EU bude po roce 2020 dávat víc peněz na bezpečnost, shodli se lídři

Evropská unie bude po roce 2020 vydávat více peněz na potírání nelegální migrace, na vlastní obranu a bezpečnost, ale třeba také na vědu a výzkum či programy studentských výměn. Po neformálním summitu 27 zemí EU, kde byl příští víceletý unijní rozpočet jedním z klíčových témat, to řekl předseda Evropské rady Donald Tusk. Uvedl, že mnohé země jsou v příštím rozpočtovém období připraveny zvýšit své příspěvky.

Řada prezidentů a premiérů podle něj také zdůraznila pokračující význam strukturálních fondů, společné zemědělské politiky či budování celoevropské infrastruktury. „Dnes se debata vede v jiném geopolitickém kontextu okolo Evropy a s vědomím brexitu,“ podotkl Tusk.

Bude podle něj třeba řešit propad příjmů, který způsobí britský odchod z bloku na jaře 2019. Ten je ročně odhadován až na 13 miliard eur (asi 325 miliard Kč). „Přes obvyklé rozdíly v názorech jsou všichni připraveni pracovat na modernizaci rozpočtu a jeho politik,“ poznamenal Tusk. 

Summit se podle předsedy Evropské rady shodl na potřebě urychlit práce na přípravě dlouhodobého rozpočtu, jehož první verzi chce Evropská komise předložit na počátku května. „Ale dosáhnout dohody v Radě už v tomto roce se jeví jako velmi těžké. Situaci budeme moci lépe zhodnotit, až budeme mít od komise její návrh,“ dodal Tusk.

Nahrávám video

Státy zatížené migrační krizí možná získají více peněz

Jak potvrdila německá kancléřka Angela Merkelová, toto téma otevřel na summitu švédský premiér Stefan Löfven, podle kterého některé země musí řešit velký příliv uprchlíků, což představuje vysokou finanční zátěž. Potřeba je v této souvislosti zajistit integraci migrantů, jejich vzdělávání a vstup na pracovní trh. „To může vést k dodatečným úkolům, které musí některé země řešit a některé ne,“ řekla Merkelová s tím, že to samozřejmě může mít dopad na příští rozpočet.

Uprchlíci ve Středozemním moři
Zdroj: Ismail Zitouny/Reuters

Merkelová naznačila, že taková finanční pomoc nemusí mít dopad na kohezní fondy, které pomáhají v rozvoji chudších regionů. Proti podmiňování získání peněz z těchto fondů například větší vstřícností k přijímání běženců ostře vystupuje řada zemí včetně Česka či Slovenska.

„Máme problém, aby tam někdo dával kondicionalitu migrace nebo kvóty. Tak s tím zásadně nesouhlasíme,“ zdůraznil předseda české vlády v demisi. Čistí plátci, tedy přispěvatelé do unijního rozpočtu, dali podle Andreje Babiše najevo, že své příspěvky do společné pokladny příliš zvyšovat nechtějí. „My jsme ochotni diskutovat o navýšení částky, za podmínky ovšem, že budeme mít podstatně větší vliv na to, jak se ty fondy, hlavně kohezní fondy, rozdělují,“ prohlásil český premiér. 

Představa budoucích vztahů s Brity

Na březnovém summitu hodlá sedmadvacet členských zemí potvrdit svou společnou představu o podobě budoucích vztahů mezi EU a Velkou Británií. Donald Tusk předloží příslušný dokument šéfům států a vlád ke schválení bez ohledu na to, zda Britové do té doby unii seznámí se svou vlastní představou či nikoli.

„Samozřejmě by bylo daleko lepší, kdyby to bylo (z britské strany předloženo). Ale nemůžeme jen stát a čekat,“ poznamenal Tusk.

Více podrobností o britských plánech ohledně toho, jak si Britové představují budoucnost vztahů s unií, chce Tusk získat příští čtvrtek, kdy se v Londýně sejde s britskou premiérkou Theresou Mayovou.

Debata na téma „Spitzenkadidat“

Prezidenti a premiéři 27 zemí dnes také odmítli ustoupit Evropskému parlamentu a garantovat, že do čela Evropské komise po volbách příští rok automaticky navrhnou některého z kandidátů nominovaných evropskými politickými stranami. Státy tak daly najevo, že chtějí mít v rozhodování o obsazení klíčového unijního postu hlavní roli.

Nahrávám video

„V tomto procesu neexistuje nějaká automatičnost. Smlouvy hovoří jasně, že je výlučnou kompetencí Evropské rady nominovat kandidáta, pokud zohlední výsledek evropských voleb,“ připomněl Tusk znění lisabonské smlouvy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, tamní úřady hlásí mrtvé

Izrael podnikl vzdušný úder na město Súr na jihu Libanonu. Podle tamního ministerstva zdravotnictví, které cituje agentura AFP, si útok vyžádal pět mrtvých a osm raněných. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 5 mminutami

Írán a Izrael zastavily vzájemné útoky, Trump varoval před hloupostí

Teherán oznámil, že zastavuje útoky na Izrael, ale pohrozil další reakcí, pokud bude izraelská armáda pokračovat v „agresi“ v Libanonu. Izrael v noci zasáhl mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě Íránu. Ten zrušil až do odvolání všechny lety. Izraelská armáda později informovala o dalších salvách raket vypálených na židovský stát z Íránu a Jemenu. Ceny ropy kvůli eskalaci konfliktu prudce vzrostly.
03:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové útočili na zastávku s lidmi v Oděse, v Záporožské a Sumské oblasti zabíjeli

Dva lidé byli zabiti a nejméně 23 osob bylo zraněno při ruském útoku na civilisty v centru Záporoží, oznámil v podvečer náčelník správy tohoto regionu Ivan Fedorov. Při ostřelování Sumské oblasti zahynul 71letý muž. Ve městě Nikopol byla při ruském úderu dle místních úřadů zabita žena. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak informoval, že cílem ruského útoku v Oděse byla ráno autobusová zastávka, zranění utrpěli tři lidé. Na Rusy okupovaném Krymu nejezdily některé vlaky.
08:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Druhé kolo prezidentských voleb v Peru směřuje k těsnému výsledku

Vítěz nedělních prezidentských voleb v Peru bude zřejmě znám až za několik dnů. Po sečtení 94 procent volebních okrsků zatím vede levicový kandidát Robert Sánchez s 50,05 procenta hlasů před pravicovou političkou Keikou Fujimoriovou, která má nyní 49,95 procenta. Během dne se ve vedení držela spíše Fujimoriová, nicméně jako poslední se obvykle sčítají hlasy z venkovských oblastí, které jsou baštou Sáncheze, napsal v pondělí španělský deník El País.
00:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nedostatek pohonných hmot v Rusku způsobily ukrajinské útoky, přiznala Moskva

Ruské ministerstvo energetiky podle státní agentury TASS tvrdí, že problémy s nedostatkem pohonných hmot na jihu Ruska způsobily nepřátelské vzdušné útoky na energetické firmy. Nedostatek pohonných hmot si místy vynutil zavedení přídělového systému, před čerpacími stanicemi se tvoří dlouhé fronty motoristů.
20:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův poplatek za víza pro specialisty je nelegální, rozhodl soud

Federální soudce v Bostonu Leo Sorokin rozhodl, že poplatek ve výši sto tisíc dolarů (dva miliony korun), který administrativa prezidenta Donalda Trumpa zavedla pro nová víza do USA pro kvalifikované zahraniční pracovníky, je nelegální a má být zrušen, informuje Reuters. Trumpova administrativa navýšení zaměstnavatelem hrazeného poplatku za nová pracovní víza pro specialisty oznámila loni v září.
20:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropa novou společnou stíhačku mít nebude

Nová evropská stíhačka, jejíž vývoj stál miliardy eur, nakonec podle agentury DPA nevznikne. Německý kancléř Friedrich Merz a francouzský prezident Emmanuel Macron totiž došli k tomu, že se firmy Dassault a Airbus nejsou schopné na její konstrukci dohodnout. DPA to napsala s odvoláním na německé vládní kruhy, později konec projektu potvrdil Elysejský palác.
18:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTři roky po útoku na dětském hřišti v Annecy pobuřuje Francouze absence rozsudku

Část francouzské veřejnosti pobouřil další odsun začátku soudu v ostře sledované kauze útoku na skupinu dětí. Přesně před třemi lety vtrhl syrský migrant na hřiště v Annecy, kde nožem pobodal čtyři oběti ve věku od 22 měsíců do tří let a dva starší muže. Útočníka tehdy zastavil náhodný kolemjdoucí, který použil vlastní batoh jako štít. V případu, který otřásl celou zemí, ale ani po třech letech nepadl rozsudek. Proces s pachatelem má začít teprve příští rok. Útoky migrantů ve Francii nahrávají krajní pravici, pro kterou jde o silné téma.
před 2 hhodinami
Načítání...