Příslušní ministři členských zemí Evropské unie dostali od šéfů států a vlád osmadvacítky za úkol připravit návrh specifického sankčního systému za kybernetické útoky. V závěrech summitu je výslovně zmíněn útok na Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW), ze kterého je podezřívané Rusko. To ale jmenováno není.
„Takový režim by měl pomoci chránit naše občany, společnosti a instituce před všemi druhy hrozeb pro kybernetickou bezpečnost,“ prohlásil předseda Evropské rady Donald Tusk.
Summit EU tak reagoval na nedávný kybernetický útok na sídlo Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) v nizozemském Haagu. Nizozemsko a Británie z pokusu o proniknutí do sítě organizace, která se podílela i na vyšetřování útoku nervovou látkou v britském Salisbury, viní ruskou vojenskou rozvědku.
„Takové hrozby a útoky prohlubují naše společné odhodlání dál posilovat vnitřní bezpečnost EU a naše schopnosti a kapacity, pokud jde o odhalování a narušování nepřátelských aktivit cizích zpravodajských sítí a dalších nepřátelských subjektů na našem území i on-line, předcházení těmto aktivitám a reakce na ně,“ shodli se premiéři a prezidenti států Unie.
Rychlé posouzení a následné kroky si podle prezidentů a premiérů zaslouží nedávné návrhy Evropské komise směřující k ochraně demokratických systémů a boji s dezinformacemi, také v kontextu voleb do europarlamentu příští rok v květnu.
Týkají se kromě jiného neoprávněného nakládání s údaji, dezinformačních kampaní či zpřísnění pravidel pro evropské politické strany. Prioritou má být i posouzení návrhu Komise na povinnost rychlého odstraňování teroristického obsahu ze sociálních platforem.
V řešení migrační krize posun nenastal
V první části summitu mluvili šéfové států a vlád osmadvacítky i o řešení migrační problematiky, s důrazem na ochranu vnější hranice bloku a spolupráci s tranzitními zeměmi v Africe.
Doporučili ministrům vnitra jako prioritu probrat návrh Evropské komise na posílení unijní pobřežní a pohraniční stráže – při „zajištění společných standardů kontroly hranice a co nejefektivnějšího využívání prostředků“ – i na zpřísnění směrnice, podle které jsou vraceni neúspěšní žadatelé o azyl.
Právě v této oblasti je podle summitu třeba udělat víc, včetně snahy dotlačit státy mimo Unii k uzavírání příslušných readmisních dohod.
Závěry připomínají, že proti roku 2015 nyní počty příchozích poklesly o 95 procent. Ani na tomto summitu, ostatně podle očekávání, nenastal podle diplomatů posun v otázce reformy azylového systému. Rakouské předsednictví, jehož kancléř Sebastian Kurz informoval o stavu vlekoucích se jednání, dostalo za úkol pokračovat v práci a co nejdříve rozhovory uzavřít.
