Poslední návrhy změn soudního systému v Polsku, které nyní projednává polský parlament, výrazným způsobem zvyšují ohrožení vlády práva v zemi, domnívá se Evropská komise. Řekl to její první místopředseda Frans Timmermans poté, co o vývoji komisaři poprvé diskutovali.
Evropská komise ostře kritizovala Polsko kvůli soudní reformě, připravuje další kroky
Šéf vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński výzvu komise označil za politický akt a řekl, že by se EU neměla do záležitosti vměšovat. „Záležitost, kterou se nyní zabýváme (reforma soudního systému), spadá výlučně do pravomoci naší země, (ze strany EU) tedy dochází ke zneužití pravomoci,“ upozornil Kaczyński. „Tento akt má jednoduše politický charakter,“ dodal v přímém přenosu státní televize TVP.
Komise se k věci vrátí příští týden, už nyní ale začne kvůli situaci připravovat další kroky, včetně řízení pro porušení povinností a nového doporučení Varšavě v už spuštěném procesu ohledně stavu právního státu. Timmermans však Varšavu opět vyzval, aby reformu zastavila a vrátila se k dialogu.
Výrazně se nyní ale podle něj v důsledku posledních kroků polské vlády také přiblížila chvíle, kdy komise navrhne členským zemím, aby rozhodly, že v Polsku jsou závažně a trvale porušovány hodnoty, na nichž je Evropská unie založena.
Tím by se poprvé v historii otevřela cesta k možnosti potrestat členskou zemi EU odebráním některých hlasovacích práv. O tom by však musely ostatní členské země rozhodnout jednomyslně a Maďarsko dosud dávalo najevo, že s jeho podporou počítat možné není.
Evropská komise už v roce 2016, v souvislosti s děním kolem polského ústavního soudu, došla k závěru, že vláda práva je v Polsku systematickým způsobem ohrožena. Polsku proto dala dvě doporučení, jak situaci napravit. Timmermans připomněl, že její obavy sdílí jak další členské země EU, tak také europarlament a další instituce.
Komise se nyní zabývala především dalšími zákony z poslední doby, například o reformě soudcovské rady, o nejvyšším soudu a o organizaci soudnictví. Každý z těchto zákonů zvlášť by v případě přijetí výrazně podkopal nezávislost polského soudnictví, varoval Timmermans.
„Společně by zlikvidovaly jakoukoliv zbývající nezávislost soudů a dostaly soudní systém pod plnou politickou kontrolu vlády,“ upozornil. Poslední reformy podle Timmermanse také nemusí být v souladu s polskou ústavou. To ale není ani možné posoudit vzhledem k situaci kolem tamního ústavního soudu, připomněl místopředseda komise.
Reformy také možná neodpovídají evropskému právu, což může v budoucnu způsobit potíže každému, kdo by chtěl v Polsku obchodovat, podnikat či jen zemi navštívit. „Nikdo nechce jít k soudu, kde se musí ptát, jestli soudci náhodou nezavolá nějaký ministr. Tak nezávislé soudnictví nepracuje,“ poznamenal Timmermans.
Ve středu ale Evropská komise žádné konkrétní kroky vůči Polsku nepodnikla. Čeká totiž na to, v jaké přesné podobě budou nové zákony nakonec schváleny. V návrzích totiž některé změny nyní žádá polský prezident Andrzej Duda. „Vláda práva je jedna ze základních hodnot, které naši Unii definují. Není to důležité jen pro Poláky. Co se děje v Polsku, ovlivňuje Unii jako celek,“ prohlásil místopředseda komise.
Odmítl, že by současná situace mohla v důsledku znamenat polský odchod z EU. Komise se podle něj snaží pomoci Polákům zajistit, že jejich země bude dál pokračovat na cestě demokracie, právního státu, tržní ekonomiky a rovných příležitostí, tedy směřování, pro které se Poláci rozhodli po pádu komunismu. „Cítím jasnou podporu většiny polské společnosti, která ví, že nyní je tam, kam skutečně patří: V srdci Evropy,“ dodal.
Jourová hrozí odebráním dotací
Kvůli kontroverznímu zákonu o nejvyšším soudu pohrozila česká eurokomisařka Věra Jourová Polsku odebráním dotací z evropských fondů. V rozhovoru poskytnutém německého listu Neue Osnabrücker Zeitung (NOZ) uvedla, že si nedokáže představit, že by evropští daňoví poplatníci chtěli financovat zřízení „nějaké formy diktatury“ v některé ze členských zemí. Polsko podle Jourové systematicky odbourává právní stát.
„Musíme hovořit o dodržování základních práv a zásad právního státu jako o podmínce, aby člen Evropské unie dostával peníze evropských daňových poplatníků,“ řekla eurokomisařka pro spravedlnost v rozhovoru pro NOZ. Nedokáže si prý představit, „že by třeba němečtí či švédští daňoví poplatníci chtěli financovat zřízení nějaké formy diktatury v některém z dalších členských států EU“.
„Odebrání dotací je tvrdým krokem, ale musíme o tvrdých krocích přemýšlet,“ uvedla dále česká eurokomisařka. Zároveň zdůraznila, že by v případě odebrání evropských dotací nemohlo jít o finance ze současného rozpočtového období, ale až z příštího, které začíná v roce 2021. Polsko je zdaleka největším příjemcem evropských dotací.
S navázáním financí z fondů EU na dodržování zásad právního státu by musely souhlasit členské státy. „Mělo by být v zájmu všech členských zemí dodržovat pravidla, to je principem sjednocené EU,“ řekla Jourová.
Podle ní teď „věci v Polsku míří špatným směrem“. „Jsme svědky systematického odbourávání právního státu v Polsku, neboť se ničí rovnováha mezi soudní a výkonnou mocí,“ uvedla eurokomisařka pro spravedlnost. O stavu právního státu v Polsku diskutuje komise s polskou stranou už od konce roku 2015.