Evropský parlament schválil pomoc unijním zemím. Vyzval k vydání společných dluhopisů

Evropský parlament (EP) v pátek schválil balíček návrhů pomoci zdravotnictví a ekonomikám postiženým koronavirem. Europoslanci hlasující na dálku výraznou většinou podpořili desítku úprav unijních norem umožňujících pružné využití fondů Evropské unie v současné krizi. Parlament také přijal usnesení vyzývající státy ke schválení masivního plánu obnovy hospodářství včetně vydání společných dluhopisů, k nimž jsou některé země skeptické.

Poslanci již podruhé jednali za mimořádných okolností způsobených koronavirovými omezeními. Protože velká většina z nich zůstala doma, debatovali za pomoci videokonference a hlasovali e-mailem.

Z téměř sedmi stovek hlasujících podpořilo jednotlivé návrhy většinou více než šest set poslanců. Schválili tak například možnost nevyčerpané kohezní peníze z víceletého rozpočtu končícího letoškem využít pro zdravotnictví a pomoc firmám. 

Po březnovém uvolnění 37 miliard eur (přes bilion korun) tak budou státy moci ze strukturálních fondů čerpat další peníze bez zvláštních podmínek, navíc s větší pružností převodů mezi jednotlivými fondy a mnohdy i bez státního spolufinancování. 

Poslanci odsouhlasili také uvolnění tří miliard eur na pomoc zdravotnictví včetně nákupů testovacích sad či poskytnutí finanční pomoci nejzranitelnějším skupinám obyvatel.

Schválili rovněž navýšení financí pro Evropské centrum pro prevenci nemocí a kontrolu či uvolnění dalších peněz na organizaci návratů občanů EU z mimoevropských zemí.

„Musím ocenit flexibilitu, s jakou Evropský parlament dokázal reagovat. Pomoc státům, které bojují s pandemií, musí být efektivní a musí se k nim dostat co nejrychleji. Každé zaváhání může být osudné,“ komentovala hlasování česká liberální europoslankyně Martina Dlabajová.

Těsnějším poměrem hlasů 395 ku 171 – dalších 128 se zdrželo – přijal europarlament nezávazné usnesení vyzývající státy ke schválení robustního plánu obnovy ekonomik po odeznění pandemie.

Plán bude obsahovat společné dluhopisy

Jeho součástí mají být podle poslanců i společné dluhopisy, po nichž volají zejména nejzasaženější jihoevropské země jako Itálie a Španělsko. Naopak Německo či Nizozemsko, které tradičně vyznávají fiskálně zdrženlivou politiku, na společné sdílení dluhu nechtějí přistoupit.

„Je to nástroj, po němž volají mnozí. Musíme zajistit, že výdaje zemí budou vzájemně sdílené,“ prohlásil po hlasování předseda EP David Sassoli. Plán ekonomického oživení bude hlavním tématem videokonference unijních lídrů příští čtvrtek.

Poslance zneklidňuje dění v Maďarsku a Polsku

Poslanci v usnesení rovněž dali najevo obavy z vývoje v Maďarsku a Polsku. Maďarská vláda získala v rámci nouzového stavu časově neomezené možnosti řídit zemi pomocí dekretů, polská zase narychlo prosadila úpravu volebního zákona, aby se mohly v době pandemie konat prezidentské volby, jejichž favoritem je vládě nakloněná současná hlava státu.

EP vyzval Evropskou komisi, aby urychleně ověřila, zda jsou všechny kroky obou zemí v souladu s unijním právem. Proti rezoluci hlasovali poslanci nesouhlasící s vydáním dluhopisů, zástupci polské a maďarské vládní strany ji zase nepodpořili kvůli zmínce o svých zemích.

obrázek
Zdroj: ČT24

Spory vyvolal i bod vyzývající provozovatele sociálních sítí, aby aktivně zjišťovali a odstraňovali dezinformace a projevy nenávisti. Podle části europoslanců automatické filtry textu, které k tomu využívají velké internetové platformy jako Facebook, ohrožují svobodu projevu.

„Měli bychom pracovat na rozvoji a propagaci důvěryhodných zdrojů místo toho, abychom zaváděli automatizované filtry sociálních médií. Ty jsou z podstaty nespolehlivé a mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že už nyní kvůli nim dochází k odstraňování relevantních informací,“ uvedl český místopředseda EP Marcel Kolaja, který kvůli tomu spolu se svými pirátskými kolegy usnesení nepodpořil.

Zákonodárci navrhli posílení pravomocí

Přijatá rezoluce také vyzývá k vytvoření fondu solidarity obsahujícího nejméně padesát miliard eur, který by podpořil zdravotnictví jak během krize, tak po ní.  Parlament rovněž navrhl posílení pravomocí unijních institucí pro případ obdobného ohrožení, aby mohla EU napříště rychleji reagovat a koordinovat společná opatření.

V současnosti jsou pravomoci související s ochranou zdraví v rukou členských států, které je obvykle v podobně citlivých otázkách nechtějí svěřovat unijním orgánům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

U Los Angeles se rychle šíří další požár

Severně od kalifornského města Los Angeles se rychle šíří další požár, kvůli němuž úřady nařídily evakuaci více než třiceti tisíc lidí. Oheň zachvátil přes čtyřicet čtverečních kilometrů poblíž druhého největšího města Spojených států v době, kdy hasiči stále bojují se dvěma požáry, které v minulých týdnech zničily tisíce domů a zabily desítky lidí. Hasiči odhadují, že nový požár bude patrně jednodušší zkrotit.
05:27Aktualizovánopřed 2 mminutami

LinkedIn zneužil soukromé zprávy k učení AI, tvrdí hromadná žaloba

Prémioví klienti zažalovali profesní sociální síť LinkedIn ze skupiny Microsoft. Tvrdí, že platforma bez souhlasu zpřístupnila jejich soukromé zprávy třetím stranám za účelem trénování generativní umělé inteligence (AI). Žaloba požaduje neupřesněnou náhradu škody za porušení smlouvy a kalifornského zákona o nekalé soutěži a tisíc dolarů (přes 24 tisíc korun) na osobu za porušení federálního zákona o uložené komunikaci.
před 1 hhodinou

Podnikatelé od Trumpa očekávají náskok v AI, obchodní válku ne

Donald Trump opět úřaduje v Bílém domě a strhává na sebe pozornost celého světa. Ve středu pohrozil Rusku sankcemi, pokud se brzy nedomluví s Ukrajinou na příměří. Číně vyhrožuje cly, ekonomických dopadů se obává i Evropa. O možných dopadech Trumpova prezidentství na ekonomiku a náskoku USA v oblasti umělé inteligence hovořili v Událostech, komentářích podnikatelé Zbyněk Frolík, Dalibor Dědek a ředitel asociace obranného průmyslu Jiří Hynek.
před 2 hhodinami

Korejští vyšetřovatelé doporučili obžalovat sesazeného prezidenta

Jihokorejští vyšetřovatelé požadují, aby prokuratura obžalovala sesazeného prezidenta Jun Sok-jola. Úřad pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO) ve čtvrtek dospěl po více než sedmitýdenní práci k doporučení, že by prezident měl být obžalován ze vzpoury a zneužití moci.
06:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Pamětníci pomáhají udržovat povědomí o dopadech protižidovské nenávisti

Před nadcházejícím 80. výročím osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim, který se připomíná jako Mezinárodní den památky obětí holocaustu, zjistil francouzský deník Le Monde, že 76 procent evropských Židů pravidelně zapírá svůj původ. Na vině je vlna antisemitismu, která prudce narostla po teroristickém útoku Hamásu proti Izraeli 7. října 2023. Řada posledních pamětníků holocaustu se proto snaží přednáškami udržet povědomí o tragických dopadech protižidovské nenávisti. Vědec a přeživší holocaustu Ivan Lefkovits se pak ve Švýcarsku zúčastnil i vysazení Stromu naděje, stromu dětí z koncentračního tábora Terezín.
před 4 hhodinami

Trump hrozí Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy dohoda o konci války na Ukrajině

Nový americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Představil také projekt s názvem Stargate (Hvězdná brána), v rámci kterého by měly soukromé firmy investovat pět set miliard dolarů (asi dvanáct bilionů korun) do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). Trump také znovu mluvil o zavedení cel na sousední země i Čínu nebo Evropskou unii.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Černá Hora čelí ruským kybernetickým útokům, i kvůli ambicím vstupu do EU

Černá Hora kvůli svým ambicím stát se členem Evropské unie (EU) i členství v NATO čelí počítačovým útokům z Ruska. V boji proti nim nově pomůžou specialisté z českého úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Podpořit balkánskou zemi v její cestě do sedmadvacítky přijel i prezident Petr Pavel.
před 14 hhodinami

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 14 hhodinami
Načítání...