Addis Abeba - Etiopie chce v dohledné době začít stavět obří přehradu na Nilu. Oznámil to etiopský ministr energetiky, podle nějž budou mít ze stavby užitek Súdán i Egypt. Káhira s úpravami toku Nilu nesouhlasí. Odvolává se na více než 80 let staré mezinárodní úmluvy, podle kterých smí využívat 90 procent z vodních zdrojů řeky. Někteří pozorovatelé upozorňují, že vleklé neshody ohledně využívání vody z Nilu by mohly rozdmýchat ozbrojené konflikty, připomněla agentura Reuters.
„Začátek stavby velké nilské přehrady se plánuje v dohledné době u hranice Etiopie se Súdánem,“ prohlásil podle Reuters etiopský ministr energetiky. Projekt má stát 4,78 miliardy dolarů (asi 83 miliard korun), trvat má asi 44 měsíců a Etiopie ho prý bude muset financovat z vlastní kasy a z prodeje státních dluhopisů. Egypt prý totiž vytváří tlak na dárcovské země a mezinárodní instituce, aby na projekt nedávaly peníze.
Smlouvy z roku 1929 umožňovaly z devíti států na toku Nilu čerpat nejvíc vody Egyptu a Súdánu. Šestice zemí z výše položených částí toku - Etiopie, Keňa, Uganda, Rwanda, Tanzanie a Burundi - však loni podepsaly novou dohodu, která Egyptu výsostné postavení odebírá. Káhira ještě před vypuknutím protivládních nepokojů prohlásila, že novou smlouvu bude ignorovat. Kongo se k šestici signatářů nepřipojilo, podle analytiků se však jeho podpis dá očekávat - podobně jako souhlas jižního Súdánu, který by se měl v červenci stát novým státem.
Podle analytiků však záležitost po svržení egyptského prezidenta Husního Mubaraka a s nadcházejícím osamostatněním jižního Súdánu nabírá na výbušnosti. Egyptu podle některých odhadů hrozí do šesti let nedostatek vody.
