Evropští spojenci uznali, že společná obrana je úkolem výhradně Severoatlantické aliance, prohlásil to v Bruselu americký ministr obrany James Mattis. Reagoval tak na projekt posílené spolupráce 25 zemí Evropské unie v obranné oblasti (PESCO), kterou dotyčné země iniciovaly koncem loňského roku. Washington se podobně jako některé další státy obává, aby plán nebyl pokusem nahrazovat NATO.
EU se snaží posílit vlastní obranu, ta je však výhradně věcí NATO, řekl v Bruselu ministr obrany USA
Státy, k nimž patří i Česko, hodlají spolupracovat v řadě konkrétních projektů – známých už je 17 z nich. Česká ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO) po jednání novinářům řekla, že je otázkou, do jakých projektů se ČR bude chtít zapojit.
„Chceme také nějaký projekt vést,“ poznamenala. Řekla, že při jednání panovala shoda, že nesmí nastat duplicity mezi NATO a Evropskou unií. Zástupci obou institucí podle ní slíbili, že to bude ohlídáno. Poznamenala, že musí být kladen důraz na větší spolupráci mezi výbory NATO a EU.
Podle Mattise mají státy sladit své obranné schopnosti a případně se specializovat tak, aby se jejich možnosti vhodně doplňovaly. Evropští politici ale ujišťují, že nemá vzniknout evropská armáda.
„Je jasná shoda v tom, aby bylo v unijních dokumentech zakotveno, že společná obrana je úkolem NATO a jedině NATO,“ uvedl podle tiskových agentur Mattis, který se v belgické metropoli účastní schůzky ministrů obrany zemí NATO.
Šlechtová poznamenala, že středečním tématem jednání bylo i zvyšování výdajů na obranu. Závazek České republiky podle ní trvá. Minulá vládní koalice se dohodla, že zajistí do roku 2020 výdaje na obranu ve výši 1,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Šlechtová podotkla, že podle současných plánů by v roce 2020 šlo na obranu 1,3 procenta HDP. Důvodem nižšího údaje podle ní je vysoký růst českého HDP.
PESCO vyvolává u zbylých členů NATO pochybnosti
Projekt unijní spolupráce v oblasti obrany vyvolává podle AFP pochybnosti také v Kanadě, Norsku, na Islandu a v Albánii. „Evropská iniciativa nesmí omezovat aktivity a prostředky NATO,“ uvedla už dříve Katie Wheelbargerová, která má v Pentagonu na starosti mezinárodní bezpečnost.
Pochybnosti vyjádřil také šéf Aliance Jens Stoltenberg, který prohlásil, že Evropská unie „nesmí nahrazovat to, co dělá NATO“, a „uzavírat své trhy Američanům a dalším zemím, které nejsou součástí EU“.
Spojené státy se totiž obávají také o ztrátu evropského trhu pro své zbraně, pokud by měly být nahrazovány výrobky evropského původu. Podle evropských diplomatů není ale postoj USA spravedlivý, protože evropské zbrojařské firmy nemají podobné podmínky pro to, aby se mohly uplatnit na severoamerickém trhu.
Turecko tlačí na USA, aby přestaly podporovat arabsko-kurdské milice
Na okraj schůzky ministrů se šéf Pentagonu Mattis sešel se svým tureckým protějškem Nurettinem Caniklim. V poslední době se totiž objevila hrozba nepřímého konfliktu mezi USA a Tureckem na severu Sýrie, kde Washington podporuje arabsko-kurdské milice SDF a Ankara zahájila operaci proti kurdské milici YPG, kterou považuje za teroristy.
Canikli po rozhovoru s Mattisem novinářům řekl, že svému protějšku sdělil, že milice YPG by už podle Ankary neměly být součástí sil podporovaných USA. Americký ministr pak vyjádřil ochotu Spojených států i přes neshody v některých oblastech nadále usilovat o spolupráci se svým spojencem z NATO.
V Turecku je zároveň ve čtvrtek a v pátek na návštěvě americký ministr zahraničí Rex Tillerson. Toho však podle komentátorů čekají obtížná jednání, neboť Ankara avizovala postup svých jednotek v Sýrii dále na východ, a to i na město Manbidž, kde mají USA vojáky. Američané ale dali najevo, že v Manbidži zůstanou.