Káhira - Egyptský soud potvrdil trest smrti pro bývalého prezidenta Muhammada Mursího za organizaci útěku z vězení v roce 2011. Krátce předtím soud exprezidentovi uložil 25 let za spiknutí s palestinským hnutím Hamas a libanonským Hizballáhem. Původně soud již v květnu v obou kauzách vynesl jeden úhrnný trest smrti. Mursího právník ihned poté oznámil, že se proti verdiktu odvolá. V případu hromadného útěku z vězení bylo k hrdelnímu trestu celkem odsouzeno více než 80 lidí - kromě Mursího i vlivný sunnitský duchovní šajch Júsuf Karadáví.
Egyptský soud potvrdil trest smrti pro exprezidenta Mursího
K 25 letům vězení byl ve stejném případu odsouzen i vůdce zakázaného islamistického hnutí Muhammad Badí. Doživotní tresty dostalo celkem 17 osob, dalších 16 lidí bylo odsouzeno k trestu smrti. Podle vysokého představitele Muslimského bratrstva proces neodpovídal žádným mezinárodním standardům. „Tento verdikt je hřebíkem do rakve demokracie v Egyptě,“ řekl Jahjá Hamíd, bývalý ministr v Mursího vládě, který žije v Turecku.
Ve dvou procesech projednávaných v Káhiře byl exprezident z řad Muslimského bratrstva obžalován kromě jiného i ze špionáže ve prospěch Kataru nebo ze spiknutí s palestinským radikálním hnutím Hamas za účelem destabilizace země. V souvislosti s kauzou hromadného útěku z vězení v roce 2011 bylo dnes k nejvyššímu trestu odsouzeno s Mursím i dalších 105 členů Muslimského bratrstva.
Verdikt odsoudila řada státníků i mezinárodních organizací
Za „masakr základních práv a svobod“ rozsudek označil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Vyzval zároveň mezinárodní společenství, aby se zasadilo o zrušení trestů smrti pro Mursího a členy Muslimského bratrstva. Soud je podle něj uložil „na základě nařízení pučistického režimu“. Mluvčí Bílého domu Josh Earnest označil trest smrti pro Mursího za „politicky motivovaný“. Hluboké znepokojení vyjádřil také generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Podobné verdikty v hromadných procesech podle něj mohou mít vliv na dlouhodobou stabilitu Egypta. Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International označila proces za „krajně nespravedlivý“. Poukázal podle ní na naprostou neúctu k lidským právům v této severoafrické zemi.
Mursí zvítězil s podporou islamistického Muslimského bratrstva v roce 2012 v prvních demokratických prezidentských volbách po pádu autoritářského režimu prezidenta Husního Mubaraka. Po vlně protivládních demonstrací v létě 2013 ho ale svrhl vojenský puč pod vedením současného prezidenta Abdal Fattáha Sísího.
Po Mursího odstoupení vyšli do ulic muslimští bratři a jejich protesty byly často bouřlivé a provázené násilím. Při policejních a armádních zásazích zahynulo 1400 lidí, na 15 000 jich skončilo za mřížemi. Muslimské bratrstvo pak bylo zakázáno. Obžaloba Mursího vinila z podílu na smrti deseti demonstrantů, kteří zemřeli při střetech odpůrců jeho vlády se členy Muslimského bratrstva v prosinci 2012.