Europarlament potvrdil plán na snížení emisí o 60 procent, většina českých zástupců byla proti

Evropský parlament schválil návrh na přísnější omezení emisí skleníkových plynů, než plánuje Evropská komise. Většina europoslanců se vyslovila pro to, aby Evropská unie zredukovala do roku 2030 zplodiny o 60 procent proti hodnotám z roku 1990. Tento krok patrně povede ke složitým vyjednáváním s členskými státy, z nichž některé považují za příliš ambiciózní již zářijový návrh Komise na 55procentní snížení.

Evropský parlament konečným hlasováním o svém postoji k takzvanému klimatickému zákonu potvrdil výsledky schvalování pozměňovacích návrhů, v němž získala jako jediná většinovou podporu šedesátiprocentní varianta. Menší část poslanců navrhovala zachovat cíl Komise, jiní požadovali jeho další zpřísnění až na 70 procent.

„Starý těžký průmysl zastarává den za dnem víc a víc, uhelná elektřina už není konkurenceschopná. Je třeba konečně modernizovat celý průmysl. Nemůžeme se zaseknout ve věku páry, uhlí a znečištění,“ komentoval schválení normy český pirátský europoslanec Mikuláš Peksa, podle něhož EP dal podporou přísnějších limitů najevo, že problém globálního oteplování bere vážně.

Čeští europoslanci většinou proti

Většina českých europoslanců však šedesátiprocentní hranici nepodpořila, neboť podle nich není jisté, zda další výzvy pro evropský průmysl v době těžkého dopadu koronavirových omezení nepřinesou příliš velkou zátěž.

„Pro byznys je to naprosto nepředvídatelná situace,“ vysvětlila česká liberální místopředsedkyně EP Dita Charanzová, proč pro normu nezvedla ruku. Není například zatím zcela jasné, jaký může mít nový emisní cíl dopad na automobilový průmysl v Česku, dodala.

Dosavadní cíl akceptovaný všemi členskými státy počítal se čtyřicetiprocentním snížením emisí.

EP nyní začne o své verzi vyjednávat se členskými státy. Zvláště některé země severní a západní Evropy již daly najevo, že podporují hodnoty navržené Komisí, jen málo z nich by bylo ochotno zajít ještě dále. Vlády některých zemí východního křídla EU včetně Česka či Polska naproti tomu považují i 55procentní cíl za nereálný vzhledem k očekávaným dopadům na ekonomiku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěNa základních věcech se stále neshodneme, uvedlo Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnu.
19:54Aktualizovánopřed 4 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 25 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 34 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 1 hhodinou

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
před 1 hhodinou

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 2 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...