Europarlament potvrdil plán na snížení emisí o 60 procent, většina českých zástupců byla proti

Evropský parlament schválil návrh na přísnější omezení emisí skleníkových plynů, než plánuje Evropská komise. Většina europoslanců se vyslovila pro to, aby Evropská unie zredukovala do roku 2030 zplodiny o 60 procent proti hodnotám z roku 1990. Tento krok patrně povede ke složitým vyjednáváním s členskými státy, z nichž některé považují za příliš ambiciózní již zářijový návrh Komise na 55procentní snížení.

Evropský parlament konečným hlasováním o svém postoji k takzvanému klimatickému zákonu potvrdil výsledky schvalování pozměňovacích návrhů, v němž získala jako jediná většinovou podporu šedesátiprocentní varianta. Menší část poslanců navrhovala zachovat cíl Komise, jiní požadovali jeho další zpřísnění až na 70 procent.

„Starý těžký průmysl zastarává den za dnem víc a víc, uhelná elektřina už není konkurenceschopná. Je třeba konečně modernizovat celý průmysl. Nemůžeme se zaseknout ve věku páry, uhlí a znečištění,“ komentoval schválení normy český pirátský europoslanec Mikuláš Peksa, podle něhož EP dal podporou přísnějších limitů najevo, že problém globálního oteplování bere vážně.

Čeští europoslanci většinou proti

Většina českých europoslanců však šedesátiprocentní hranici nepodpořila, neboť podle nich není jisté, zda další výzvy pro evropský průmysl v době těžkého dopadu koronavirových omezení nepřinesou příliš velkou zátěž.

„Pro byznys je to naprosto nepředvídatelná situace,“ vysvětlila česká liberální místopředsedkyně EP Dita Charanzová, proč pro normu nezvedla ruku. Není například zatím zcela jasné, jaký může mít nový emisní cíl dopad na automobilový průmysl v Česku, dodala.

Dosavadní cíl akceptovaný všemi členskými státy počítal se čtyřicetiprocentním snížením emisí.

EP nyní začne o své verzi vyjednávat se členskými státy. Zvláště některé země severní a západní Evropy již daly najevo, že podporují hodnoty navržené Komisí, jen málo z nich by bylo ochotno zajít ještě dále. Vlády některých zemí východního křídla EU včetně Česka či Polska naproti tomu považují i 55procentní cíl za nereálný vzhledem k očekávaným dopadům na ekonomiku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Axios: Witkoff míří do Švýcarska na jednání s Íránem, Kushner tam již je

Zvláštní vyslanec Bílého domu Steve Witkoff je na cestě do Švýcarska, kde by se mělo uskutečnit první kolo jednání s Íránem. Uvedl to server Axios s odvoláním na nejmenovaného zástupce administrativy. Zeť a vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner je již ve Švýcarsku, dodal server.
02:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump odhalil nový prezidentský letoun Air Force One darovaný Katarem

Americký prezident Donald Trump v pátek představil nový prezidentský letoun Air Force One, kterým je někdejší katarský stroj typu Boeing 747-8. Dar od blízkovýchodní země vyvolává kritiku, napsala agentura AP. Půjde o takzvané překlenovací letadlo, které bude přepravovat prezidenta, dokud nedorazí nová letadla objednaná přímo u amerického výrobce Boeing. To je v současné době plánováno na rok 2028.
před 3 hhodinami

Zelenskyj pohrozil Lukašenkovi zásahem, pokud neodstraní zařízení využívané Rusy

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, aby odstranil zařízení, které v jeho zemi využívá ruská armáda k útokům na Ukrajinu. Zelenskyj podle agentury Reuters dodal, že Lukašenkovi by na to měl stačit týden, pokud tak neučiní, postará se o to Ukrajina. Večer pak na síti X Zelenskyj k výzvě doplnil, aby Minsk přestal zásobovat ruskou armádu, když výslovně zmínil běloruský průmysl na zpracování ropy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Nawrocki chce Zelenskému odebrat nejvyšší polský řád

Polský prezident Karol Nawrocki se rozhodl odebrat svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému Řád bílé orlice, nejvyšší polské vyznamenání, informují agentura PAP a další média. Zelenskyj vyvolal v zemi vlnu kritiky, když přidělil jednotce ukrajinských speciálních sil za její úspěchy v bojích proti Rusku přídomek Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Nacionalističtí povstalci se přitom podíleli na masakrech Poláků za druhé světové války. Kyjev označil postup Varšavy za chybu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kuba chce k záchraně ekonomiky změnit trh nejvíce od roku 1959

Kubánský parlament ve čtvrtek večer schválil sérii reforem zaměřených na podporu trhu, které počítají s privatizací státních podniků či zakládáním velkých soukromých firem. Komunistická vláda pod tlakem amerických sankcí zavádí kroky, které mají pomoci těžce strádající centrálně řízené ekonomice. Pokud se je navzdory skeptickým očekáváním některých ekonomů podaří uvést do praxe, půjde o největší proměnu kubánské ekonomiky od nástupu komunismu v roce 1959.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump se označil za všemocného, píše Axios

Americký prezident Donald Trump si díky válce s Íránem uvědomil, že jeho moc nezná mezí, a uzavřené memorandum o porozumění považuje za „pravděpodobně“ bezpodmínečnou kapitulaci Teheránu, napsal server Axios po rozhovoru se současným šéfem Bílého domu.
před 9 hhodinami

Devatenáct zemí EU včetně Česka podpořilo dopis o zpřísnění migrační politiky

Migrační politika Evropské unie musí přinést konkrétní výsledky, které budou mít skutečný dopad na životy lidí v EU, uvedlo v dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi a šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové devatenáct členských států Evropské unie včetně České republiky. Na summitu EU v Bruselu Evropská rada jednala také o příštím dlouhodobém rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ruské útoky na Ukrajinu si vyžádaly několik obětí, je mezi nimi i osmiletá dívka

Nejméně sedm lidí zemřelo a další utrpěli zranění při útocích, které v noci na pátek a poté přes den podniklo Rusko na různých místech na Ukrajině. Podle tamního vicepremiéra Oleksije Kuleby ruské drony zaútočily na dvě civilní lodě v Černém moři – jednoho námořníka zabily, několik dalších zranily. Také Moskva tvrdí, že čelila ukrajinským útokům.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...