Estonská prezidentka Kersti Kaljulaidová jmenovala novou vládu levého středu. V jejím čele stane 38letý Juri Ratas, bývalý starosta Tallinnu a předseda Strany středu, která bývá spojována s Ruskem a těší se přízni početné ruské menšiny. Kabinet ale slibuje zachovat beze změny zahraniční a obrannou politiku této členské země Severoatlantické aliance a Evropské unie.
Strana středu je druhé nejsilnější uskupení v parlamentu. Ratas teprve před měsícem vystřídal Edgara Savisaara, který ji vedl po čtvrt století. Savisaar svými blízkými styky s Moskvou budil mezi Estonci pochyby, a to zejména uzavřením dohody o spolupráci s ruskou vládnoucí stranou Jednotné Rusko.
Podle Ratase ale byla deset let stará dohoda odložena k ledu. „Tato dohoda nebyla nikdy v praxi uplaňována. Situace se nezmění, dokud se Kreml nevrátí k respektování mezinárodního práva,“ uvedl už dříve nový premiér.
Právě vazby na Jednotné Rusko Straně středu dlouho bránily, aby se podílela na vládě, upozorňují například The New York Times. Savisaarovo rozhodnutí neucházet se o další znovuzvolení do předsednické funkce tak bylo klíčové pro ustanovení nové vládní koalice. Potvrdil to i nový šéf diplomacie, sociální demokrat Sven Mikser. „S revolucí ve Straně středu byla hlavní překážka odstraněna,“ uvedl politik.
Před týdnem padla vláda premiéra Taaviho Roivase, když koalici s jeho Reformní stranou opustili sociální demokraté a konzervativci. Obě tyto skupiny přešly k Ratasově straně, která se ještě donedávna vyhýbala jakékoli kritice sousedního Ruska. Reformní strana skončila v opozici po sedmnácti letech vlády.
Podpora EU a NATO podle premiéra trvá
Nová koalice slíbila nadále podporovat sankce uvalené na Rusko a chce udržovat výdaje na obranu na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu, jak požaduje dohoda spojenců uvnitř NATO. Estonsko je jednou z mála zemí Severoatlantické aliance, která tento závazek plní.
V pondělí estonský parlament, který má 101 poslanců, poměrem 53 ku 33 hlasům schválil mandát premiéra Ratase vytvořit novou vládu. Premiér ještě dříve ujistil, že záruky bezpečnosti a blahobytu Estonska vidí v NATO a EU.
„Jednota Evropské unie je pro nás velmi důležitá; náš závazek vůči NATO je neochvějný. Estonsko podporuje současnou politiku EU vůči Rusku. Kreml musí ctít mezinárodní právo a suverenitu svých sousedů,“ uvedl Ratas.
Podle nového ministra zahraničí Miksera zavede vláda daňové úlevy pro nejchudší a zaměří se na zlepšení sociálního systému, trhu práce a vzdělávání.
Politická scéna pobaltské země s 1,3 miliony obyvatel, z nichž čtvrtinu tvoří Rusové, se během dvou měsíců prudce změnila zvolením nové prezidentky a vytvořením nové vlády. Předchůdce Kaljulaidové Toomas Hendrik Ilves, který stál v čele Estonska deset let, byl ostrým kritikem Ruska.
