Europoslanci doporučili zahájit řízení s Maďarskem kvůli ohrožení unijních hodnot

Nahrávám video
Brífink po jednání europarlamentu o zahájení řízení proti Maďarsku
Zdroj: ČT24

Evropský parlament většinou hlasů přijal doporučení, aby Evropská komise zahájila proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení unijních hodnot. Podle Budapešti jde ze strany EU o malichernou pomstu, hodlá se právně bránit. Maďarský premiér Viktor Orbán již v úterý výtky odmítl. Europoslanci podle něj chtějí potrestat Maďary za to, že nevolili opoziční socialisty a že nejsou svolní svou vlast přeměnit v „zemi přistěhovalců“.

Autorka kritické zprávy o situaci v Maďarsku Judith Sargentiniová zdůraznila, že Orbánova vláda umlčela opoziční média, zbavuje další generace možnosti kriticky přemýšlet a brání nevládním organizacím sloužit lidem na okraji společnosti, zatímco jednotlivci se obohacují na účet peněz od poplatníků z Evropské unie.

Pro doporučení zahájit řízení hlasovalo 448 zákonodárců, 197 bylo proti. Aby europarlament návrh přijal, potřeboval hlasy alespoň dvou třetin hlasujících poslanců, které dohromady musí představovat absolutní většinu, tedy nejméně 376 hlasů.

Pozastavení hlasovacích práv zřejmě Budapešti nehrozí

Spuštění příslušného článku 7 Smlouvy o EU teď závisí na rozhodnutí Evropské rady. Budapešti by na konci sankčního řízení mohlo hrozit i pozastavení hlasovacích práv v Unii. To by ovšem musely odsouhlasit všechny zbylé státy EU, což je nepravděpodobné zejména v případě Polska. Slovenský premiér Peter Pellegrini ale ani neočekává, že proces vyústí až v hlasování státníků EU.

O hloubce nevole nad Orbánovým počínáním svědčí fakt, že ke kritikům se přidal i další tvrdý odpůrce migrace, rakouský kancléř Sebastian Kurz. „Nelze dělat kompromisy s právním státem a demokracií,“ řekl Kurz rakouské televizi ohledně postoje pěti zástupců jeho strany v europarlamentu. 

Jako „velmi silný signál“ ze strany Evropského parlamentu výsledek hlasování ocenila i Paříž.  Podle Paříže hlasování ukázalo, že je stále možná jednota ohledně hodnot, které přesahují stranické rozdíly. Výsledek naopak odsoudili euroskeptičtí politici v Itálii, Nizozemsku nebo Británii. Agentura AFP zároveň podotkla, že někteří francouzští poslanci Evropské lidové strany, do níž patří také Orbánův Fidesz, se buď zdrželi hlasování, nebo byli proti návrhu. 

Evropští lidovci, nejsilnější poslanecký klub, jejichž členem je i Orbánova strana, dali svým členům volnou ruku při hlasování, nicméně šéf Manfred Weber ohlásil, že bude hlasovat, aby EU prověřila stav demokracie v Maďarsku.


Z českých europoslanců hlasoval proti Pavel Svoboda (KDU-ČSL), i když původně předpokládal, že se zdrží. Ale neprošel žádný z návrhů zmírňující zprávu o situaci v Maďarsku, která je podle Svobody ve skutečnosti méně černobílá – a proto by se nemělo sahat po „atomové bombě“, jakou by v EU představovalo spuštění procedury podle článku sedm Lisabonské smlouvy, uvedl.

Proti hlasovali i Svobodovi kolegové u lidovců Michaela Šojdrová a Tomáš Zdechovský, dále zástupci ODS Evžen Tošenovský a Jan Zahradil, Jiří Payne (Strana svobodných občanů), Jan Keller (za ČSSD), komunisté Jaromír Kohlíček, Kateřina Konečná a Jiří Maštálka.

Pro doporučení hlasovali naopak členové klubu evropských liberálů, zvolení za ANO: Dita Charanzová, Martina Dlabajová, Petr Ježek a Pavel Telička, jakož i Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí), poslanci za TOP 09 Luděk Niedermayer, Jiří Pospíšil a Jaromír Štětina a z řad socialistů Miroslav Poche. Pavel Poc (ČSSD) se zdržel. Olga Sehnalová (ČSSD) nefiguruje na výpisu z hlasování; hlasování se tedy patrně nezúčastnila.

Nahrávám video
Události, komentáře s Janem Farským (STAN) a Tomiem Okamurou (SPD)
Zdroj: ČT24

Budapešť mluví o podvodném způsobu rozhodování

„Dnešní rozhodnutí Evropského parlamentu nebylo nic jiného než malicherná pomsta vůči Maďarsku od politiků podporujících imigraci,“ reagoval šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó po zasedání vlády v Budapešti. „Rozhodnutí bylo uděláno podvodným způsobem a v rozporu s příslušnými pravidly evropských smluv,“ dodal. Podle něj by v souladu s unijními pravidly měly být absence počítány jako hlasy „proti“.

„Je to (rozhodnutí EP) jasný důkaz toho, že politici podporující migraci mají (v EP) masivní většinu. Věděli jsme to, ale dnešek byl důkazem, že politici pro migraci jsou ve většině i v Evropské lidové straně,“ prohlásil dále Szijjártó.

Orbán v úterý v europarlamentu kritiku odmítl a zdůraznil, že Maďarsko se nepodvolí.„Odsoudíte Maďarsko, které je už tisíc let součástí křesťanské Evropy a i svou krví bojovalo za svobodu a demokracii,“ prohlásil maďarský premiér. „Chcete většinou hlasů rozhodovat, co je pro Maďary správné. Víte lépe než Maďar, co chce Maďar?“ uštěpačně se ptal Orbán, jehož strana v dubnu vyhrála třetí parlamentní volby za sebou, a to jasnou většinou.

Maďarský premiér v europarlamentu čelil mimo jiné výtkám z omezování nezávislosti soudů, svobody médií, občanské společnosti i z údajného zneužívání peněz z unijních fondů ve prospěch svých přátel a z korupce.

Bruselu se nelíbí víc kroků maďarské vlády

Evropská komise už poslala Maďarsko k unijnímu soudu kvůli podobě maďarského zákona o azylu a navracení uprchlíků. Budapešť také dostala v červenci dva měsíce čas na vysvětlení dalšího zákona, kterým byla zakázána jakákoli pomoc lidem žádajícím o azyl.

Stejné proceduře týkajícící se ohrožení unijních hodnot čelí od loňského roku také Polsko. Maďarský parlament na počátku tohoto roku schválil rezoluci, v níž vyjádřil Varšavě podporu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 18 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 23 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 26 mminutami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil v úterý ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 34 mminutami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 1 hhodinou

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 2 hhodinami

Masivní operace Epická zuřivost má Írán zlomit

V rámci izraelsko-americké operace Epic Fury (Epická zuřivost) proti Íránu nasadily Spojené státy na Blízký východ nejmohutnější letecké síly od invaze do Iráku před více než dvěma dekádami. Přísně utajovaná operace znamenala zapojení a koordinaci nejen zbraní, ale i kybernetických a vesmírných sil, stejně jako zpravodajských služeb v regionu. Hlavním cílem má být připravit Teherán o raketové kapacity a srazit režim na kolena, aby nemohl usilovat o atomovou bombu.
před 2 hhodinami

Rok plný selhání. Odborný žurnál zkritizoval ministra zdravotnictví Kennedyho

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.
před 2 hhodinami
Načítání...