem 22 procent před senátorem Tedem Cruzem. Třetí místo bere jeho kolega z Kongresu Marco Rubio, kterého dělí od Cruze několik málo procentních bodů.

Po sečtení všech volebních lístků má Trump zhruba 46 procent hlasů. O druhé místo svedli boj senátoři Marco Rubio a Ted Cruz. Rubio se nakonec přiblížil 24 procentům hlasů a Cruz překonal 21 procent, vyplývá z údajů zveřejněných televizí CNN. Ben Carson a John Kasich za ostatními výrazně zaostali s jednotkami procent.

Trump si z Nevady připíše dalších 14 volebních delegátů, kteří nominaci vítěze oficiálně potvrzují na letním celonárodním sjezdu strany. Po něm už začíná ostrý předvolební boj o úřad prezidenta USA, o němž se bude hlasovat v listopadu. Nutných k nominaci je v republikánském táboře 1237 delegátů.

Po souboji v Nevadě má Trump už 81 jistých delegátů, zatímco Cruz a Rubio po 17.

Právě Cruz a především Rubio vedli v Nevadě ostrou kampaň, která se nakonec přelila v těsný souboj o druhé místo – oba přitom sází na podobnou taktiku, tedy aktivizovat odpůrce Trumpa. Zatímco Rubio se obrací na republikánské elity, Cruz se opírá hlavně o evangelíky a konzervativní křídlo republikánů.

Trump zastává velmi striktní názory ohledně imigrace – včetně plánované stavby zdi na hranici s Mexikem. Přesto dokázal uspět i ve státě s nezanedbatelnou menšinou hispánců. Lidé s latinskoamerickým původem tvořili 9 procent účastníků shromáždění a téměř polovina avizovala, že Trumpovi dá svůj hlas.

Ještě před několika měsíci nikdo nečekal, že bych zde mohl vyhrát… A já vyhrávám, vyhrávám, vyhrávám. A brzy bude opět vyhrávat, vyhrávat a vyhrávat i celá země.
Donald Trump
prezident USA

Republikánské hlasování v Nevadě je oficiálně volebním shromážděním. Zúčastnit se ho tak mohli jen republikáni, kteří se předem zaregistrovali. Voliči v jednotlivém okrsku nejdříve vybírali předsedu a tajemníka shromáždění, následně krátce představili jednotlivé kandidáty a teprve poté probíhá samotné hlasování. Běžně trvá celý proces zhruba hodinu.

Hlasování přitom provázely podle ohlasů na Twitteru zmatky. Mnozí například ohlásili nedostatek hlasovacích lístků, špatně vedené seznamy či nedbalé nebo vůbec žádné kontroly totožnosti, někteří se zmiňují i o vícenásobném hlasování.

Jeremy Hughes, který v Nevadě vede Rubiovu kampaň, se kvůli nesrovnalostem obrátil na nevadské vedení Republikánské strany. „Snažit se zaznamenat všechny nepravosti, které se tady dějí, je jako snažit se utěsnit všechny díry na Titaniku,“ řekl Hughes televizi CNN. „Opravíte jednu a další se hned objeví,“ dodal.

Stranický výbor závažnost výtek mírní, ohlášené případy dvojího hlasování prý ale bere vážně a lístky prověří a přepočítá. Portál theatlantic.com poznamenal, že komplikace nejsou při volebních shromážděních výjimečné, neboť o organizaci se starají převážně dobrovolníci. Navíc se očekává velká účast a mnoho lidí se takovéhoto hlasování účastní vůbec poprvé.

V zemi s necelými třemi miliony obyvatel je podle lednové statistiky nevadských úřadů registrováno jako republikáni přes 490 tisíc lidí, očekává se, že hlasování se zúčastnilo asi 60 tisíc z nich. Před čtyřmi lety svůj hlas na volebním shromáždění odevzdalo necelých 33 tisíc lidí.

Kvůli poměrně malému zapojení republikánských voličů tak mizí zajímavý efekt, že rozvrstvení populace v Nevadě odpovídá mnohem přesněji celonárodnímu průměru, než tomu bylo u předchozích států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...