Eurokomisař Günther Oettinger pohrozil Varšavě, že komise vyvolá proti Polsku mimořádnou proceduru pro porušení základních hodnot EU. Německý politik tak reagoval na čtvrteční schválení sporné novely zákona o veřejnoprávních médiích v polském parlamentu. Mluvčí Komise upřesnil, že se eurokomisaři hodlají touto otázkou zabývat 13. ledna. Polsko je podle svých slov postupem Bruselu překvapené.
„Mnoho věcí hovoří pro to, abychom aktivovali takzvaný mechanismus právního státu a na Varšavu uvalili dohled,“ prohlásil Oettinger v nedělním vydání německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). „Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker stanovil první debatu o stavu právního státu v Polsku na program jednání komise 13. ledna,“ uvedl podle AFP v krátkém prohlášení mluvčí Komise.
Komise tak hodlá použít proceduru, která platí od roku 2014 a zaměřuje se na členské země, v nichž vznikla „systematická nebezpečí pro právní stát“. Pokud dotyčná země nereaguje na návrhy změn ze strany Bruselu, komise může zahájit „proceduru pro porušování základních evropských hodnot,“ vysvětlil list.
Polsko v reakci na rozhodnutí Bruselu vyjádřilo překvapení a hájilo svůj postoj. Mluvčí prezidenta Andrzeje Dudy prohlásil, že legislativní změna byla potřebná. Dřívější vláda učinila z veřejných médií „hlas jedné strany“ a ignorovala potřeby pluralismu, řekl mluvčí Marek Magierowski. Tento fakt podle něj Evropská unie ignorovala.
Případné kritiky ze strany Evropské komise se ale vláda zřejmě příliš neobává. „Možná to bude voda na mlýn současné vlády, protože u jejích voličů jí to zřejmě moc neuškodí. Ti jsou totiž vůči Bruselu dost vyhranění, a pokud jim Brusel začne něco říkat, tak to budou brát jako potvrzení toho, že by jim chtěl něco diktovat,“ dodává zpravodaj Českého rozhlasu v Polsku Vít Pohanka.
Vláda chce dostat média pod svou kontrolu
Kontroverzní novela počítá s tím, že vstupem zákona v platnost skončí mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad veřejnoprávní Polské televize a Polského rozhlasu. K oficiální publikaci zákona chybí už jen podpis prezidenta Andrzeje Dudy, což ale představuje víceméně formalitu, protože hlava státu v Polsku má k vládní straně Právo a spravedlnost (PiS) velmi blízko.
Změny, které vyvolaly kritiku ze strany opozice a nelibost v Bruselu, umožní nové vládě dosazovat do vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu své lidi. Jakmile nová ustanovení začnou platit, pravomoc jmenovat a odvolávat šéfy veřejnoprávní televize a rozhlasu přejde na ministra státního pokladu. Až dosud byly řídicí funkce a dozorčí rady ve veřejnoprávních médiích obsazovány na základě veřejných konkurzů.
Političtí odpůrci vyčítají vládě konzervativců, že se urychleně snaží upevnit si kontroverzními kroky moc. Poukazují také na spory kolem složení ústavního soudu a schválení zákona o této vrcholné justiční instanci.
