El Niňo je pryč. Rok 2016 má být přesto rekordně teplým

Vědci studující klimatickou změnu znovu varují před tím, jak rychle se Země zahřívá. Čísla, která mají k dispozici, přesvědčivě hovoří o tom, že rok 2016 se stane nejteplejším rokem na Zemi od začátku pravidelných meteorologických měření. „To, co ukázalo prvních šest měsíců, je alarmující. Mysleli jsme, že potrvá několik let, než se takto oteplí,“ zdůraznil David Carlson, ředitel výzkumu klimatu při Světové meteorologické organizaci (WMO).

Čtrnáct měsíců po sobě nepřetržitě stoupá průměrná teplota naší planety. V červnu byla o 1,3 stupně Celsia vyšší – ve srovnání s naměřenými hodnotami z roku 1880. Minulý měsíc byl celkově 378. v řadě, jehož teplota přesáhla úroveň průměrné teploty zaznamenané v průběhu 20. století. A podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) bylo prvních šest měsíců tohoto roku teplejších o 0,2 °C oproti zjištěným údajům z loňska.

Změna klimatu neznamená nutně jen zvyšování průměrné teploty, ale i to, že se kumuluje energie v atmosféře. To způsobuje, že veškeré projevy klimatu jsou intenzivnější. Hurikány jsou silnější, sucha delší, záplavy intenzivnější atd.
Miroslav Havránek
Centrum pro otázky životního prostředí, Karlova univerzita

„Další měsíc, další rekord. A znovu dokola. Desítky let trvající trend klimatické změny dosahuje nových vrcholů, které jsou kvůli jevu El Niňo o to výraznější. Ten sice (v květnu) odezněl, ovšem změna klimatu nikoliv,“ varoval ve zprávě od WMO generální sekretář organizace Petteri Taalas. S odkazem na rekordní teploty v Kuvajtu a Iráku, vlnu veder v Indii, nebývalé teplý podzim v Austrálii a jaro na Aljašce a též dosud nevídaný rozsah tání ledu v Severním ledovém oceánu. To vše zatím přinesl rok 2016. 

Klimatologové přikládají velký význam výstupům z havajské observatoře Mauna Loa, kde se měří aktuální hodnoty množství atmosférického CO2. V první polovině roku překročily ve všech šesti měsících symbolickou hranici 400 ppm (parts per million). Tak vysoká koncentrace skleníkového plynu byla na Zemi naposledy před třemi až pěti miliony let. Dokládají to i vývrty z arktických ledových příkrovů, blednoucí korály či letokruhy nejstarších stromů.

Znepokojení navíc vyvolává zběsilé tempo, jakým lidstvo momentálně pumpuje oxid uhličitý do atmosféry. Podle vědců je totiž nejrychlejším za posledních 66 milionů let, tedy od éry vyhynutí dinosaurů.

„Jsme právě svědky toho, že se sami katapultujeme pryč z holocénu (nejmladšího geologického období čtvrtohor), v němž se díky stabilnímu klimatu mohla lidská civilizace rozvinout. Příznivé klima nám umožnilo usadit se, stát se zemědělci namísto kočovníků, stálo za velkým populačním růstem i rozvojem měst,“ přidal svůj pohled Stefan Rahmstorf, německý klimatolog a oceánograf.

Klimatická změna a globální oteplování
Zdroj: REUTERS / Lou Dematteis

Štafetu přebírá La Niňa

Poté, co ustoupí El Niňo, zpravidla se po určité době (což může být několik měsíců, ale i dva roky) objeví na scéně jeho protějšek, klimatický jev zvaný La Niňa (v překladu Holčička). Jedná se o studený cyklus tzv. El Niño Jižní oscilace (ENSO), jenž s sebou přináší zesílení studeného Peruánského proudu. Pravděpodobnost jeho letošního výskytu je podle tvrzení klimatologů poměrně velká, přičemž odhadují, že by v konkrétních částech světa měl začít působit přibližně od září.

  • Jev La Niňa obvykle ovlivňuje klima světových regionů přesně opačným způsobem, než jak to dělá El Niňo.

Většinová shoda panuje i na tom, že studená fáze La Niňa nebude zřejmě schopná vykompenzovat extrémně teplé měsíce z první poloviny letošního roku, jež byly zčásti důsledkem toho, že El Niňo se svým vrcholem v průběhu uplynulé zimy bylo nejsilnějším za posledních dvacet let. Uvedli to vědci oslovení internetovým magazínem Carbon Brief.

  • intenzivnější monzunové období v Indii
  • sucho v části Jižní Ameriky (Chile, Argentina, jižní cíp Brazílie)
  • vyšší výskyt hurikánů v Atlantiku
  • silnější srážky v Malajsii, Indonésii, na Filipínách či na severu Austrálie
  • vydatnější deště v jižní Africe a rovníkové části Jižní Ameriky

„Jsme si velmi jisti tím, že La Niňa nebude tak chladná, jako bylo poslední El Niňo teplé. Rok 2017 by měl být (v celosvětovém průměru) sice studenější než ten letošní, ale v porovnání s předchozími obdobími, v nichž se vyskytla La Niňa, bude pravděpodobně teplejší. Důvodem je změna klimatu,“ konstatoval Adam Scaife, vedoucí oddělení dlouhodobých předpovědí Britské meteorologické služby Met Office.

V důsledku klimatické změny přibývá i požárů

Dalším viditelním projevem globálního oteplování jsou častější požáry. Vznikají následkem výraznějších a dlouhodobějších epizod sucha, vyšších teplot a přidá-li se k tomu působení zmiňovaného jevu El Niño, pak může být výsledkem požár obrovských rozměrů, jakému musela před několika měsíci čelit kanadská provincie Alberta. 

Vědcům se podařilo prokázat, že se sezona lesních požárů od roku 1979 neustále prodlužuje, a to právě kvůli globálnímu oteplování. Například západní část Spojených států zaznamenala za posledních 30 let čtyřnásobný nárůst lesních požárů, přičemž délka období jejich možného výskytu se zvedla z 84 na 220 dnů. Boj s požáry spolyká v současnosti většinu rozpočtu federální agentury pro správu amerických lesů, ještě v roce 1995 to bylo jen 16 procent.

obrázek
Zdroj: ČT24

Asi nejhůře je na tom v posledních letech Kalifornie. „Je to pátý rok nekonečného sucha, takže se potýkáme s extrémními požáry. Tohle není normální doba,“ povzdechl si Daryl Osby, šéf hasičů v okrsku Los Angeles. Tři tísícovky jeho mužů zasahují v těchto dnech proti ohnivému živlu v okolí města Santa Clarita, asi 65 kilometrů od Los Angeles.

Kalifornie je lídrem mezi americkými státy v úsilí snížit množství vypouštěných skleníkových plynů do ovzduší. Guvernér Jerry Brown už loni oznámil ambiciózní plán, aby do roku 2030 pocházela v tomto státě polovina využívané energie z obnovitelných zdrojů. „Klimatická změna je existenční hrozbou našeho věku,“ zdůraznil Brown v projevu před delegáty probíhajícího sjezdu demokratů ve Filadelfii.

Kalifornie plánuje do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 40 procent oproti stavu z roku 1990.

Nahrávám video

Pozitivní signály z Číny

Z nejnovější studie týmu analytiků z London School of Economics, jež se v případě Číny zaobírá vazbami mezi tamním hospodářstvím a spotřebou uhlí, vyplývá, že ve spalování tohoto fosilního paliva dosáhla již země pravděpodobně svého vrcholu. Právě při spalování fosilních paliv, nejvíce uhlí, vzniká devadesát procet všech čínských emisí oxidu uhličitého. Čína posílá do atmosféry nejvíce emisí skleníkových plynů na světě

V záplavě varovných zpráv ohledně současných i budoucích dopadů klimatické změny na lidstvo je toto sdělení vítanou změnou. „Je to bod zlomu, na který se bude jednou zpětně nahlížet jako na velmi důležitou událost v historii globálního klimatu a světového hospodářství,“ potvrdil britský ekonom Nicholas Stern, jeden z autorů citované studie. 

Uhelná elektrárna v čínské oblasti Ning-sia
Zdroj: Jason Lee/Reuters

Stern tím zdůraznil skutečnost, že se Číně, jejíž spotřeba uhlí se mezi lety 2000 a 2013 ztrojnásobila, podařilo zvrátit trend, v němž bylo tempo jejího hospodářského růstu navázáno na neustále se zvyšující spotřebu uhlí. Za „velmi dobrou zprávu“ označili výsledky studie i další odborníci, ale zároveň připomněli, že odklon států a celého lidstva od fosilních paliv musí pokračovat ve výrazně větší míře než dosud.

Bereme-li vážně závazek týkající se limitu 2 °C, musí uhlí doopravdy zmizet. Podle mě jej bude třeba odstavit ve všech zemích světa zhruba do roku 2035.
Hans Joachim Schellnhuber
Potsdam Institute for Climate Impact Research

Čína se v důsledku masivního hospodářského rozvoje v posledních desetiletích potýká s bezprecedentní mírou poškození životního prostředí, ať už se jedná o znečištění ovzduší či úbytek kvalitních vodních zdrojů. Do toho čelí důsledkům změny klimatu v podobě extrémních výkyvů počasí, nižšího úhrnu srážek a zvyšování hladiny moře.

Jen očekáváný nárůst veder a s tím spojený pokles pracovní výkonnosti by podle výzkumu Univerzity OSN měl Čínu v budoucnosti připravit o procento HDP ročně, Indonésii dokonce o šest procent.  V jihovýchodní Asii se kvůli extrémnímu horku v posledních letech zkrátila pracovní doba o 15 až 20 procent.

V Singapuru vzrostl mezi lety 1980 a 2011 počet tropických dnů z deseti ročně na plných sedmdesát.

Na pořadu dne je snížení uhlíkové stopy

Aby lidstvo udrželo narůst teploty na Zemi do dvou stupňů Celsia oproti hodnotám ze začátku industriální éry (ideálně do 1,5 °C, tak jak bylo dohodnuto na loňském klimatickém summitu v Paříži), bude nezbytné v co nejkratším čase a co nejradikálněji omezit emise skleníkových plynů. Měřítkem toho, kolik skleníkových plynů se v ovzduší objeví následkem činnosti člověka, je takzvaná uhlíková stopa. Stanovuje se v tunách oxidu uhličitého.

„Stopu můžeme stanovovat na různých úrovních – od lidstva jako celku, přes jednotlivé státy a města až po firmy a domácnosti. Stále populárnější je také měřit uhlíkovou stopu jednotlivých výrobků (například automobilu či hliníkového obalu) či aktivit (kupříkladu cesty letadlem na dovolenou),“ přiblížil Viktor Třebický z neziskové organizace CI2, která se zabývá měřením uhlíkové stopy tuzemských podniků i municipalit.

Klíčovou roli sehrají města

Spotřeba energie má na uhlíkovou stopu města zdaleka největší vliv – kolem sedmdesáti až osmdesáti procent.
Viktor Třebický
CI2, o. p. s.

Podle expertů bude v průběhu příštích dekád nutný postupný pokles velikosti stopy až na jednu tunu CO2 na obyvatele. Velký kus zodpovědnosti ponesou na svých bedrech města, která jsou s podílem 60 až 75 procent jedním z nejvýznamnějších původců skleníkových plynů. Řada z nich, například Kodaň, Adelaide či Vancouver, si to už uvědomila a na dálku nyní soutěží o to, komu se podaří stát se prvním uhlíkově neutrálním městem na světě. Dojít by k tomu mohlo mezi lety 2020 a 2025.

„Cílem uhlíkově neutrálního města je vyrovnaná bilance skleníkových plynů. Město tak musí snižovat absolutní množství emisí, které vznikají díky jeho obyvatelům, firmám či úřadům. Znamená to nahrazovat fosilní paliva obnovitelnými či nízkouhlíkovými zdroji, ale také uzavřít cyklus výroby a produkce odpadů tak, aby odpad generovaný jedním podnikem se stal vstupní surovinou pro druhý podnik (koncept oběhového hospodářství), či snižovat spotřebu masa a tím i produkci metanu - zemědělství má zhruba čtvrtinový podíl na uhlíkové stopě,“ vysvětlil Třebický. 

„Žádné město v dohledné budoucnosti nedosáhne nulových emisí – to by nemohlo fyzicky existovat. Emise, které se nepodaří snížit, je proto pro dosažení uhlíkové neutrality nutné kompenzovat neboli offsetovat někde jinde, třeba i za hranicemi města. Například výsadbou stromů či rozvojem technologií odebírajících oxid uhličitý z atmosféry,“ uzavřel Třebický.

Pro představu, podle údajů Eurostatu činila uhlíková stopa České republiky před čtyřmi lety 10,6 tun na obyvatele – vyšší číslo zaznamenaly v rámci Evropské unie jen Estonsko (12,9) a Lucembursko (20,7). Stejně jako města plánují transformaci směrem k uhlíkově neutrální budoucnosti i jednotlivé státy. Získat primát v tomto směru chtějí především severské státy jako Norsko, Island, Dánsko či Švédsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové útočili na Záporoží. Ukrajina udeřila v Rostovské oblasti a v Tatarstánu

Při útocích na ukrajinské město Záporoží bylo zraněno šest lidí včetně dvou dětí, uvedly podle BBC tamní úřady. Útoky na své území hlásí i Rusko. Gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar tvrdí, že při nočním ukrajinském dronovém útoku přišel nejméně jeden člověk o život a dalších pět utrpělo zranění. Další tři lidé byli podle úřadů zraněni při útoku na město Nižněkamsk v Tatarstánu, kde bezpilotní letouny poškodily průmyslový areál a obytný dům.
09:16Aktualizovánopřed 18 mminutami

VideoNakoupit ohřívače, baterky, vodu. Kyjev čeká další těžká zima

Kyjevané se chystají na další těžkou zimu. Elektřina, vytápění, plyn a voda: ve většině domácností hlavního města Ukrajiny alespoň něco z toho nefunguje. Někteří lidé si tak na noc oblékají čepice a bundy. Jiní kupují to, co je v chladném bytě zahřeje. Může to být například malý ohřívač s kartuší, která se vloží dovnitř. Příprava na zimu začala již v srpnu. Kupovaly se nabíjecí stanice, přenosné vařiče, turistické vybavení či baterky. Úřady nyní již ve městě omezily pouliční osvětlení. Vybídly také soukromníky, aby začali šetřit s provozem světelných reklam. Lidé si také obstarávají lahve naplněné pitnou a technickou vodou. A smiřují se s dlouhými kolonami, když se vracejí domů po devíti mostech přes Dněpr. Rusové mosty už několikrát zasáhli a opravy jsou náročné.
před 2 hhodinami

Papež v Peru odsoudil utrpení a ponížení, které snášeli zotročení Afričané, píše AP

Papež Lev XIV. při cestě po Peru odsoudil utrpení a ponížení, které museli v minulosti snášet zotročení Afričané. Nejvyšší představitel katolické církve, mezi jehož předky byli jak otroci, tak majitelé otroků, se tak vyjádřil v peruánském městě Zaňa, které UNESCO před lety uznalo jako místo připomínající otroctví a africké kulturní dědictví, napsala v noci na neděli agentura AP.
před 3 hhodinami

Izraelská armáda zasáhla jednoho z velitelů vojenského křídla Hamásu

Izraelská armáda oznámila, že podnikla úder na jednoho z velitelů vojenského křídla teroristického hnutí Hamás. Informovala o tom v noci na neděli agentura Reuters. Ta s odvoláním na zdroje z Hamásu píše, že při útoku v Chán Júnisu v palestinském Pásmu Gazy byl zabit Sámir abú Júnis, velitel brigády Rafah. Podle Brigád Kasám se tento muž podílel na plánování a řízení útoku na Izrael ze 7. října 2023.
04:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zelenskyj: USA se ptaly Ukrajiny, zda by se vzdala Donbasu za členství v NATO

Spojené státy se tento týden při rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války dotazovaly zástupců vlády v Kyjevě, zda by byli ochotní vzdát se Donbasu výměnou za členství v Severoatlantické alianci (NATO), uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud by Ukrajina získala dostatečně silné bezpečnostní záruky, předložil by tuto otázku k referendu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur za přístup k fotkám uživatelů

Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur (19,7 miliardy korun) za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook. Firma podle agentury Reuters uvedla, že se odvolá.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Letový provoz v USA se vrátí k normálu do konce neděle, míní šéf FAA

Letový provoz ve Spojených státech amerických se zřejmě vrátí k normálu do konce neděle, řekl šéf Federálního úřadu pro letectví (FAA) Bryan Bedford. Páteční celostátní výpadek komunikace mohla způsobit práce dodavatele FAA, který měděnou kabeláž nahrazoval kabeláží optickou. Za sobotu Spojené státy evidovaly přes deset tisíc zpožděných nebo zrušených letů, zatímco se snažily zotavit z nejdelšího zastavení letového provozu od útoků z 11. září 2001.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.