Dalšími rizikovými státy jsou ostrovní Madagaskar, kde je hladem ohroženo až 1,9 milionu lidí, a Zimbabwe (1,5 milionu lidí). „V některých oblastech prší málo nebo vůbec, šance na pěstování obilovin tak rychle mizí a v některých zemích již zmizela úplně. Vyhlídky jsou alarmující,“ píše se ve sdělení WFP.
- Klimatický jev El Niňo je často spojován s vysokými srážkami v některých oblastech Země a vytrvalým suchem v jiných regionech. V Africe se El Niňo většinou projevuje tak, že na jih kontinentu přinese sucho a na východ deště.
„Jedním ze zvláště znepokojivých příznaků (potravinové) zranitelnosti jižní Afriky je alarmující počet chronicky podvyživených lidí. Zpomalený růst u dětí na Madagaskaru, v Malawi, Mosambiku a Zambii je jedním z nejhorších na světě,“ uvádí WFP.
Jihoafrická republika se potýká s největším suchem za desetiletí
Sucho postihlo většinu jižní Afriky, včetně kukuřičného pásma v Jihoafrické republice, která je nejrozvinutější ekonomikou kontinentu a zároveň největším producentem kukuřice. Jihoafrická republika čelí největšímu suchu za desítky let, rok 2015 pro ni byl nejsušším od počátku meteorologických záznamů v roce 1904.
„Změna klimatu neznamená nutně jen zvyšování průměrné teploty, ale i to, že se kumuluje energie v atmosféře. To způsobuje, že veškeré projevy klimatu jsou intenzivnější. Hurikány jsou silnější, sucha delší, záplavy intenzivnější atd.“
Miroslav Havránek
Jihoafrické úřady letos očekávají špatnou úrodu a předpokládají, že země bude muset dovézt až šest milionů tun kukuřice. To je zhruba polovina její spotřeby, uvedla agentura Reuters. V zemích, jako je Malawi, pěstují kukuřici malí farmáři často jen pro potřeby své rodiny. Většina z nich je závislá na dešťových srážkách, protože zavlažovací systémy si nemohou dovolit.
Frekvence a intenzita El Niňa se v posledních letech zvyšuje
Co je El Niňo?
El Niňo se objevuje v atmosféře a oceánu v oblasti tropického Pacifiku. Jeho základním rysem je zeslabení studeného oceánského Peruánského proudu a s tím související výrazné oteplení vod podél rovníku ve východní polovině Pacifiku. Tato událost nastávala obvykle kolem Vánoc, proto byla rybáři nazvána El Niňo Jesus (Ježíšek).
Jev, který se opakuje v intervalu dvou až sedm let, se projevuje i v atmosféře, a to hlavně změnami tlaku a cirkulací vzduchu. Při silných epizodách ovlivňuje atmosféru prakticky na celé Zemi. Energie El Niňa se počítá na desítky tisíc jaderných bomb. Nejhorší dopady měl v roce 1997 až 1998. „Jenom třeba na pobřeží Peru a Chile bylo smeteno 300 tisíc domů, celkově zahynulo 23 tisíc lidí. V Kalifornii napadlo pět metrů sněhu,“ uvedl geolog a klimatolog Václav Cílek.
Americká kosmická agentura NASA na konci loňského roku varovala, že důsledky současného El Niňa mohou být stejně drtivé jako v roce 1998. Ne všude ovšem tehdejší působení El Niňa působilo katastroficky. Do Atacamské pouště v Chile se třeba po letech vrátil život.
