Ať už jde o výbuch chemičky, zemětřesení jako to páteční v Mexiku, případně hurikán, vždy je zásadní záchranná operace a vybudování nouzových přístřešků pro zasažené osoby. V rozhovoru pro Horizont ČT24 to řekl odborník na krizové řízení a ochranu obyvatel Miroslav Štěpán s tím, že evakuace rozsáhlých území ale nikdy není úspěšná na sto procent.
Rozdíl je podle Štěpána v tom, že kupříkladu zemětřesení přijde bez varování, na rozdíl od hurikánu. „Klíčové je spustit záchrannou akci a následně zajistit nouzové ubytování pro obyvatele v postižených částech,“ konstatoval expert.
Hlavní jsou záchranné složky, přičemž v Česku jde o integrovaný záchranný systém. „Ve světě je to obdobné, vidíme to třeba i v Mexiku. Snaha je, aby mezi sebou byly maximálně propojeny základní subjekty, což jsou zdravotníci, hasiči a policie,“ uvedl Štěpán.
V případě hurikánu přichází řízená evakuace, jelikož meteorologové už dokážou poměrně dobře sledovat vývoj situace a předvídat, kam ničivý živel zamíří. „Z hlediska přípravy území na situaci je to mnohem snazší, obyvatelstvo se může připravit, aby přežilo, případně se evakuovat,“ podotkl odborník s tím, že příliš rozsáhlé oblasti ale nikdy nelze evakuovat stoprocentně.
„Ideální je, když formou samoevakuace větší část obyvatelstva odejde do bezpečnější části,“ konstatoval Štěpán.
Krizové plány v rámci ČR jde podle něj hodnotit jako dobré, i když vždy ukáže až realita. „Existují v každém kraji a odrážejí rizika, jež se tam nacházejí. Zpracovávají je hasičské záchranné sbory a schvalují je hejtmani,“ uvedl expert.
To se týká i rizikových podniků, jako jsou chemičky, jaderné elektrárny, které mají navíc své vlastní krizové plány.
