EU povede bývalý sovětský satelit, píše list New York Times

New York - Až se nový prezident Spojených států Barack Obama bude ujímat úřadu ve Washingtonu, přebere Česká republika předsednictví Evropské unie. Jako první země bývalého sovětského bloku povede skupinu 470 milionů Evropanů, a to v době nejhoršího ekonomického požáru za posledních sto let. Takto spojuje dvě významné události ledna 2009 deník The New York Times.

Klaus: České předsednictví nebude nijak důležité 

Prezident Václav Klaus se však místo toho, aby pro svou zemi uvítal příležitost vést největší obchodní blok na světě, dovolával mnichovské dohody z roku 1938, kdy evropské mocnosti pomohly rozkouskovat Československo. České předsednictví podle něj nebude „nijak důležité“, když je Evropa, stejně jako tehdy, pod kontrolou Francie, Německa, Itálie a Británie. Čeští politici by si neměli myslet, že mohou něco změnit, varoval Klaus.

Vyhlídka na to, že se 1. ledna v citlivém období ujme Česká republika na šest měsíců kormidla Evropské unie, vynesla podle New York Times na povrch národní neurózy z minulosti. Češi se podle listu po staletí vyrovnávali s rozdělením kontinentu mezi Východ a Západ, natlačeni a vláčeni mezi Ruskem a Německem nebo Rakouskem.

Obavy z vedení EU neefektivní vládou

Vláda premiéra Mirka Topolánka navíc těžce balancuje po ohromných ztrátách v nedávných krajských a senátních volbách. Situace podle listu vyvolává obavy, že by Evropská unie mohla být vedena národem bez vlastní efektivní vlády. Právě v době, kdy Rusko demonstrovalo svou sílu v Gruzii, se pak část evropské diplomacie ptá, zda je tento národ schopen si poradit se svými bývalými pány.

Někteří lidé ve Francii, současné předsednické zemi, jsou natolik vyplašeni, že nadnesli možnost obejít Českou republiku a prodloužit tak francouzské předsednictví do příštího roku. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, jehož autor původního článku popisuje jako knížete kouřícího dýmku, pak zažertoval, že pokud Francie neodstoupí, bude muset vyzvat jejího prezidenta Nicolase Sarkozyho na souboj. „Francie a pan Sarkozy se nechtějí rozloučit s předsednictvím Evropy,“ řekl Schwarzenberg v jednom z rozhovorů. V pátek pak Sarkozy české předsednictví EU opožděně podpořil.

Diplomatické dohadování je ozvěnou roku 2003, kdy bývalé komunistické země, včetně České republiky, podpořily Spojenými státy vedenou válku v Iráku. Tehdejší francouzský prezident Jacques Chirak poté poznamenal, že se musejí naučit být zticha. Nyní je Evropa jednotnější, přesto jí ale hrozí nové rozdělení, naznačované zčásti různými přístupy k řízení ekonomické politiky během riskantních finančních časů, zakončuje New York Times.

  • Mirek Topolánek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/489/48880.jpg
  • Nicolas Sarkozy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/404/40388.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 20 mminutami

Po vítězství PSG nad Arsenalem vypukly ve Francii násilnosti

Francouzská policie zadržela 416 lidí po násilnostech, které vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris Saint-Germain (PSG) nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Největší nepokoje propukly v Paříži, kde policisté zadrželi přes 280 osob. Výrazně klidnější byla atmosféra v Budapešti, kde se finálový zápas ligy konal. Informovala o tom agentura AFP.
08:27Aktualizovánopřed 50 mminutami

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Armáda později vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání s tím, že v oblasti na jih od řeky bude provádět údery proti militantnímu hnutí Hizballáh, píše agentura AFP.
07:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 2 hhodinami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi, oznámilo v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 5 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 9 hhodinami
Načítání...