EU dá na Kosovo půl milardy eur, USA čtvrt, Česko čtyři miliony

Brusel - Mezinárodní společenství poskytne Kosovu pomoc ve výši 1,2 miliardy eur (asi 28 miliardy korun). Na dnešní bruselské dárcovské konference pro Kosovo to přislíbili zástupci Evropské unie, mezinárodních organizací i dalších zemí. Česká republika podpoří Kosovo do roku 2011 částkou čtyři miliony eur (asi 94 milionů korun). Konference pořádaná Evropskou komisí podle Rehna čeká, že celková suma by pro roky 2009 až 2011 mohla dosáhnout miliardy eur (23,5 miliardy korun). Peníze mají zlepšit životní podmínky všech lidí v Kosovu bez ohledu na jejich etnický původ.

Podle Rehna by peníze měly mířit třeba do školství, na rozvoj tamní infrastruktury, železničních sítí, zemědělství či na podporu výstavby a podnikání a fungování nově vznikajících kosovských institucí. USA slíbí přes šest miliard korun. Komisař nicméně upozornil, že Evropská unie bude bedlivě sledovat, jak bude nakládáno s „každým eurem“. „Je na lidech a institucích v Kosovu, zda splní očekávání, která do nich dárci vkládají,“ řekl Rehn s tím, že Kosovo je evropskou záležitostí a dnešní dar EU tomu podle něho odpovídá. Kosovský premiér Hashim Thaçi ujistil, že jeho vláda vyslovila „nulovou toleranci“ korupci a organizovanému zločinu. „Žádný z darů nepůjde špatným směrem,“ slíbil Thaçi.

ČR přispěje na pomoc Kosovu čtyřmi miliony eur 

Česká republika podpoří Kosovo do roku 2011 částkou čtyři miliony eur. České televizi to dnes řekl Tomáš Szunyog, ředitel odboru států jižní a jihovýchodní Evropy ministerstva zahraničí. Podstatná část příspěvků od všech dárců by měla být podle něj věnována do fondů, které řídí a kontrolují mezinárodní organizace, nikoliv kosovské orgány.

Dárcovské konference se účastní 36 států, kromě členů EU to je například Japonsko a Spojené státy. Ty přislíbily v přepočtu asi čtvrt miliardy eur. Konference se účastní i zástupci řady finančních institucí. Podle Rehna v období 1999 až 2007 Kosovo obdrželo pomoc na obnovu ve výši 3,5 miliardy eur, z toho dvě třetiny pocházely od Evropské unie. Očekává se, že členské státy sedmadvacítky poskytnou Kosovu ještě svoji vlastní pomoc nad rámec částky ze zdrojů EU.

Kosovo je jednou z nejchudších zemí Evropy 

Kosovo se stále potýká s následky ozbrojeného konfliktu z konce 90. let a je už přes devět let pod správou OSN. Do této bývalé jihosrbské provincie, která v únoru vyhlásila jednostranně nezávislost na Srbsku, zamířilo od roku 1999 v různých formách pomoci už několik miliard eur, ani ty však zatím nedokázaly překonat tíživou situaci tamních lidí, kteří patří k vůbec nejchudším v Evropě. Nezaměstnanost tam dosahuje kolem 40 procent. Podle nedávné zprávy Světové banky žije v Kosovu kolem 37 procent zhruba dvoumilionové populace pod hranicí chudoby, tedy za méně než 35 korun na den.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 13 mminutami

Po vítězství PSG nad Arsenalem vypukly ve Francii násilnosti

Francouzská policie zadržela 416 lidí po násilnostech, které vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris Saint-Germain (PSG) nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Největší nepokoje propukly v Paříži, kde policisté zadrželi přes 280 osob. Výrazně klidnější byla atmosféra v Budapešti, kde se finálový zápas ligy konal. Informovala o tom agentura AFP.
08:27Aktualizovánopřed 43 mminutami

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Armáda později vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání s tím, že v oblasti na jih od řeky bude provádět údery proti militantnímu hnutí Hizballáh, píše agentura AFP.
07:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 2 hhodinami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi, oznámilo v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 5 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 9 hhodinami
Načítání...