Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obnovil své členství ve vládní Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP). Obnovu jeho členství umožňují ústavní změny odhlasované v dubnovém referendu.
Většina ústavních změn, o kterých se 16. dubna rozhodlo v referendu, vstoupí v platnost až v roce 2019. Dodatek, který ruší pravidlo, že prezident musí být politicky nestranný, vstoupil ale v platnost okamžitě, což Erdoganovi po téměř třech letech umožňuje vrátit se zpět k AKP.
Vrchní představitelé strany oficiálně rozhodli, že spoluzakladateli AKP obnoví členství. Krátce nato Erdogan na ústředí strany podepsal dokument o svém návratu k AKP. Očekává se, že jej strana 21. května opět zvolí svým předsedou.
Erdogan měl nad AKP dohled i jako „nestraník“
Erdogan, který byl tureckým premiérem v letech 2003 až 2014, musel AKP opustit, když se stal prezidentem. Stranu poté vedl spíše z povzdálí. Měl například poslední slovo při schvalování poslaneckých kandidátů.
Turci v referendu většinou 51,4 procenta hlasů přijali návrh zásadních ústavních změn, které výrazně rozšíří prezidentské pravomoci. Opozice ale stejně jako pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) označila referendum za protiprávní kvůli započítání hlasů v neoznačených obálkách.
Opozice chce proti referendu podat stížnost u Evropského soudu pro lidská práva. Stížnost u tureckého nejvyššího soudu se totiž setkala s neúspěchem.
V důsledku referenda bude v Turecku namísto parlamentního politického systému zaveden systém prezidentský. Funkce premiéra bude zrušena, zatímco pravomoci prezidenta budou posíleny. Kritici referenda jsou přesvědčeni, že změny vyústí v autoritářství. Erdogan a jeho stoupenci naopak tvrdí, že změny přinesou efektivitu v rozhodování a větší stabilitu.
