Europoslanci podpořili zavedení modrých karet pro vzdělané pracovníky

Brusel/Štrasburk - Europoslanci se dnes vyslovili pro zavedení takzvaných modrých karet. Ty mají do EU přilákat kvalifikovanou sílu ze zemí mimo evropské společenství. Ve své podstatě jde o obdobu známých amerických zelených karet, které jsou v podstatě pracovním a pobytovým povolením pro pracovníka a jeho rodinu.

S modrými kartami přišla unie zejména kvůli tomu, že se stále citelněji potýká s nedostatkem kvalitních pracovních sil v určitých oblastech, a podle předpovědí se bude problém navíc stupňovat. Už nyní začínají chybět třeba zdravotníci, inženýři či počítačoví experti. K řešení těchto trendů má přispět migrace. O kvalifikované přistěhovalce se EU ale bude muset do jisté míry „přetahovat“ s některými státy. Podobné systémy totiž fungují již řadu let například v USA, v Austrálii nebo v Kanadě.

Europoslanci však nesoulasí s modrými kartami bezpodmínečně, protože parlament má v tomto případě jen poradní hlas. Na celém návrhu se ovšem již předběžně dohodly členské státy EU, přičemž jejich definitivní souhlas by měl padnout až během nadcházejícího českého předsednictví v unii.

Uchazeči o modrou kartu budou muset splnit poměrně přísné podmínky. V EU si nejdříve musí najít pracovní místo, přičemž v oboru musí ještě před svým příchodem do unie pracovat pět let. Naproti tomu budou mít zaručené, že jejich plat bude představovat minimálně 1,7násobek průměrné mzdy ve členském státu EU, kde budou zaměstnáni. Navíc členové rodiny pracovníka, který musí přicházet ze země mimo EU, budou mít stejně jako on zajištěný i přístup k sociálnímu systému členského státu a budou si moci v unii rovněž nalézt zaměstnání.

Začátek platnosti modrých karet je naplánován na rok 2011, přičemž toto datum je mimo jiné výsledkem českého nátlaku. Česká vláda se totiž obávala, že pokud by modré karty vstoupily v platnost dříve, kvalifikovaní přistěhovalci ze zemí mimo EU by měli na trhu práce větší práva a možnosti, než pracovníci z nových členských zemí EU. Proti nim totiž některé státy stále uplatňují na svých pracovních trzích některá omezení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky.
13:09Aktualizovánopřed 14 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 3 hhodinami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 3 hhodinami
Načítání...