Enterprise opouští službu, půjde do šrotu

Norfolk (Virginie) – Ve vojenském přístavu bude vyřazena letadlová loď Enterprise. Byla to první letadlová loď s jaderným pohonem a jako první jde také do výslužby. Po slavnostním vyřazení, které začalo v jednu odpoledne místního času (19 hodin SEČ), ji nečeká žádný slavný osud – Námořnictvo Spojených států ji prodá do šrotu. V roce 2025 by ji ale měla nahradit nová Enterprise, o pojmenování jedné z objednaných letadlových lodí dnes rozhodlo vedení námořnictva.

Loď Enterprise s označením CVN-65 vyřazuje americké námořnictvo po 51 letech, během kterých ji využilo ve všech významných konfliktech své doby, zejména při Kubánské krizi a válkách ve Vietnamu, Afghánistánu a Iráku. Před vyřazením plavidla, kterému se říká Big E (Velká E), se vzhledem k jeho významu z historického i technického hlediska uvažovalo o jeho zachování v podobě muzejní lodi. Stal se mu však osudným právě jaderný pohon – náklady na jeho přestavbu a údržbu by byly podle námořnictva příliš vysoké. Skončí proto ve šrotu, námořnictvo za něj dostane téměř 900 milionů dolarů.

Enterprise byla během své služby domovem zhruba 60 letadel a téměř šesti tisíc členů posádky. Postupně jí velelo 23 kapitánů, kteří se obvykle střídali po dvou letech. Prvním byl Vincent De Poix (mj. pozdější ředitel vojenského zpravodajství), jako poslední opustí její můstek William Hamilton.

CVN-65 U. S. S. Enterprise

  • třída: Enterprise (uváděna též Kitty Hawk)
  • výtlak: 75 700 t
  • délka: 342 m
  • pohon: 8 jaderných reaktorů Westinghouse A2W
  • maximální rychlost: 33,6 uzle
  • počet letadel: 60
  • posádka: 5 828
  • výzbroj: rakety Sea Sparrow, protiraketový systém Phalanx CIWS
  • domovský přístav: Norfolk
  • spuštěna: 24. září 1960
  • ve službě: 25. listopadu 1961–1. prosince 2012
Enterprise
Zdroj: ČTK/AP/Petros Giannakouris, File

50 let na Kubě, ve Vietnamu, Afghánistánu i Iráku

CVN-65 vstoupila do služby 25. listopadu 1961 jako největší vojenská loď své doby a na první misi vyplula o necelé dva měsíce později. Ještě v roce 1962 se podílela na blokádě Kuby. V roce 1964 obeplula spolu se dvěma dalšími plavidly s nukleárním pohonem Zemi, aby se v následujícím roce zapojila do válečných operací ve Vietnamu. Válku nepřežila beze šrámu, v roce 1969 na palubě explodovala raketa jednoho ze stíhacích Phantomů, zabila 30 lidí a způsobila nebezpečný požár. Enterprise se přesto po opravě k Vientamu vrátila a operací se účastnila až do roku 1973, kdy byla podepsána mírová dohoda, po které se Američané stáhli. O dva roky později, když Severní Vietnam dohodu porušil a znovu napadl svého jižního souseda, se ještě vrátila, aby pomohla při evakuaci amerického personálu ze Saigonu.

Druhá válka v Perském zálivu (pro Američany první) na počátku 90. let se musela obejít bez Enterprise, která tehdy procházela rozsáhlou rekonstrukcí. Zato v roce 2001 byla ve službě, 11. září odplouvala z Perského zálivu domů, když přišly zprávy o útocích na Spojené státy. Zůstala proto u asijských břehů ještě několik měsíců a hrála jednu z hlavních rolí začátku války v Afghánistánu. O dva roky později z paluby Big E startovala letadla mířící do bojů v Iráku. V Perském zálivu potom pobývala i na dalších misích až do konce služby.

Letadlová loď Enterprise naposled připlouvá do svého domovského přístavu
Zdroj: ČTK/AP/Steve Earley

Z vln moří na stříbrné plátno

Enterprise nebyla pouze vyslancem americké ozbrojené moci, ale také například „filmovou hvězdou“. Na stříbrném plátně se objevila v plné kráse v „leteckém“ filmu Top Gun z roku 1986, ačkoli interiérové scény byly natočeny v jiné letadlové lodi Ranger. Letadlová loď, o které protagonisté tvrdí, že je Enterprise, se objevila také ve stejně starém snímku Star Trek IV: Cesta domů, kde se do 80. let podívala návštěva z budoucnosti. Také v tomto případě však ve skutečnosti šlo o loď Ranger. Celé univerzum seriálů, filmů a románů Star Trek je ovšem nejznámějším odkazem CVN-65. Jeho tvůrce Gene Roddenberry přiznal, že fiktivní hvězdná loď se měla jmenovat jinak, sláva kolem spuštění první letadlové lodi s jaderným pohonem na počátku 60. let ho však přivedla ke jménu Enterprise.

Na loď budoucnosti se jménem Enterprise však nebude nutné čekat do 23. století. Námořnictvo Spojených států oznámilo, že takto nazve letadlovou loď CVN-80, která by měla být spuštěna v roce 2025. Půjde tak o devátou loď tohoto jména v amerických vojenských službách. Pravděpodobně neslavnější Enterprise byla předchůdkyně té nyní vyřazované, letadlová loď CV-6, která nesla hlavní tíhu bojů v Pacifiku během druhé světové války.

Vyřazení letadlové lodi Enterprise CVN-65
Zdroj: ČTK/AP/Stephen M. Katz

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při ruském útoku na Kyjevskou oblast zemřeli nejméně tři lidé

Nejméně tři lidé zemřeli a několik osob utrpělo zranění při rozsáhlém ruském vzdušném útoku na Kyjevskou oblast. Informoval o tom v sobotu podle agentury AFP šéf vojenské správy této oblasti Mykola Kalašnik.
před 6 mminutami

Trump: USA útočily na íránský ostrov Charg, brzy začnou eskortovat lodě průlivem

Spojené státy začnou velmi brzy doprovázet plavidla Hormuzským průlivem, aby je chránily před íránskými útoky. Uvedl to podle agentur americký prezident Donad Trump. Oznámil rovněž, že americká armáda zcela zničila vojenské cíle na íránském ostrově Charg, který slouží jako exportní terminál pro 90 procent íránského vývozu ropy. Pohrozil, že nařídí zničit ropnou infrastrukturu na tomto ostrově, pokud bude Írán bránit bezpečnému průchodu lodí Hormuzským průlivem.
před 1 hhodinou

Vláda USA získá za zprostředkování dohody o TikToku deset miliard dolarů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard korun) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech. Informoval o tom list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
před 6 hhodinami

Axios: Putin Trumpovi navrhnul přesun íránského uranu do Ruska, USA odmítly

Ruský vládce Vladimir Putin tento týden v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem navrhnul přesun íránského obohaceného uranu do Ruska jako součást možné dohody o ukončení války USA a Izraele s Íránem, šéf Bílého domu jeho nabídku odmítl. S odvoláním na své zdroje to napsal server Axios. Washington ani Moskva tyto informace nekomentovaly.
před 6 hhodinami

Rusové zabíjeli u Kupjansku. Kvůli dronům startovaly rumunské stíhačky

U ukrajinského Kupjansku v důsledku ruského raketového útoku zemřeli tři lidé z autobusu. Další dva civilisty zabily ruské útoky v Dněpropetrovské a Chersonské oblasti. Rusko v noci na pátek zaútočilo také na centrum města Novhorod-Siverskyj v ukrajinské Černihivské oblasti a zasáhlo budovu knihovny. Ruské úřady sdělily, že ukrajinské drony útočily ve městě Něvinnomyssk ve Stavropolském kraji na jihu Ruska. Rumunsko vyslalo stíhačky kvůli dronům u hranic s Ukrajinou.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

EU se dosud neshodla na prodloužení protiruských sankcí. Mohou přestat platit

Velvyslanci členských zemí Evropské unie se zatím neshodli na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy. Podle zdrojů ČTK trvá blokace ze strany Slovenska a Maďarska. Sankce se prodlužují každých šest měsíců, a pokud nyní nebudou potvrzeny do nedělní půlnoci, přestanou platit.
před 9 hhodinami

USA nabízejí vysokou odměnu za informace o Chameneím a dalších íránských lídrech

Americké ministerstvo zahraničí nabídlo odměnu deset milionů dolarů (přibližně 213 milionů korun) za informace týkající se deseti členů íránského vedení včetně nového nejvyššího duchovního vůdce země Modžtaby Chameneího. Kromě finanční odměny úřad za informace slibuje i možnost přesídlení z Íránu.
před 10 hhodinami

VideoPrezident Pavel v Pobaltí zavítal mezi české vojáky

Čeští vojáci zajišťují v Litvě a Lotyšsku od roku 2018 mimo jiné obranu východního křídla NATO a rozvoj mezinárodní spolupráce. V minulosti se podíleli na ochraně lotyšského nebe. Tento týden je během oficiální cesty Pobaltím navštívil prezident Petr Pavel. Význam misí v regionu roste, i kvůli rostoucím ruským provokacím. Podle Pavla si státy jako Lotyšsko nebo Litva uvědomují, jakým problémům čelí také proto, že sousedí s Ruskem a Běloruskem. Z tohoto důvodu zvyšují výdaje na obranu, Litva letos na skoro 5,5 procenta HDP. Prezident země Gitanas Nauseda sice kritizoval státy, které neplní závazky vůči NATO, ale právě čeští vojáci zlepšují podle Pavla vzájemné vztahy. „Jsme spolehlivým spojencem našich partnerů, kteří nás vnímají jako důvěryhodného spojence, který s nimi jde i do toho těžkého,“ uvedl český prezident. Aktuálně v regionu působí na 150 vojáků z tuzemska, na základně v litevské Rukle jich teď slouží pod německým velením kolem stovky, v Adaži v Lotyšsku kolem pěti desítek.
před 10 hhodinami
Načítání...