Evropská komise ostře kritizovala Polsko kvůli soudní reformě, připravuje další kroky

3 minuty
Události: Brusel hrozí Polsku kvůli kontroverzní reformě justice
Zdroj: ČT24

Poslední návrhy změn soudního systému v Polsku, které nyní projednává polský parlament, výrazným způsobem zvyšují ohrožení vlády práva v zemi, domnívá se Evropská komise. Řekl to její první místopředseda Frans Timmermans poté, co o vývoji komisaři poprvé diskutovali.

Šéf vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński výzvu komise označil za politický akt a řekl, že by se EU neměla do záležitosti vměšovat. „Záležitost, kterou se nyní zabýváme (reforma soudního systému), spadá výlučně do pravomoci naší země, (ze strany EU) tedy dochází ke zneužití pravomoci,“ upozornil Kaczyński. „Tento akt má jednoduše politický charakter,“ dodal v přímém přenosu státní televize TVP.

Komise se k věci vrátí příští týden, už nyní ale začne kvůli situaci připravovat další kroky, včetně řízení pro porušení povinností a nového doporučení Varšavě v už spuštěném procesu ohledně stavu právního státu. Timmermans však Varšavu opět vyzval, aby reformu zastavila a vrátila se k dialogu.

14 minut
Jourová pro ČT: Nezávislého soudce nemůže ohrožovat volený politik
Zdroj: ČT24

Výrazně se nyní ale podle něj v důsledku posledních kroků polské vlády také přiblížila chvíle, kdy komise navrhne členským zemím, aby rozhodly, že v Polsku jsou závažně a trvale porušovány hodnoty, na nichž je Evropská unie založena.

(Polská) vláda nerespektuje ústavní rámec, který stanovuje, jaké principy a na jakých základech má být demokratický právní stát postaven. Ústavní rámec je posledními legislativními kroky zcela prokazatelně nejen ignorován, ale zcela destruován.
Pavel Rychetský

Tím by se poprvé v historii otevřela cesta k možnosti potrestat členskou zemi EU odebráním některých hlasovacích práv. O tom by však musely ostatní členské země rozhodnout jednomyslně a Maďarsko dosud dávalo najevo, že s jeho podporou počítat možné není.

Evropská komise už v roce 2016, v souvislosti s děním kolem polského ústavního soudu, došla k závěru, že vláda práva je v Polsku systematickým způsobem ohrožena. Polsku proto dala dvě doporučení, jak situaci napravit. Timmermans připomněl, že její obavy sdílí jak další členské země EU, tak také europarlament a další instituce.

Komise se nyní zabývala především dalšími zákony z poslední doby, například o reformě soudcovské rady, o nejvyšším soudu a o organizaci soudnictví. Každý z těchto zákonů zvlášť by v případě přijetí výrazně podkopal nezávislost polského soudnictví, varoval Timmermans.

„Společně by zlikvidovaly jakoukoliv zbývající nezávislost soudů a dostaly soudní systém pod plnou politickou kontrolu vlády,“ upozornil. Poslední reformy podle Timmermanse také nemusí být v souladu s polskou ústavou. To ale není ani možné posoudit vzhledem k situaci kolem tamního ústavního soudu, připomněl místopředseda komise.

Je pravda, že soudní řízení trvá dlouho, ale představa, že se tento neduh moderních soudů naší společností odstraní tím, že se zlikviduje soudcovská nezávislost a že se soudy personálně a z hlediska způsobu rozhodování podřídí moci výkonné nebo zákonodárné, je představou, jejíž naplnění znamená totální likvidaci elementárních základů demokratického právního státu.
Pavel Rychetský

Reformy také možná neodpovídají evropskému právu, což může v budoucnu způsobit potíže každému, kdo by chtěl v Polsku obchodovat, podnikat či jen zemi navštívit. „Nikdo nechce jít k soudu, kde se musí ptát, jestli soudci náhodou nezavolá nějaký ministr. Tak nezávislé soudnictví nepracuje,“ poznamenal Timmermans.

Ve středu ale Evropská komise žádné konkrétní kroky vůči Polsku nepodnikla. Čeká totiž na to, v jaké přesné podobě budou nové zákony nakonec schváleny. V návrzích totiž některé změny nyní žádá polský prezident Andrzej Duda. „Vláda práva je jedna ze základních hodnot, které naši Unii definují. Není to důležité jen pro Poláky. Co se děje v Polsku, ovlivňuje Unii jako celek,“ prohlásil místopředseda komise.

Odmítl, že by současná situace mohla v důsledku znamenat polský odchod z EU. Komise se podle něj snaží pomoci Polákům zajistit, že jejich země bude dál pokračovat na cestě demokracie, právního státu, tržní ekonomiky a rovných příležitostí, tedy směřování, pro které se Poláci rozhodli po pádu komunismu. „Cítím jasnou podporu většiny polské společnosti, která ví, že nyní je tam, kam skutečně patří: V srdci Evropy,“ dodal. 

Bavíme se o plánování příštího rozpočtu. Měli bychom udělat zarážku, aby se nestalo, že peníze daňových poplatníků půjdou někam, kde se bude vytvářet třeba nějaký diktátorský režim. Nezávislého soudce nemůže ohrožovat volený politik, který si usmyslí, že ho vyhodí, když nebude rozhodovat podle něj.
Věra Jourová
eurokomisařka pro spravedlnost

Jourová hrozí odebráním dotací

Kvůli kontroverznímu zákonu o nejvyšším soudu pohrozila česká eurokomisařka Věra Jourová Polsku odebráním dotací z evropských fondů. V rozhovoru poskytnutém německého listu Neue Osnabrücker Zeitung (NOZ) uvedla, že si nedokáže představit, že by evropští daňoví poplatníci chtěli financovat zřízení „nějaké formy diktatury“ v některé ze členských zemí. Polsko podle Jourové systematicky odbourává právní stát.

„Musíme hovořit o dodržování základních práv a zásad právního státu jako o podmínce, aby člen Evropské unie dostával peníze evropských daňových poplatníků,“ řekla eurokomisařka pro spravedlnost v rozhovoru pro NOZ. Nedokáže si prý představit, „že by třeba němečtí či švédští daňoví poplatníci chtěli financovat zřízení nějaké formy diktatury v některém z dalších členských států EU“.

„Odebrání dotací je tvrdým krokem, ale musíme o tvrdých krocích přemýšlet,“ uvedla dále česká eurokomisařka. Zároveň zdůraznila, že by v případě odebrání evropských dotací nemohlo jít o finance ze současného rozpočtového období, ale až z příštího, které začíná v roce 2021. Polsko je zdaleka největším příjemcem evropských dotací.

S navázáním financí z fondů EU na dodržování zásad právního státu by musely souhlasit členské státy. „Mělo by být v zájmu všech členských zemí dodržovat pravidla, to je principem sjednocené EU,“ řekla Jourová.  

Podle ní teď „věci v Polsku míří špatným směrem“. „Jsme svědky systematického odbourávání právního státu v Polsku, neboť se ničí rovnováha mezi soudní a výkonnou mocí,“ uvedla eurokomisařka pro spravedlnost. O stavu právního státu v Polsku diskutuje komise s polskou stranou už od konce roku 2015.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 7 mminutami

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 3 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 3 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
00:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Identita občana měla výpadky. Způsobily potíže s on-line daňovým přiznáním

Služba Identita občana hlásila v posledních dnech chvilkové výpadky dostupnosti. V pondělí a úterý odpoledne se kvůli tomu nebylo možné jejím prostřednictvím přihlásit do portálu MOJE daně, přes který se podává elektronické daňové přiznání. Do půlnoci 29. dubna přijala Finanční správa celkem 2 240 564 přiznání, většina lidí je podává právě elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání on-line končí už v pátek 2. května.
před 4 hhodinami

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
před 7 hhodinami

Půl století po pádu Saigonu si jizvy nesou Vietnam i USA

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.
07:00Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Americká ekonomika klesla. Firmy v očekávání cel masivně dovážely

Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu klesl o 0,3 procenta. Zaznamenal tak první pokles za tři roky. Na vině je příval dováženého zboží, které si firmy objednaly ve snaze předejít vyšším nákladům v souvislosti s očekávaným zavedením vysokých celních poplatků. Ve svém odhadu to uvedlo americké ministerstvo obchodu. Loni ve čtvrtém kvartálu ekonomika vykázala růst o 2,4 procenta.
před 7 hhodinami
Načítání...